Davos - Spojené státy byly velmi hloupé, když Dánsku po druhé světové válce předaly zpět Grónsko. Dnes to v Davosu na Světovém ekonomickém fóru (WEF) prohlásil americký prezident Donald Trump, který zároveň slíbil, že k získání tohoto arktického oslova nepoužije sílu. Trump chce od Kodaně převzít kontrolu touto autonomní součástí Dánského království. Zdůvodňuje to tím, že Grónsko, které označil za velký a krásný kus ledu, USA potřebují k zajištění národní bezpečnosti. Trump opět zpochybnil soudržnost NATO a řekl, že USA stojí při alianci.
Trump v projevu připomněl, že po obsazení Dánska nacistickým Německem se americké síly vylodily v Grónsku, aby nacistům zabránily tento ostrov ovládnout. Poválečné opětovné začlenění Grónska do Dánského království označil za velkou hloupost, kterou USA připustily. "A Dánsko je nyní nevděčné," řekl prezident s tím, že od Kodaně požaduje okamžitě zahájit jednání o získání Grónska.
Americký prezident dále hovořil o nezastavitelnosti Spojených států, pokud by se rozhodl použít sílu, což ovšem následně vyloučil. "Nemusím použít sílu, nechci použít sílu a nepoužiji sílu," řekl.
Trump poznamenal, že všechno, co USA chtějí, je "jen místo zvané Grónsko", a že američtí prezidenti o tento ostrov usilovali po dvě století. Zdůraznil, že Dánsko není schopné Grónsko ubránit, pokud by to bylo nutné, navíc podle něj není v Grónsku po Dánech ani stopa. "Jen Spojené státy dokážou tento obrovský kus země, tento obrovský kus ledu ochránit, rozvinout a vylepšit," řekl.
"Můžete říct ano a my budeme velmi vděční, nebo můžete říct ne a my si to budeme pamatovat," řekl na adresu Dánska.
V souvislosti s ovládnutím Grónska během druhé světové války Trump připomenul, že to byly USA, kdo Evropu i svět zachránily. "Bez nás byste vy všichni teď mluvili německy a možná trochu japonsky," řekl. Japonsko byla za druhé světové války spojencem nacistického Německa.
Grónsku se Trump věnoval i poté, co po projevu odpovídal na otázky moderátora. Řekl, že Dánsko stojí správa Grónska stovky milionů ročně. "Dánsko je malá země, má báječné lidi, ale (Grónsko) je velmi drahé, je to obrovský kus ledu," řekl. Znovu zopakoval, že pro USA je Grónsko velmi důležité pro americkou i mezinárodní bezpečnost.
USA v Grónsku nyní mají základnu v Pituffik na severozápadě ostrova, kde je trvale umístěna asi stovka amerických vojáků. Stávající smlouvy s Kodaní, jak poznamenala BBC, umožňují Spojeným státům počet vojáků kdykoli zvýšit. V minulosti byla v Grónsku americká vojenská přítomnost větší, s koncem studené války se ale snížila.
Trump opět zpochybnil soudržnost NATO a řekl, že USA stojí při alianci
Trump prohlásil, že USA budou vždy stát při NATO, ale zpochybnil závazky spojenců k Severoatlantické alianci. Podle šéfa Bílého domu Spojené státy ze strany NATO čelily neférovému zacházení a měly by získat kontrolu nad Grónskem.
Americké převzetí Grónska, které je autonomní částí Dánského království, by podle Trumpa posílilo Severoatlantickou alianci. "Nepředstavovalo by to hrozbu pro NATO, naopak by to výrazně posílilo bezpečnosti celé aliance, celého NATO," uvedl Trump s tím, že USA ze strany NATO čelily "velmi neférovému zacházení".
Americký prezident zároveň uvedl, že USA k převzetí Grónska nepoužijí vojenskou sílu, a poznamenal, že USA zde vždy budou pro NATO, není si ale jist, zda tady ostatní členské státy aliance budou vždy pro USA.
Zpravodajský server BBC označil Trumpovo tvrzení, že Spojené státy od studené války od NATO nic nezískaly, za zavádějící. Po teroristických útocích na USA 11. září 2001 byl poprvé a zatím naposledy na žádost Spojených států aktivován článek 5 Severoatlantické smlouvy, podle něhož členové NATO považují ozbrojený útok proti jednomu nebo více z nich za útok proti všem a zavazují se v takovém případě pomoci. Na americkou žádost také NATO 9. října 2001 zahájilo vůbec první protiteroristickou operaci Eagle Assist, která trvala do poloviny května 2002; letouny NATO při ní pomáhaly hlídat vzdušný prostor USA. Na základě článku 5 po útocích na USA byla také v říjnu 2001 ve Středozemním moři zahájena akce Active Endeavour (Aktivní úsilí), která trvala až do roku 2016.
Není to přitom poprvé, co Trump zpochybnil soudržnost NATO. Začátkem ledna například na sociálních sítích napsal, že Rusko a Čína nemají strach z NATO bez USA a že "pochybuje, že by tu NATO pro nás bylo, kdybychom je skutečně potřebovali".
