Praha - Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) bude chtít opět navrhnout ústavní novelu, podle které by vláda mohla například rozhodnout o vyslání vojáků na osvobození rukojmí či do mise v rámci sil velmi rychlé reakce NATO. Řekla to na dnešní tiskové konferenci po návštěvě na generálním štábu armády. Nyní je k tomu nezbytný souhlas Parlamentu. Poslanci už dříve ústavní novelu opakovaně navrhli, schválena ale nebyla.
Černochová s náčelníkem generálního štábu Alešem Opatou a dalšími představiteli velení armády probírala nasazení vojáků v zahraničních operacích či možné legislativní úpravy. "Narazili jsme na ústavní dodatek, kterým jsme chtěli zjednodušit vysílání našich vojáků do zahraničních operací, například operací, kde se jedná o záchranu rukojmí, teď by se nám to možná hodilo i z hlediska situace na polsko-běloruské hranici," řekla ministryně.
Podle ústavy může vláda vyslat vojáky do zahraničí na maximálně 60 dnů v případě plnění závazků z mezinárodních smluv o společné obraně proti napadení, při účasti na mírových operacích nebo při záchranných pracích po živelních pohromách nebo haváriích.
Poslanci opakovaně navrhli ústavní novelu, která by tyto tři podmínky zrušila. O vyslání by podle návrhu, který nebyl do konce minulé Poslanecké sněmovny schválen, rozhodla vláda a o misi by následně informovala Sněmovnu a Senát. Parlament by mohl rozhodnutí kabinetu zrušit.
Bývalá předsedkyně sněmovního branného výboru také uvedla, že se do pomoci ve zdravotnických zařízeních, zařízeních sociálních služeb, očkovacích centrech nebo call centrech kvůli koronavirové pandemii zapojilo už přes 20.000 vojáků.
Se zástupci armády řešila také napětí u ruské hranice s Ukrajinou. "Odnáším si z toho to, že svět bezpečnější bohužel nebude a musíme se připravovat na možné hrozby, které můžou nastat, byť si všichni přejeme, aby nenastaly, a děláme všechno pro to, aby k žádnému konfliktu nedošlo," uvedla.
Černochová chce také navštěvovat různé útvary a pracoviště, jako jsou Univerzita obrany, vojenská zařízení či nemocnice. "Budu chtít diskutovat i s veliteli těchto útvarů o tom, jak některé věci vidí," řekla. Zástupce armády poprosila o informace ohledně aktualizací Koncepce výstavby Armády České republiky a dalších strategických dokumentů.
Co se týče rozpočtu ministerstva obrany, není podle Černochové možné hledat úspory v penězích vyčleněných na modernizaci armády. "Můžeme se bavit o některých dotačních vztazích, možná i o nějakých úsporách v rámci běžných výdajů, ale rozhodně by neměla za oběť škrtání a snižování opět padnout armáda, jako jsme to bohužel zažívali v minulých letech. A tady na rovinu říkám, že i za našich vlád," doplnila.
Černochová chce osud tendru na obrněnce projednat v prvním lednovém týdnu
V prvním lednovém týdnu chce Černochová s Opatou a dalšími projednat osud tendru na 210 kusů pásových bojových vozidel pěchoty. Řekla to na dnešní tiskové konferenci po návštěvě na generálním štábu. Zakázka za více než 50 miliard korun je největším armádním tendrem v historii české armády.
Expertní komise na začátku listopadu konstatovala, že nabídky všech tří účastníků tendru nesplňují všechny požadavky a nelze je dále hodnotit. Znamená to, že žádná z firem nebyla z výběrového řízení vyloučena, ale o dalším postupu bude teprve rozhodnuto.
"Budeme s panem náčelníkem generálního štábu, náměstkem (pro řízení sekce vyzbrojování a akvizic Luborem) Koudelkou, právníky, lidmi, kteří připravovali specifikace, diskutovat hned v prvním lednovém týdnu," řekla Černochová. "Jsme si vědomi toho, že rozhodnutí bychom neměli příliš dlouhou dobu odkládat," dodala.
