Praha - Čeští žáci se v matematické gramotnosti v porovnání s rokem 2018 zhoršili, v mezinárodním srovnání jsou nad průměrem, ukázaly výsledky testování PISA. Matematická gramotnost byla v loňském roce hlavní doménou testování. Stejně jako v minulosti byly nejúspěšnější žáci z východoasijských zemí a regionů. V přírodovědné gramotnosti dosáhli žáci v mezinárodním srovnání také nadprůměrného výsledku, stejně tak v případě čtenářské gramotnosti. Do testování se vloni zapojilo 81 zemí, v Česku se průzkumu účastnilo 430 škol. Výsledky průzkumu představil dnes ústřední školní inspektor Tomáš Zatloukal. Upozornil na velké rozdíly mezi žáky na základě jejich socioekonomického zázemí.
V matematice byli stejně jako v minulosti nejúspěšnější žáci z východoasijských zemí a regionů. V přírodovědné gramotnosti dosáhli čeští žáci v mezinárodním srovnání také nadprůměrného výsledku, stejně tak v případě čtenářské gramotnosti. Do testování se vloni zapojilo 81 zemí a ekonomických regionů, v Česku se průzkumu účastnilo 430 škol.
Zatloukal připomněl, že pro interpretaci dat je důležité, že v jednotlivých cyklech se průměrné výsledky proměňují. Například v čtenářské gramotnosti v letech 2015, 2018 a 2022 měli čeští žáci velmi podobné výsledky, přitom v prvním roce byli žáci pod průměrem, v roce 2018 se nacházeli v průměru a v loňském testování byli nad mezinárodním průměrem. Srovnání PISA se koná každé tři roky, kvůli pandemii covid-19 se testování v roce 2021 posunulo o rok.
Průměrný výsledek většiny zúčastněných zemí se od roku 2003 do roku 2022 zhoršil. Z evropských zemí jen šest dosáhlo v těchto letech srovnatelného výsledku, jedná se například o Irsko, Itálii nebo Polsko. V porovnání s rokem 2003, kdy byla matematická gramotnost hlavní doménou, dosáhlo podle Zatloukala Česko nejslabšího výsledku. V roce 2003 získali žáci v průměru 516 bodů, loni to bylo 487 bodů.
Pokles ve výsledcích českých žáků od roku 2003 kopíruje úbytek žáků dosahujících alespoň základní dovedností úrovně. V roce 2003 to bylo 83 procent žáků, o devět let později 79 procent a v roce 2022 poklesl poměr na 74 procent žáků. Změny jsou podle Zatloukala způsobené úbytkem žáků, kteří dosahují nejvyšších úrovní. Jejich podíl klesl z 39 procent v roce 2003 na 28 procent v roce 2022.
Výsledky testování byly podle Zatloukala ovlivněny pandemií covidu-19 a následnou uzávěrou škol. V porovnání s rokem 2018, kdy se konal poslední cyklus testování před pandemií, se ve výsledcích zhoršily všechny testované země s výjimkou Japonska, Korejské republiky a Turecka. Ty dosáhly buď lepších, nebo srovnatelných výsledků.
Výsledky podle něj také ukazují velké rozdíly mezi žáky z různých socioekonomických prostředí. V Česku se podle něj daří dosahovat výborných výsledků u žáků, kteří pocházejí z podporujícího prostředí. U žáků, které mají srovnatelné charakteristiky, ale pocházejí z méně podporujících rodin se těchto výsledků dlouhodobě nedaří dosahovat.
"Dopad rodinného zázemí, kvality rodinného zázemí na vzdělávání žáků je skutečně silný a je to vlastně to nejslabší místo našeho vzdělávacího systému," řekl Zatloukal. Mezi výsledky žáků z nejvíce znevýhodněných rodin a nejvíce zvýhodněných žáků byl vloni rozdíl 116 bodů. "Jen pro představu, co to znamená 116 bodů. Jsou to tři školní roky. To je rozdíl ve vzdělávacích výsledcích žáků, v jejich úrovni dovedností," vysvětlil.
Podle ministra školství Mikuláše Beka (STAN) je srovnání důležitým podnětem pro politickou debatu o tom, jakými nástroji lze systémově změnit základní nedostatek českého vzdělávacího systému. Je podle něj potřeba vést otevřenou debatu jak o proměně obsahu a forem vzdělávání, tak o proměně modelu financování regionálního školství.
