Praha - Bezpečnost země se podle ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) neměří pouze poměrem výdajů na obranu na HDP. Snížení výdajů v rozpočtu neohrozí žádné modernizační projekty armády. Zůna to dnes řekl na velitelském shromáždění, kterého se v roli ministra zúčastnil letos poprvé. Rozhodujícím obdobím pro financování obrany podle něj budou roky 2027 až 2031, tedy období hlavního úsilí naplňování požadovaných vojenských schopností. Náčelník generálního štábu Karel Řehka varoval před opakováním stavu, kdy obrana ČR směřovala do trosek.
Fotogalerie
"Naše vláda je přesvědčena, že bezpečnost státu se neměří v procentech HDP, ale skutečnými obrannými schopnostmi, jejichž dosažení je podpořeno odpovídající mírou na obranu," řekl Zůna.
Sněmovní výbor pro obranu minulý týden dolní komoře doporučil schválit rozpočet ministerstva obrany na letošní rok. Podle návrhu vlády ANO, SPD a Motoristů by měl úřad hospodařit se 154,79 miliardy korun. Původní návrh vlády Petra Fialy (ODS) chtěl pro ministerstvo vyčlenit o 21 miliard více, 175,79 miliardy korun. Prezident Petr Pavel označil snižování výdajů v současné době za nezodpovědné. Předpokládá, že bude mít možnost si o tom promluvit s ministryní financí Alenou Schillerovou a premiérem Andrejem Babišem (oba ANO).
Zůna dnes řekl, že pokud je požadavkem naplnit politickou vojenskou ambici České republiky, tedy její závazky vůči spojencům, je nutné nejdříve uvést proces výstavby armády do rovnováhy v podmínkách budoucího vývoje.
Podstatné je podle Zůny položit důraz ve výstavbě armády na principy, nikoliv účely.
Česko podle Zůny vycházelo vždy ze závěru, že úspěšnost výstavby armády je podmíněna schopností transformovat generální štáb Armády České republiky na strategický stupeň velení a řízení. "V tom mezi námi byla vždycky shoda," uvedl.
Vypracování nové koncepce v dnešní složité době se podle Zůny stane testem toho, jak je vrcholové velení armády způsobilé ji koncepčně budovat. Současnou koncepci schválila bývalá vláda Petra Fialy (ODS) koncem roku 2023, a to do roku 2035. Dokument je vizí, jak by měla česká armáda vypadat v příštích letech. Zůna chce letos koncepci upravit, má pak být do roku 2040.
Prioritou podle Zůny bude doplňování armády kompetentním a motivovaným personálem v požadované struktuře specializací a počtech a zlepšení podmínek kvality života a služby vojáků.
"Rozvoj schopností armády bude vycházet primárně z národních obranných potřeb a aliančních závazků. Významnou roli zde bude sehrávat hra robotických, automatizovaných a softwarově definovaných systémů, digitalizace systémů velení a řízení a modernizace komunikační infrastruktury," řekl Zůna.
Zůna: Prioritou je protivzdušná obrana a ochrana kritické infrastruktury
Revize krizové legislativy, rozvoj protivzdušné obrany a ochrana obyvatelstva a kritické infrastruktury patří mezi rostoucí bezpečnostní priority státu. Na velitelském shromáždění to řekl ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD). Dodal, že v souladu s programovým prohlášením vlády je cílem kabinetu zajistit bezpečnost státu, stabilitu veřejných financí a stát schopný chránit své občany i v krizových situacích, přičemž obrana v tomto kontextu patří mezi klíčové priority.
"Jde o mimořádný komplexní úkol, proto k němu musíme přistupovat komplexně od legislativního rámce a koncepčního řízení přes velení a řízení až po personál, infrastrukturu a zbraňové systémy. Základními principy tohoto přístupu jsou odpovědnost, transparentnost, efektivita," řekl Zůna.
Ministr řekl, že v aktuálním velitelském hodnocení očekával hlubší pohled na rozhodující procesy výstavby armády místo souhrnného výčtu úkolů a aktivit. Do budoucna proto doporučil, aby se hodnocení více zaměřovala na podstatné otázky.
"Doporučím proto se v následném období a v následujících hodnotících cyklech více přimknout k podstatě věci, kterou jsou kvantitativní hlediska velikosti, rekrutace a zásobování ozbrojených sil, včetně otázky proporcionality v alokaci zdrojů a státu," řekl ministr.
Za klíčové Zůna označil i ukazatele týkající se struktury, složení a vybavení armády, včetně hlavních druhů výzbroje a opatření souvisejících s bezpečnostním prostředím.
"V každém případě máme v naší armádě ekonomice, obranném průmyslu, rozsahu bezpečnostního systému státu a celkově v naší zemi velký potenciál, který bude základem našeho společného dalšího postupu budování armády a posilování obranných schopností země," řekl Zůna. Vyzval k tomu, aby se místo zvyšování administrativní složitosti prosazovala praktická a rychlá opatření, jež podle něj reálně posílí bojovou připravenost armády.
"Naše ambice musí být realistická, rozpočtově udržitelná a věcně podložená," uvedl Zůna. Obrana státu se podle něj nedá stavět na iluzích ani na politických vyjádřeních.
Ministr uvedl, že současné období má ambici být koncepčně nejucelenější. Hodnocení podle něj musí vycházet nejen z dat, ale i z obsahu velitelských shromáždění v uplynulých letech. Připomněl také požadavek vlády urychlit zpracování koncepce výstavby armády do roku 2040, což označil za mimořádný úkol.
Řehka varoval před opakováním stavu, kdy obrana ČR směřovala do trosek
Nikdy se nesmí opakovat stav, kdy obrana ČR směřovala do trosek a všichni se tvářili, že se nic neděje. Na dnešním velitelském shromáždění české armády to řekl náčelník generálního štábu Karel Řehka. Varoval před snižováním výdajů na obranu. Řekl také, že bezpečnostní situace není jednoduchá a v dohledné době se nebude zlepšovat. Zopakoval, že Evropa musí převzít odpovědnost za svou bezpečnost.
V posledních letech skončila éra bezstarostnosti a iluze, že bezpečnost je zadarmo, řekl Řehka. Česká armáda pak podle něj přestala předstírat, že je vše v pořádku a začala se připravovat na nejhorší možný scénář. V projevu na shromáždění, kterého se s největší pravděpodobností ve funkci náčelníka generálního štábu zúčastnil naposledy, vyzval vojáky, aby dávali nezkreslená a upřímná doporučení politickému vedení země. Vláda podle něj musí přijímat rizika vědomě.
V den čtvrtého výročí války na Ukrajině Řehka část projevu věnoval konfliktu, který už se podle něj délkou i utrpením vyrovná například první světové válce. "Je nad slunce jasné, kdo je agresor a kdo oběť," podotkl. Přesto je podle něj možné sledovat polemiky o vině a nevině.
Řehka rekapituloval také pokračování v modernizaci armády. "Ty miliardy, které to naše spoluobčany stálo, nebyly utraceny za hračky pro vojáky. Byly investovány do odstrašení a obrany, do naší budoucí prosperity a bezpečí," řekl. V důsledku dlouhodobého zanedbání obrany a vnitřního dluhu je dnes potřeba investovat více, aby dosáhlo požadovaných schopností, dodal.