Nabídky převzal úřad 1. září od tří potenciálních dodavatelů BAE Systems (Švédsko) s vozidlem CV90, GDELS (Španělsko) s vozidlem ASCOD a Rheinmetall Landsysteme (Německo) s vozidlem Lynx. Patnáctičlenná komise, složená ze zástupců ministerstva obrany a armády, se ale jednomyslně shodla na tom, že ani jedna z nabídek nesplňuje všechny požadavky zadavatele.
S nabídkou na účast v tendru oslovil resort čtyři firmy. Kromě těch, které podaly nabídku, bylo původně účastníkem i německé konsorcium PSM s obrněncem Puma. Ze soutěže ale odstoupilo, protože jeho vozidlo by nenaplnilo armádní požadavky.
Firmy musejí uspět ve třech skupinách kritérií. Nejdůležitějším je cena a náklady životního cyklu, o vítězi bude rozhodovat z 55 procent. Následují technické parametry, které budou mít vliv na vítěze ze 30 procent. Zbylých 15 procent určí rozsah zapojení českého průmyslu do zakázky. Ministerstvo je s výběrem ve skluzu. Vítěz měl být znám v roce 2019, termín se ale posouval.
Nová vozidla mají nahradit letité obrněnce pocházející ještě z dob Sovětského svazu. Stroje budou tvořit páteř těžké brigády, kterou se Česko v NATO zavázalo mít k dispozici v roce 2026.
Armáda požaduje vozidla v sedmi modifikacích. Většina bude sloužit jako bojová vozidla pěchoty, která mají uvézt 11 vojáků, mít věž s osádkou a kanon ráže 30 milimetrů. Další budou ve verzích velitelské, průzkumné, ženijní, vyprošťovací, zdravotnické a jako dělostřelecká pozorovatelna.
Prezident Zeman se spojil s vojáky na zahraničních misích
Prezident Miloš Zeman se dnes spojil s českými vojáky na zahraničních vojenských misích. Tradičního hovoru s veliteli českých jednotek se zúčastnila i Černochová a Opata. Na webu Pražského hradu to uvedl prezidentův mluvčí Jiří Ovčáček. Prezident českým vojákům na mise volá před Vánoci každoročně.
Zeman hovořil prostřednictvím videospojení s veliteli jednotek v Mali, na Sinaji, Golanských výšinách a v Litvě. "Prezident republiky se zajímal o aktuální průběh zahraničních misí Armády České republiky. Vojákům popřál krásné Vánoce a vše nejlepší do nového roku 2022," uvedl Ovčáček.
Podle mluvčího ministerstva obrany Jana Pejška Vánoce na zahraničních misích stráví téměř čtyři stovky českých vojáků. Nejvíce jich působí v Mali a v Pobaltí, nasazeni jsou ale i na Sinaji, na Balkáně nebo v Iráku.
V Mali jsou čeští vojáci zapojeni hned do tří misí. Nejvíce jich je, přes osm desítek, ve výcvikové misi Evropské unie EUTM, kde mají na starosti ochranu velitelství mise a výcvikové základny v Koulikoro, zabezpečují také třeba tým rychlé reakce nebo doprovod velitele mise. Příští rok by opět česká armáda měla převzít velení této mise. Své zastoupení má česká armáda v Mali i v misi OSN MINUSMA a několik desítek příslušníků speciálních sil se účastní operace Takuba, která se zaměřuje na boj s islámskými radikály.
V Pobaltí česká armáda působí v rámci takzvané předsunuté přítomnosti NATO v Litvě a Lotyšsku. V Litvě je nasazena od července jednotka protivzdušné obrany, do Lotyšska armáda vyslala zesílenou pontonovou četu.
Další menší jednotky jsou nasazeny v Kosovu, kde působí na mezinárodním štábu mise KFOR, v Bosně a Hercegovině, v Iráku nebo v misi UNDOF na Golanských výšinách. Na Sinaji má česká armáda letecký kontingent s letounem CASA, který pomáhá v misi MFO. Čeští vojáci jsou zapojeni i do středomořské operace IRINI a devět jich působí jako vojenští pozorovatelé v Kongu.