EU přichystá podle šéfky EK balíček na podporu bezpečnosti v Arktidě
Evropská unie pracuje na balíčku na podporu bezpečnosti v Arktidě, řekla dnes šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová na plenárním zasedání Evropského parlamentu ve Štrasburku. Opatření budou podle ní počítat s masivními investicemi v Grónsku. EU chce na bezpečnosti v regionu i nadále spolupracovat se Spojenými státy, jejichž prezident Donald Trump si dělá na Grónsko nároky, ale také s dalšími státy v oblasti.
"Pracujeme na balíčku na podporu bezpečnosti Arktidy. Prvním pilířem bude masivní nárůst evropských investic v Grónsku," uvedla před europoslanci von der Leyenová. Cílem podle ní je podpořit ekonomiku a infrastrukturu toho poloautonomního dánského území.
"Budeme spolupracovat s USA a všemi partnery na širší bezpečnosti Arktidy. Zejména se domnívám, že bychom měli využít nárůst našich výdajů na obranu na vybavení vhodné pro Arktidu," zmínila von der Leyenová další možné opatření. O Grónsku mohou rozhodovat jen jeho obyvatelé, zdůraznila také.
Ohledně setrvalého amerického nátlaku na získání Grónska von der Leyenová řekla, že Evropa upřednostňuje dialog, ale je připravená jednat jednotně a odhodlaně, pokud to bude nutné. O reakci budou unijní lídři jednat ve čtvrtek.
"Žijeme nyní ve světě, který je definován hrubou silou," upozornila šéfka komise s tím, že změna v mezinárodním řádu je trvalá. Podle ní na to Evropská unie musí reagovat posílením své nezávislosti.Ta má podle von der Leyenové dva pilíře - silnou ekonomiku a "skutečnou schopnost vlastní obrany". Podle ní EU již jde tímto směrem, ale potřebuje zrychlit.
V rozpravě europoslanci Trumpa ostře kritizovali. Šéf frakce Evropské lidové stravy Manfred Weber označil postup Spojených států za šokující a vyzval k ochraně Grónska a Dánska. Předsedkyně sociálnědemokratického klubu Iratxe Garcíaová Pérezová označila Trumpovo chování za frontální útok a za imperialismus. Terry Reintkeová z frakce Zelených uvedla, že Trump chce zničit základy míru a spolupráce. Šéfka frakce Obnova Evropy Valérie Hayerová by chtěla vytvořit evropskou námořní sílu, která by hlídkovala v Arktidě.
Šéf Evropských konzervativců a reformistů Nicola Procaccini řekl, že EU si musí ve Washingtonu získat respekt geopolitickou silou. Manon Aubryová z klubu Levice kritizovala Evropskou komisi, že podceňovala rizika spojená s Trumpovou politikou, což podle ní ukazuje dojednání obchodní smlouvy s USA. René Aust z frakce Evropských suverénních národů uvedl, že vedení EU umožnilo podřízení Spojeným státům, protože špatně nastavilo priority své politiky.
Politici z největší frakcí vyzvali k použití nástrojů, které má EU k dispozici, aby se bránila tlaku ze Spojených států. Největší frakce oznámily v úterý, že Evropský parlament pozastaví ratifikaci obchodní dohody s USA. Tu dojednala Evropská komise v létě, aby odvrátila americké patnáctiprocentní clo na dovoz z EU.
Grónsko není součástí EU, ale jeho občané mají dánské a tudíž i unijní občanství. Vztahy mezi EU a Grónském se řídí speciální dohodou. Podle materiálu Evropského parlamentu vyčlenila unie v programovém období 2021 až 2027 pro ostrov podporu ve výši 225 milionů eur a komise ještě před dnešním oznámením von der Leyenové navrhla prostředky v období 2028 až 2034 zdvojnásobit.
Grónsko, které je autonomní územím Dánska, si pro svou zemi nárokuje americký prezident Trump. Tvrdí, že se jedná o klíčové území pro americkou národní bezpečnosti. Grónsko chce od Dánska koupit. Osmi evropským zemím, které tyto plány veřejně odmítly, pohrozil zavedením cel, šest z nich je členy unie. Von der Leyenová dnes řekla, že tento návrh "je jednoduše špatný".
Costa: Evropa chce spolupracovat, je ale připravena bránit se proti nátlaku USA
Evropská unie chce nadále konstruktivně spolupracovat s USA na všech otázkách společného zájmu, je ale připravena bránit sebe, své členské státy, občany i společnosti proti jakékoli formě nátlaku. Během svého projevu před europoslanci ve Štrasburku to dnes uvedl předseda Evropské rady António Costa. Evropská unie podle něj bude dále chránit mezinárodní řád založený na pravidlech a mezinárodní právo.
Costova slova jsou reakcí na nedávné kroky a hrozby amerického prezidenta Donald Trumpa. Ten znovu začal hovořit o svém odhodlání získat pro Spojené státy v zájmu jejich bezpečnosti Grónsko, které je autonomní součástí Dánska. Minulý víkend Trump ohlásil dodatečná desetiprocentní cla na produkci Dánska a dalších sedmi evropských zemí, které jeho záměr odmítají.
