Washington - Dnes začalo platit globální clo na dovoz do USA, které prezident Donald Trump o víkendu stanovil na 10 procent. Reagoval tak na rozhodnutí amerického nejvyššího soudu, který zrušil Trumpova předchozí vysoká cla přijatá na základě zákona o mezinárodních mimořádných hospodářských pravomocích.
Prezident podepsal minulý týden v pátek exekutivní příkaz, kterým stanovil desetiprocentní dovozní přirážku jen několik hodin po vynesení rozsudku. Následně pohrozil, že sazbu zvýší na 15 procent. Příslušný příkaz k navýšení sazby ale nepodepsal do dnešních 0:01 washingtonského času (6:01 SEČ), kdy začalo platit desetiprocentní clo, uvedla agentura Bloomberg.
Bílý dům pracuje na formálním nařízení, které zvýší globální celní sazbu na 15 procent, řekl Bloombergu zástupce Trumpovy administrativy. Časový harmonogram pro zavedení vyšší sazby zatím nebyl stanoven, uvedl úředník.
Podle článku 122 obchodního zákona z roku 1974 může prezident zavádět nová cla ve výši až 15 procent s maximální délkou platnosti 150 dní. Případné prodloužení musí schválit Kongres. Nejvyšší soud USA v pátek označil za nezákonná plošná cla, která prezident Trump uvalil na základě zákona o mezinárodních mimořádných hospodářských pravomocích (IEEPA) z roku 1977.
Americký Úřad celní a hraniční ochrany (CBP) dnes v návaznosti na rozhodnutí nejvyššího soudu zastavil výběr cel uložených na základě IEEPA. Týká se to cel, která Trump označil za reciproční a která uvalil na dovoz z většiny zemí světa, tak i cel uvalených na dovoz z Kanady, Mexika a Číny, jež Trump odůvodnil hrozbou pašování drogy fentanyl či příslušných ingrediencí.
Podle analýzy Bloombergu činila americká průměrná efektivní celní sazba před rozhodnutím soudu 13,6 procenta. Po zrušení cel podle IEEPA a zavedení nového plošného desetiprocentního poplatku průměrná sazba klesla na 10,2 procenta. Pokud dojde k navýšení nových cel na 15 procent, průměrná efektivní sazba bude činit 12,1 procenta. V roce 2024 činila průměrná americká celní sazba 2,3 procenta.
Trumpova vláda podle WSJ zvažuje nová cla v zájmu národní bezpečnosti
Vláda prezidenta Spojených států Donalda Trumpa zvažuje v zájmu národní bezpečnosti uvalení nových cel na několik odvětví. V noci na dnešek o tom informoval deník The Wall Street Journal (WSJ) s tím, že vláda tak postupuje poté, co Nejvyšší soud USA zrušil Trumpova předchozí vysoká cla přijatá na základě zákona o mezinárodních mimořádných hospodářských pravomocích. Bílý dům podle agentury Reuters věc zatím nekomentoval.
Nová cla se mají opírat o článek 232 obchodního zákona z roku 1962, který prezidenta opravňuje zatížit poplatky dovoz ohrožující národní bezpečnost, a budou odlišná od patnáctiprocentního cla, které Trump stanovil o víkendu, uvedl WSJ s odvoláním na své zdroje. Nové dovozní poplatky by se mohly týkat oblastí, jako jsou velká bateriová úložiště, plastová potrubí, kovové armatury, průmyslové chemikálie nebo zařízení pro elektrické a telekomunikační sítě.
Nejvyšší soud USA minulý týden v pátek označil za nezákonná plošná globální cla, která Trump v minulosti uvalil na základě zákona o mezinárodních mimořádných hospodářských pravomocích (IEEPA) z roku 1977. Americký Úřad celní a hraniční ochrany (CBP) v návaznosti na toto rozhodnutí dnes zastaví výběr cel uložených na základně tohoto zákona.
Trump nicméně mezitím oznámil nová cla na dovoz do USA, a to nejprve desetiprocentní a následně ve výši 15 procent. Podle článku 122 obchodního zákona z roku 1974 může prezident zavádět nová cla ve výši až 15 procent s maximální délkou platnosti 150 dní. Případné prodloužení musí schválit Kongres.
