Praha - S pokračující válkou na Ukrajině roste potřeba psychosociální pomoci i rozsáhlých investic do obnovy zničené infrastruktury. V rozhovoru s ČTK to řekl regionální ředitel Člověka v tísni pro Východní partnerství a Balkán Petr Drbohlav. Dopady čtyř let ruské agrese se podle něj stále prohlubují.
"Máme nonstop hotlinku, kde nám teď kolem energetické krize počet telefonátů velmi roste. Naši psychologové na telefonu řeší různé úvahy lidí o sebevraždách. A je vidět, že aktuální situace zvyšuje počet lidí s depresemi," řekl Drbohlav. Podle něj bude psychosociální pomoc potřeba i v příštím roce, a to bez ohledu na vývoj bojů.
Upozornil také na dlouhodobé následky cílených útoků na energetickou a další kritickou infrastrukturu na Ukrajině. Ta je podle Drbohlava po čtyřech letech ve velmi špatném stavu. Řada zařízení fungovala na záložních systémech, které se postupně vyčerpaly. Obnova bude podle něj vyžadovat značné úsilí a investice, situaci nevyřeší samotný konec zimy. Nutná bude i příprava na další topnou sezonu, míní.
Proměňuje se i struktura humanitární pomoci. V roce 2022 existovaly rozsáhlé programy pro vnitřně vysídlené osoby na západě a ve střední části Ukrajiny, ty však z velké části skončily. "Institucionální dárci dnes více cílí na frontové oblasti," uvedl Drbohlav. Na západě země podle něj nicméně zůstávají lidé, například senioři či osoby se zdravotním postižením, kteří pomoc stále potřebují.
Roste rovněž počet veteránů vracejících se z fronty, často se zdravotními následky. Podle Drbohlava bude narůstat potřeba jejich psychosociální podpory i podpory při návratu do civilního života, například při rozjezdu podnikání.
Vedle humanitární pomoci pokračuje podpora lidskoprávních organizací dokumentujících válečné zločiny a porušování mezinárodního práva. Výrazně se podle něj zvýšila i pomoc nezávislým médiím, z nichž mnohá přišla o financování ze Spojených států, a podpora protikorupčních organizací, které budou důležité i při poválečné obnově.
Drbohlav zároveň zhodnotil vývoj podpory české veřejnosti. Nejvyšší byla podle něj v prvním roce války. Od té doby objem darů klesá, objevují se ale výkyvy například po protržení hráze Nové Kachovky nebo v období energetické krize, řekl.
Na začátku války se pomoc soustředila především na zvládnutí uprchlické krize v Česku. Postupně se podle Drbohlava přesouvá k podpoře Ukrajinců na trhu práce, prevenci pracovního vykořisťování, pomoci s nostrifikací vzdělání a práci s dětmi a mladistvými ve školách. Plánované škrty v zahraniční rozvojové spolupráci by mohly mít okamžitý dopad na konkrétní projekty na Ukrajině a poškodit reputaci České republiky, uvedl Drbohlav.
"Z těch peněz běžela řada projektů, které měly velmi jasný dopad," řekl Drbohlav. Zmínil například intervenci v oblasti duševního zdraví dětí v Dnipropetrovské oblasti. Některé projekty podle něj končí uprostřed realizace. Podle Drbohlava to mimo jiné nepřispěje k budoucím příležitostem českých firem při obnově Ukrajiny.
