Tel Aviv/Káhira/Berlín/Moskva - Izraelský premiér Benjamin Netanjahu přijal pozvání amerického prezidenta Donalda Trumpa a připojí se k jeho Radě míru. Oznámil to Netanjahuův úřad, napsal dnes deník Haarec. Naopak Německo o tom zatím podle serveru magazínu Der Spiegel neuvažuje. Trumpovo pozvání přidat se k iniciativě zatím podle nejmenovaného zástupce Bílého domu, na něhož se odvolává agentura Reuters, přijalo 35 ze zhruba 60 pozvaných zemí. Ruský prezident Vladimir Putin dnes řekl, že nařídil ruskému ministerstvu zahraničí, aby pozvání prostudovalo. Trump dnes ale podle Reuters prohlásil, že Putin jeho pozvání do Rady míru přijal.
Podpis zakládající listiny iniciativy se má ve čtvrtek odehrát na Světovém ekonomickém fóru v Davosu.
Pozvání dnes přijaly například Egypt, Pákistán, Saúdská Arábie, Katar nebo Turecko. Dříve oznámil, že se k Trumpově iniciativě připojí, i Ázerbájdžán, napsala dnes agentura Reuters, podle níž v úterý slíbila účast také Arménie.
Naproti tomu Německo s účastí v organizaci v její nyní navrhované podobě nepočítá, je však připraveno se podílet na diskusích o konceptu, uvedl Der Spiegel s odkazem na interní pokyn německého ministerstva zahraničí pro jednání stálých zástupců při EU, které se uskutečnilo v neděli. Stálo v něm také, že Berlín je pevně přesvědčen, že je potřeba posílit mezinárodní řád, v jehož centru bude OSN a její charta.
Také slovinský premiér Robert Golob dnes řekl, že jeho země pozvání amerického prezidenta nepřijme. "Hlavní obavou je, že mandát výboru je příliš široký a že by mohl nebezpečně podkopat mezinárodní řád založený na Chartě OSN," citoval Goloba zpravodajský webový portál N1.
Pákistánské ministerstvo zahraničí dnes v prohlášení uvedlo, že připojení k Radě míru považuje za součást snah, které vyústí "ve vytvoření nezávislého, suverénního a uceleného Státu Palestina", a to v hranicích před izraelskou okupací v roce 1967 a s hlavním městem Jeruzalémem.
Rada míru má být podle Trumpových představ mezinárodní organizace, která se má nejprve zabývat Pásmem Gazy a poté by se měla věnovat též řešení dalších konfliktů. Někteří ji vnímají jako možného konkurenta Rady bezpečnosti OSN. Trump v úterý řekl, že OSN by měla dál fungovat, protože má velký potenciál, i když ho zatím nedokázala naplnit.
Trump by se měl stát prvním, a podle Reuters i doživotním, předsedou Rady míru a rozhodovat o zemích, které do ní budou přizvány. Za stálé členství by měl být podle návrhu charty vybírán poplatek ve výši jedné miliardy dolarů (skoro 21 miliard korun); jako bezplatné je nabízeno členství na tři roky.
Agentura Bloomberg dříve uvedla, že pozvánku do rady dostali lídři zhruba 50 zemí. Česká republika podle pondělního vyjádření ministra zahraničí Petra Macinky zatím oficiální pozvánku neobdržela.
K členství v radě se již podle médií přihlásily Vietnam, Maďarsko, Kazachstán, Uzbekistán, Bělorusko, Argentina, Maroko, Spojené arabské emiráty či Bahrajn. Pozvánku dostal Kreml i Kyjev. Ukrajinská strana už reagovala tím, že je pro ni nepředstavitelné sedět v radě, jejíž součástí by byl i ruský prezident Vladimir Putin, který v roce 2022 rozkázal zahájit vojenskou invazi na Ukrajinu.
Rusko podle oficiálního stanoviska přijetí pozvání teprve zvažuje. Putin dnes oznámil, že pověřil ministerstvo zahraničí, aby pozvání prostudovalo a že odpoví v příhodnou dobu. "Ruské ministerstvo zahraničí dostalo za úkol prostudovat dokumenty, které nám byly zaslány, a konzultovat tuto záležitost s našimi strategickými partnery," řekl Putin na zasedání vlády. "Teprve poté budeme moci reagovat na pozvání, které nám bylo předloženo," dodal. Trump nicméně v Davosu po setkání s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem novinářům řekl, že Putin pozvání do Rady míru přijal. "Byl pozván. Přijal," cituje Trumpa agentura AFP.
Putin řekl, že Rusko Radu míru vnímá primárně jako prostředek k urovnání konfliktu na Blízkém východě. Uvedl také, že Rusko je připraveno radě poskytnout miliardu dolarů z nyní zmrazených ruských aktiv.
Trump minulý týden začal zvát světové vůdce a další významné osobnosti do Rady míru, kterou prezentoval původně jako součást druhé fáze svého loňského mírového plánu pro Pásmo Gazy. Posléze se ale ukázalo, že má s radou širší ambice a v její chartě není o Gaze ani zmínka, napsal o víkendu server The Times of Israel.
