Praha - Systém elektronické tvorby zákonů bude zřejmě naplno spuštěn až od poloviny ledna 2027. Roční odklad pro vytváření a projednávání novel zákonů a zákonných opatření Senátu dnes horní parlamentní komora schválila. Normu nyní dostane k posouzení prezident Petr Pavel.
Systém e-Legislativy má být v původním termínu, tedy od poloviny ledna příštího roku, využit pouze pro zcela nové zákony s výjimkou zákona o státním rozpočtu, řekl senátorům ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO).
Senátní ústavní komise doporučila nadále usilovat o odklad spuštění celého systému do doby, než bude odzkoušena jeho plná funkčnost. To by ale znamenalo vrátit unijní dotaci na systém, jehož příprava si zatím vyžádala 900 milionů korun a dalších 300 milionů korun má ještě stát. Komise poukázala rovněž na to, že v případě novel systém v současné podobě nabízí hlasování o upraveném textu zákona, aniž změny zvýraznil. V případě návrhu na odstranění některých pasáží zákona by zákonodárci neměli možnost na první pohled změnu zjistit.
Roční odklad vláda zdůvodnila dosavadní praxí, podle níž práce v systému činí uživatelům potíže. Navíc bude podle kabinetu nutné dokončit některé funkce nad rámec původního zadání a systém otestovat. Vedení Sněmovny a Senátu delší dobu upozorňují na to, že elektronický nástroj pro tvorbu a projednání právních předpisů by mohl ztížit práci zákonodárců.
V systému je podle důvodové zprávy také potřeba dokončit řadu funkcí jdoucích nad rámec původního zadání a zároveň systém stabilizovat a otestovat. Předseda senátního výboru pro veřejnou správu Zbyněk Linhart (za STAN) se obává, že rok na nutné zlepšení funkčnosti systému nebude stačit. Michael Canov (SLK) doporučil zastaralý program z roku 2014 hodit do koše a vybudovat systém nový, což by ale podle Metnara skončilo také vrácením unijní dotace.
Předsedkyně senátorů ANO Jana Mračková Vildumetzová dala nefunkční systém za vinu Metnarovu předchůdci Vítu Rakušanovi (STAN). Ministerstvo vnitra připravuje přesný návrh harmonogramu testování systému, aby bylo schopno zadávat dodavateli systému nové požadavky na jeho úpravy.
Systém e-Legislativa nebudou úřady podle novely vůbec využívat pro zákon o státním rozpočtu ani pro jeho změny kvůli tomu, že elektronická tvorba právních předpisů nebere v úvahu zvláštnosti přípravy ani projednání těchto právních předpisů, které se liší od přípravy běžných zákonů.
Elektronická tvorba právních předpisů e-Legislativa je nástrojem pro tvorbu a projednání právních předpisů. Kromě prostředí pro tvorbu předpisů obsahuje například nástroj pro administraci legislativního procesu nebo propojení se systémy jednotlivých aktérů legislativního procesu. Od července 2024 začala platit povinnost používat e-Legislativu pro akty mezinárodního práva, od letošního ledna pro nařízení vlády a od července pro vyhlášky.