Česko se dlouhodobě řadí k zemím, kde úspěch žáků závisí v nadprůměrné míře na jejich rodinném zázemí. Rozdíly v socioekonomickém zázemí žáků ovlivňují jejich výsledky z 22 procent, ukazují výsledky PISA 2022. Celá pětina výsledku žáka a rozdílu oproti ostatním žáků je tedy daná jeho rodinným zázemím. V mezinárodním srovnání jde o čtvrtou nejvyšší hodnotu.
Vývoj výsledků českých žáků od roku 2003 kopíruje především výkon žáků v základních školách, kteří tvoří přibližně polovinu testovaných žáků. K celkově nadprůměrnému výsledku přispívají svými výrazně nadprůměrnými výsledky žáci víceletých a čtyřletých gymnázií. Ti tvoří zhruba 20 procent testované populace.
Matematické znalosti žáků ve světě dramaticky poklesly, výjimkou je Asie
Matematické, čtenářské a přírodovědné znalosti a dovednosti patnáctiletých žáků ve světě dramaticky poklesly, výjimkou je několik asijských států v čele se Singapurem, Japonskem a Koreou. Vyplývá to z dnes zveřejněných výsledků loňských srovnávacích testů PISA, které pravidelně provádí Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). Například Německo, které skončilo až za Českou republikou, zaznamenalo výrazný propad.
Spoluautor studie Francesco Avvisati na dnešní tiskové konferenci v Berlíně označil německé výsledky za šok a za nejhorší v historii mezinárodního šetření. Za problémy stojí podle něj nejen pandemie nemoci covid-19, ale také dlouhodobé potíže ve vzdělávacích systémech.
"Výsledky zkoušek PISA 2022 ukazují propad výkonu studentů, který je nevídaný v historii," prohlásila při představování mezinárodních výsledků v Paříži Irène Huová. Testování, které bylo nyní se zvláštním zaměřením na matematiku, se zúčastnilo 690.000 školáků z 81 zemí světa. Vedle členských států OECD to bylo i 44 nečlenských zemí.
Nejlepší výkon předvedli singapurští školáci, kteří jsou s vědomostmi a dovednostmi podle hodnocení v průměru o tři až pět let před svými vrstevníky z jiných zemí. Singapur se vyznačuje také mimořádně nízkým podílem školáků (4,2 procenta), kteří podali špatný výkon ve všech třech sledovaných oblastech.
Výsledky ocenily také vzdělávací systémy v dalších asijských zemích, konkrétně v Japonsku, Jižní Koreji, Tchaj-wanu a také v Hongkongu a Macau, což jsou zvláštní administrativní oblasti Číny. Zatímco asijští školáci prokázali vysoké znalosti, ostatní oblasti světa zaznamenaly nevídaný pokles výkonu, jak uvedla zpráva PISA. Například Německo, ale také Nizozemsko, Norsko, Finsko či Polsko skončily se značným propadem oproti testování v roce 2018.
"Výsledky Německa jsou nejhorší, jaké kdy byly," řekl na úvod tiskové konference v Berlíně Avvisati. Poznamenal, že se může zdát, že největší dopad na výsledky měl covid-19. Dodal ale, že pokles výkonu školáků je možné pozorovat už v předpandemických letech.
Světová média zaujaly mimo jiné výsledky z Finska a z dalších severských států, které byly kdysi premianty. To podle OECD ukazuje, že vzdělávací systémy v těchto státech se potýkají s dlouhodobými problémy. To je také případ Německa, kde se problémy ve školství pojí s nedostatkem financí, učitelů a špatnou organizací. Německu se i přes značný propad podařilo udržet v oblasti matematiky a čtenářských kompetencí zhruba na průměru OECD a v případě přírodovědných znalostí dostat nad průměr.
Čeští školáci vykázali nadprůměrné hodnoty, ačkoli se v porovnání s rokem 2018 v matematické gramotnosti zhoršili. Naopak Slovensko, které zaznamenalo v matematice a čtenářství značný pokles, skončilo pod průměrem OECD.
Z evropských států nejlepší výsledky předvedli školáci v Estonsku, Švýcarsku a Irsku. I tyto země ale oproti testování v roce 2018 skončily s výrazně horším výsledkem, citelný byl pokles především v matematice. Výrazný propad vykázalo Nizozemsko, kde sice v matematice stále patří k těm lepším, ale ve čtenářských dovednostech se dostalo pod úroveň OECD.
