Praha - Poslancům z mediálního výboru se na dnešní veřejné slyšení přišli představit kandidáti do rad Českého rozhlasu a České televize. Poslanci vybírají kandidáty na dvě volná místa v rozhlasové radě a na jedno místo v televizní radě. Výbor pravidelně na jedno místo vyberte trojnásobek kandidátů, z nichž poté volí plénum Sněmovny. Podle bývalého člena rozhlasové rady a také někdejšího ministra kultury a poslance dřívější ČSSD Vítězslava Jandáka by v Radě Českého rozhlasu neměli sedět politici, ale spíše rozhodčí, kteří budou posuzovat, zda někomu nebylo ublíženo.
Na Jandáka reagoval například poslanec TOP 09 Jan Jakob, který mu jeho politickou minulosti připomněl. Také poslankyně Pirátů Andrea Hofmannová poznamenala, že mluví jako politik. Jandák byl už členem rady v letech 2017 až 2023. Když kandidoval poprvé v roce 2017, označil před poslanci za své priority posílení odolnosti rady proti politickým tlakům. Dnes řekl mimo jiné, že mediální rady by měly mít svoji právní subjektivitu, protože by to přineslo radním větší pocit svobody. Řekl, že daňové poplatníky by to nestálo ani korunu, protože by je platil ČRo, Česká televize i ČTK ze svých rozpočtů.
Bývalý člen dozorčí komise ČRo a bývalý člen představenstva O2 Jakub Chytil poukazoval mimo jiné na to, že v rozhlasové radě není nikdo s právním vzděláním. Chybí tam podle něj i někdo, kdo by měl zkušenost s reálným obchodním světem. Uvedl, že rozhlas sice není klasická obchodní společnost, ale požadavky na její správu by podle něj měly být téměř totožné. "Český rozhlas je základním pilířem české kultury,“ konstatoval.
Podle mediální analytičky Jitky Adamčíkové, kterou navrhl Syndikát novinářů, by si měl rozhlas například vytvořit své influencery, kteří už v něm působí na Rádiu Wawe. Poznamenala také, že příčinu ztráty poslechovosti rozhlasu není možné zjistit u těch, kteří ho stále ještě poslouchají. Bývalý radní Tomáš Kňourek uvedl mimo jiné, že se dříve v radě zabýval hlavně stížnostmi posluchačů a také dodržováním kodexu ČRo. Postěžoval si na podle něj malou názorovou pestrost odborníků a komentátorů v některých pořadech. Řekl, že má nepříjemný pocit, když se něco stane, a on dopředu ví, jak to bude ČRo komentovat i kdo to bude komentovat.
Někdejší ředitel Radiožurnálu Miroslav Konvalina řekl, že rozhlas je tady od toho, aby dělal, co má v kodexu a v memorandu o veřejné službě. "Rozhlas musí vědět, co dělá, on musí vědět, jak interagovat s veřejností," uvedl. Má mít podle něj finanční jistotu, aby byl dlouhodobě stabilizovaný.
Do Rady ČRo kandiduje například bývalá poslankyně KDU-ČSL Nina Nováková, kterou nominovala Rada seniorů ČR. Nováková v této souvislosti uvedla, že pokud v radě zasedne, bude mít za sebou i kontrolu z jejich strany. Kandidátka Jane Frank uvedla, že lidé chtějí například zastoupení regionální publicistiky, která podle nich chybí.
Po kandidátech do rozhlasové rady se přišli představit i kandidáti do rady televizní. Jedním z nich je filozof Petr Fleischmann, který už v ní působil na začátku 90. let minulého století. Poukázal mimo jiné na to, že se od té doby vedle technologií změnila i bezpečnostní situace a právě Rada ČT je podle něj důležitá z hlediska sdělování pravdy veřejnosti. Advokát Milan Fric by se chtěl v případě zvolení zaměřit i na to, aby rozhodování rady bylo zákonné a aby například nezákonně neodvolala dozorčí komisi. Poukázal i na věkový průměr členů rady, který je podle něj přes 55 let. "Vidím tam prostor i pro mladou generaci," podotkl.
Rady veřejnoprávní televize a rozhlasu představují nástroj, kterým má veřejnost tyto instituce kontrolovat. Do jejich pravomoci patří například schvalování rozpočtu nebo volba generálních ředitelů. Rada České televize se loni rozšířila o tři na 18 členů, Rada Českého rozhlasu je devítičlenná. Třetinu míst v obou radách nově obsazuje Senát.
