Kodaň/Brusel - V Kodani začal neformální summit EU, který bude řešit zejména posílení společné evropské obrany a další podporu bránící se Ukrajiny. I v souvislosti s nedávným narušením vzdušného prostoru v několika členských státech EU ze strany Ruska budou šéfové států a vlád diskutovat o možnostech, jak navýšit obranné kapacity a jak lépe koordinovat veškeré kroky. Většina prezidentů a premiérů ve svých prohlášení před začátkem jednání uvítala návrhy Evropské komise na posílení ochrany východního křídla EU, které hraničí s Ruskem a Běloruskem.
Svůj plán na zvýšení obranné připravenosti do roku 2030, včetně představení konkrétních projektů, by měla během schůzky alespoň částečně nastínit předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Prostřednictvím videokonference se má jednání zúčastnit i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Česko zastupuje premiér Petr Fiala, slovenský premiér Robert Fico se z jednání ze zdravotních důvodů omluvil.
Summit v Kodani pořádá Dánsko, protože nyní předsedá Evropské unii. Země v posledních dnech zaznamenala opakovaný výskyt neznámých dronů u vojenských i civilních objektů, kvůli kterým muselo přerušit provoz i několik letišť, v dánské metropoli tak panují přísná bezpečnostní opatření. V souvislosti s konáním summitu přislíbily Dánsku pomoc s posílením protidronových kapacit Švédsko, Německo i Francie. Vojenskou misi se zkušenostmi v boji proti dronům poslala do Dánska také Ukrajina.
Lotyšsko, Estonsko a Finsko jsou pro využití ruských aktiv na podporu Ukrajiny
Lotyšsko podporuje použití zmrazených ruských aktiv pro Ukrajinu, o podobný krok země podle premiérky Eviky Siliňové žádá již delší dobu. Siliňová to uvedla po svém příjezdu na dnešní neformální summit EU v Kodani. Návrh Evropské komise použít zablokovaná ruská aktiva k poskytnutí úvěru Ukrajině před setkáním evropských lídrů podpořili také premiéři Estonska a Finska, pochybnosti naopak vyjádřil šéf lucemburské vlády.
Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie budou dnes řešit dvě hlavní témata - společnou evropskou obranu a podporu Ukrajiny, která se už přes tři a půl roku brání ruské agresi. Přibývá zemí, které podporují návrh šéfky Evropské komise použít zmrazená ruská aktiva v Evropě k poskytnutí úvěru Ukrajině. Mnoho států chce ale znát konkrétní detaily tohoto návrhu, jiné varují především před právními důsledky takového kroku.
Siliňová v souvislosti s nedávnými narušeními evropského vzdušného prostoru novinářům řekla, že Lotyšsko čelí ruským hrozbám již delší dobu a je připravené sdílet se svými kolegy z EU opatření, která země v této souvislosti podnikla. "Budeme diskutovat o tom, co můžeme dále udělat pro Ukrajinu. Čekáme na návrh komise ohledně použití zmrazených ruských aktiv, už delší dobu žádáme o to, aby byly použity pro Ukrajinu," prohlásila Siliňová. "Také se těším na návrhy a debatu, jak posílit východní křídlo Evropské unie," dodala.
Zmínila zejména návrh na vybudování protidronové obrany v zemích na východní hranici, které jsou v první linii. "Čelíme ruským hrozbám již delší dobu, máme speciální senzory a další systémy, koordinujeme situaci s Ukrajinou a je třeba to učinit i na evropské úrovni," doplnila estonská premiérka.
Podle estonského premiéra Kristena Michala by měla být ruská aktiva využita na pomoc Ukrajině v maximální možné míře. "Rusko jednoznačně testuje Evropu... Ukrajina potřebuje více, víc zbraní, pomoci a peněz a k tomu bychom měli co nejvíce využít zmrazená ruská aktiva," řekl Michal novinářům před setkáním s ostatními lídry EU.
Návrh na využití zablokovaných ruských aktiv na podporu Ukrajiny podporuje také Finsko. "Potřebujeme silný a udržitelný, dlouhodobý balíček pro Ukrajinu a (zajistit hp) prostřednictvím zmrazených ruských aktiv je velmi dobrý nápad a myslím, že se do toho máme pustit," řekl po příjezdu na summit finský premiér Petteri Orpo.
Návrh poskytnout Ukrajině s pomocí zmrazených aktiv ruské centrální banky uložených v Evropě bezúročný úvěr až 140 miliard eur (asi 3,4 bilionu Kč) podpořil nedávno také německý kancléř Friedrich Merz. Obavy má ale například Belgie, ve které se většina aktiv nachází.
Také lucemburský premiér Luc Frieden míní, že případné využití ruských aktiv na financování obrany a obnovy Ukrajiny vyvolává řadu otázek. "Nemůžete jen tak snadno převzít majetek, který patří jinému státu," upozornil Frieden novináře po příjezdu na summit. "Všechny návrhy jsou vítány, ale nejprve si musíme být jisti, že budou fungovat v praxi a že budeme vědět, kdo za ně nakonec ponese odpovědnost," dodal.
Za úvěr by se zpočátku zaručily členské státy a později od roku 2028 by podle některých návrhů mohl být kryt dlouhodobým rozpočtem EU. Půjčka by se začala splácet až poté, co by Rusko Ukrajině nahradilo způsobené škody.
