V Německu je stále rozšířená mylná představa o skutečné povaze ruského vůdce Vladimira Putina - jak mezi občany, tak mezi některými politiky.

Tento názor vyjádřil v komentáři pro Ukrinform německý analytik Hans-Jochen Schmidt, bývalý velvyslanec Německa v Arménii a bývalý pracovník německého velvyslanectví v Kyjevě.

"Máme bohužel mylnou představu o Putinově charakteru. Myslím, že jen málo Němců analyzovalo Putina od začátku správně," řekl Schmidt.

Podle něj byla nejlepším příkladem reakce na Putinův projev v Bundestagu v roce 2001. Spousta lidí tehdy mladému politikovi tleskala a po jeho projevu vstala na nohy. Pouze jeden poslanec zůstal sedět. Ten od té doby zemřel.

Ani po začátku Putinovy války proti Ukrajině v roce 2014 nedošlo k plnému pochopení jeho skutečné povahy. Od toho roku se Německo a Evropa dopustily určitých chyb, domnívá se Schmidt, a to kvůli iluzím o dohodách Minsk I a Minsk II.

"Například jsme tehdy s podpisem těchto dohod čekali tři dny a nikdy jsme neměli ustoupit, protože už tehdy to byla chyba. Bylo jasné, proč Rusové a separatisté nebyli ochotni podepsat - protože chtěli využít útoku na jednu z logisticky důležitých křižovatek. Tehdy jsme si bohužel dělali iluze o tom, co se děje v pozadí. Měli jsme monitoring OBSE, ale OBSE nesměla monitorovat dál. A proto jsme přesně nevěděli, co se děje za nimi. A obyvatelstvo tady, myslím, mělo obrovské mylné představy o tom, jak agresivně a jak brutálně Putin postupuje," řekl Schmidt.

Přečtěte si také: "Putin se v roce 2014 stal jedním z největších ruských vojáků v historii: Odborník: Rusko dlouhodobě používá slovo "mír" k ospravedlnění agrese, Poláci to chápou

Pokud jde o současnou reakci evropských spojenců na Putinovy akce a provokace - konkrétně vypouštění bezpilotních letounů nad polské území a výskyt ruských letadel ve vzdušném prostoru NATO -, považuje ji za nedostatečnou.

"Co je svým způsobem škoda, je to, že nejsme schopni například z určitých důvodů vytvořit jakousi bezletovou zónu. Ale myslím si, že na tyto útoky musíme reagovat přesvědčivějším způsobem. Několik šancí jsme propásli. Od začátku, bohužel - a to je samozřejmě pro ukrajinské obyvatelstvo rozčarování," poznamenal diplomat.

V současné době je podle něj nezbytné zaměřit se na ničení logistických základen umístěných hlouběji na ruském území, dále od frontové linie. Maximální úsilí by mělo být věnováno také likvidaci výrobních zařízení, neboť to by pomohlo zabránit Rusku v používání těchto rojů dronů, které představují vážnou hrozbu nejen pro ukrajinské, ale i evropské obyvatelstvo.

Jak jsme již dříve informovali, přibližně 20 ruských dronů nedávno překročilo vzdušný prostor Polské republiky. Později ruské letouny přelétly v malé výšce nad polskou plošinou v Baltském moři, zatímco další letouny vstoupily do estonského vzdušného prostoru. Následně muselo Německo v reakci na výskyt ruského letounu nad Baltským mořem nasadit své stíhačky.

Fotografie Ukrinformu jsou k dispozici ke koupi zde