"Geopolitické výzvy, kterým Evropa čelí, se někdy dohromady zdají být skličující. Evropská unie však z této situace vyjde silnější, odolnější a suverénnější," prohlásil Costa. "Aby se tak stalo, musí naše reakce zahrnovat tři složky: Evropu založenou na principech. Evropu ochrany. A Evropu prosperity. Všechny tyto tři dimenze jsou přitom v současné době transatlantických vztahů podrobeny zkoušce," dodal. Právě z tohoto důvodu se rozhodl na čtvrteční večer svolat mimořádný summit evropských lídrů, jehož tématem budou právě transatlantické vztahy. Česko bude na schůzce zastupovat premiér Andrej Babiš.
Costa podle svých slov v uplynulých dnech vedl množství debat s představiteli jednotlivých členských států a má pocit, že panuje shoda na šesti zásadách. "Zaprvé, jsme jednotní, pokud jde o principy mezinárodního práva, územní celistvosti a národní suverenity. Zadruhé, jsme jednotní, pokud jde plnou podporu a solidaritu s Dánským královstvím a s Grónskem. Pouze Dánsko a Grónsko mohou rozhodnout o své budoucnosti," uvedl šéf unijních summitů.
Zatřetí státy EU podle něj uznávají, že existuje společný transatlantický zájem na míru a bezpečnosti v Arktidě, zejména ve spolupráci s NATO. Začtvrté se rovněž shodují, že další cla by podkopala transatlantické vztahy a jsou neslučitelná s obchodní dohodou mezi EU a USA, která byla loni v létě uzavřena.
"Zapáté, jsme připraveni bránit sebe, naše členské státy, naše občany, naše společnosti proti jakékoli formě nátlaku. A Evropská unie k tomu má pravomoc a nástroje. Zašesté, chceme i nadále konstruktivně spolupracovat se Spojenými státy na všech otázkách společného zájmu – a těch je mnoho, protože jsme partneři a spojenci a sdílíme transatlantické společenství," dodal Costa ve svém projevu v Evropském parlamentu.
Francie žádá o uspořádání cvičení NATO v Grónsku
Francie žádá o uspořádání cvičení Severoatlantické aliance v Grónsku a je připravena se na něm podílet, oznámila dnes ráno kancelář francouzského prezidenta Emmanuela Macrona. Francie už minulý týden poslala na severské poloautonomní území Dánského království 15 vojáků. Vojáky na ostrov vyslaly i další státy v reakci na stupňování tlaku amerického prezidenta Donalda Trumpa, jehož administrativa se snaží arktický ostrov získat.
Kromě Francie vyslalo na ostrov na několik dní své vojáky například Německo, ale také Norsko, Švédsko, Finsko a Británie. Dánsko rovněž posílilo svou vojenskou přítomnost ve snaze zvýšit bezpečnost v regionu. Právě nedostatkem bezpečnosti ospravedlňuje Trump svůj záměr Grónsko vlastnit. Jednotky evropských zemí se na místě účastnily průzkumné mise v rámci dánského a aliančního cvičení Arctic Endurance.
Macron se v posledních dnech dostal do diplomatické přestřelky s Trumpem, když americký prezident vyhrožoval zvýšením cel osmi evropským zemím, dokud Spojené státy neuzavřou dohodu o koupi Grónska od Dánska. Francouzský prezident na tyto výhrůžky reagoval tím, že pokud se zavedení cel potvrdí, požádá o aktivaci takzvaného nástroje proti ekonomickému nátlaku (ACI), který Evropská unie dosud nikdy nepoužila. Nástroj schválený teprve před dvěma lety Bruselu umožňuje sáhnout k odvetným opatřením vůči třetím státům, které vyvíjejí na členské země ekonomický tlak.
V úterý ve švýcarském Davosu na výročním zasedání Světového ekonomického fóra (WEF) Macron kritizoval imperiální ambice některých vůdců a odsoudil kroky americké vlády, které vnímá jako snahu oslabit a podřídit si Evropu. "Není doba na nový imperialismus nebo nový kolonialismus," prohlásil francouzský prezident. Ačkoliv ani jednou nezmínil Trumpovo jméno, bylo podle agentur jasné, koho má na mysli. Podle Macrona nedává smysl vyhrožovat spojencům cly, zvláště když mají sloužit jako prostředek nátlaku proti teritoriální suverenitě. Macron také uvedl, že se s Trumpem, který na Světové ekonomické fórum dorazí dnes, sejít nehodlá.
Americký prezident v úterý oznámil, že ho v Davosu čeká řada schůzek věnovaných otázce Grónska. Na tiskové konferenci v Bílém domě také vyjádřil přesvědčení, že se věci vyřeší docela dobře a najde se řešení, s nímž budou spokojené NATO i USA. Na otázku, jak daleko je ochoten zajít, aby Grónsko získal, však řekl novinářům: "To zjistíte". Trumpa mířícího do Davosu potkala dnes nepříjemnost, když se jeho letadlo kvůli závadě vrátilo zpět do Spojených států. Americký prezident je tak nucen cestovat do Evropy náhradním letounem.
