Brusel - Nový český premiér Andrej Babiš při příjezdu na předsummitovou schůzku lídrů frakce Patrioti pro Evropu zopakoval, že peníze pro Ukrajinu by se měly najít jiným způsobem než využitím zmrazených ruských aktiv. Právě financování Ukrajiny bude hlavním tématem summitu EU, který začíná ve čtvrtek. Maďarský premiér Viktor Orbán na cestě do Bruselu podle serveru Euractiv varoval, že země, které podpoří využití ruských aktiv pro Ukrajinu, budou čelit rázné odpovědi Kremlu.
Jako první na jednání v Hungary House nedaleko sídla belgické vlády dorazil Orbán. Za ním následovala francouzská politička Marine Le Penová z Národního sdružení (RN) a po ní nizozemský politik Geert Wilders ze Strany pro svobodu (PVV).
Česko podle Babiše nezpochybňuje potřebu podpory Ukrajiny Evropskou unií. Měla by být ale financována jako dosud, žádné mimořádné garance Česká republika dávat nebude. Nový český premiér to uvedl již dnes ráno při zasedání sněmovního evropského výboru. Pozice Maďarska je přitom mnohem kritičtější, Budapešť odmítá jakoukoli podporu pro Kyjev. "Není mojí rolí maďarského premiéra přesvědčovat, Maďarsko má svoji pozici, my máme svoji pozici. Pro nás je důležité, jakou pozici bude mít belgický premiér, se kterým jsem jednal. My si myslíme, že peníze by se měly najít jiným způsobem," řekl Babiš novinářům před jednáním se zástupci Patriotů.
Orbán podle Euractivu novinářům řekl, že si Kreml bude všímat, jak budou různé země EU hlasovat o návrhu použít zmrazená ruská aktiva na financování Ukrajiny. Uvedl, že si s ruským prezidentem Vladimirem Putinem vyměňovali dopisy. "Zeptal jsem se ho, jestli to bude mít následky, pokud unie zabaví ruská aktiva, a jestli Rusko vezme v potaz, kdo jak v rozhodování hlasoval," řekl podle serveru maďarský předseda vlády. "Kreml odpověděl, že by následovala 'rázná odpověď za použití všech nástrojů mezinárodního práva,'" řekl Orbán.
"My Maďaři se chráníme a dali jsme jasně najevo..., že Maďarsko nepodpoří zabavení zmrazených měnových rezerv jakékoli země, nejen Ruska," řekl podle serveru předseda maďarské vlády.
Na jednání spolu s českým premiérem přijel i nový ministr zahraničí, šéf Motoristů Petr Macinka. Podobné předsummitové schůzky mají i lidovecká frakce, socialisté či frakce Obnova Evropy (Renew Europe). Patrioti měli dosud pouze jednoho premiéra - šéfa maďarské vlády Viktora Orbána, nyní s Babišem mají v rámci sedmadvacítky dva předsedy vlády.
Babiš: EU by země západního Balkánu měla vzít do Schengenu a pak řešit rozšíření
Jednání o rozšíření Evropské unie o země západního Balkánu trvají podle českého premiéra Andreje Babiše (ANO) zbytečně dlouho. Řekl to novinářům před odletem do Bruselu, kde se dnes večer zúčastní summitu EU a států západního Balkánu. Bylo by podle něj lepší, aby tyto země nejdřív vstoupily do Schengenu.
O vstup do unie usilují Albánie, Bosna a Hercegovina, Černá Hora, Kosovo, Severní Makedonie a Srbsko. "Já jsem vždy zastával stanovisko, že je potřeba tyto země nejdřív vzít do schengenského prostoru. Je to otázka bezpečnosti, abychom chránili Evropu na vnější hranici, a až potom vyjednávat vstup do Evropské unie," uvedl Babiš. Přístupové rozhovory podle něj trvají "strašně dlouho". "Někdy mám pocit, že se za ty čtyři roky nic nezměnilo," míní Babiš, který se minulý týden po čtyřech letech vrátil do premiérské funkce.
Proces integrace západního Balkánu do unie nabral na dynamice po začátku ruské invaze na Ukrajinu v roce 2022. Unijní činitelé to zdůvodňují zejména strategickým významem, která má tento region se sklony k nestabilitě pro EU. V nejpokročilejší fázi ze šestice západobalkánských zemí je Černá Hora, která by chtěla uzavřít přístupová jednání již v příštím roce a do unie vstoupit v roce 2028.
Babiše čeká ve čtvrtek první summit Evropské unie od jmenování předsedou vlády. Dnes odpoledne se zúčastní schůzky lídrů frakce Evropského parlamentu Patrioti pro Evropu a večer summitu evropských lídrů s představiteli západobalkánských států.
Za hlavní téma čtvrtečního summitu sedmadvacítky považuje jednání o financování Ukrajiny. Peníze pro Ukrajinu by podle Babiše měla Evropská unie zabezpečit jako v minulosti, tedy půjčkou na finančních trzích. Druhou možností, kterou budou evropští lídři zvažovat, je reparační půjčka zajištěná zmrazenými ruskými aktivy. Ty by ale Babiš využil spíš na reparace po ukončení války.
"Je jasné, že Rusko musí platí reparace, je jasné, že Rusko napadlo Ukrajinu a bude muset zaplatit škody," řekl před dnešním odletem do Bruselu.
