Washington - Spojené státy přispějí na Radu míru, která si za úkol dává řešení mezinárodních konfliktů a obnovu Pásma Gazy, deset miliard dolarů (přibližně 206 miliard Kč). Dnes to na prvním zasedání této organizace uvedl americký prezident Donald Trump. Lídři některých dalších členských států nového uskupení přispěli na balíček pomoci pro Pásmo Gazy celkem více než sedmi miliardami dolarů (přibližně 144 miliardami Kč), informovaly zpravodajské agentury a americká média.
Fotogalerie
"Rada míru ukazuje, jak můžeme vybudovat lepší budoucnost a začínáme právě tady, v téhle místnosti," uvedl americký prezident ve svém projevu u příležitosti prvního zasedání. Nespecifikoval ale, na jakou oblast působení nově vzniklé Rady míru bude finanční příspěvek Spojených států směřovat.
Podle prezidenta zatím peníze na obnovu Pásma Gazy darovaly Kazachstán, Ázerbájdžán, Spojené arabské emiráty, Maroko, Bahrajn, Saudská Arábie, Uzbekistán a Kuvajt. "Každý utracený dolar je investice do stability a naděje na nový a harmonický region," uvedl Trump při děkování zástupcům států. Doplnil, že očekává také příspěvky od dalších zemí.
Podle agentury AP bude na obnovu válkou zničeného palestinského teritoria potřeba přibližně 70 miliard dolarů (asi 1,4 bilionu Kč).
Dnešní první zasedání Rady míru, kterou Trump založil, se má se zabývat zejména urovnáním situace v Pásmu Gazy, kde od října platí křehké příměří mezi Izraelem a palestinským teroristickým hnutím Hamás. Zasedání se účastní například izraelský ministr zahraničí Gideon Saar, maďarský premiér Viktor Orbán, albánský premiér Edi Rama nebo turecký ministr zahraničí Hakan Fidan.
Na mír v Gaze dohlédnou vojáci Indonésie, Maroka, Kazachstánu, Kosova a Albánie
Pět zemí se dosud zavázalo vyslat své vojáky do Mezinárodních stabilizačních sil (ISF) pro Pásmo Gazy, oznámil dnes velitel ISF Jasper Jeffers. Jednotky pro mnohonárodní síly, které mají vést bezpečnostní operace a řídit snahy o demilitarizaci palestinského území po válce mezi Izraelem a palestinským teroristickým hnutím Hamás, poskytnou Indonésie, Maroko, Kazachstán, Kosovo a Albánie, uvedl generálmajor Jeffers u příležitosti prvního zasedání Rady míru amerického prezidenta Donalda Trumpa ve Washingtonu.
"Je mi nesmírným potěšením dnes oznámit, že prvních pět zemí se zavázalo vyslat vojáky do ISF - Indonésie, Maroko, Kazachstán, Kosovo a Albánie. Dvě země se zavázaly vycvičit policisty - Egypt a Jordánsko," řekl Jeffers.
Jednotky ISF budou nejprve nasazeny v Rafahu na jihu Pásma Gazy, kde začnou s výcvikem policistů, a poté budou "sektor po sektoru" postupovat dál, upřesnil Jeffers. Dlouhodobým plánem je nasadit v pásmu 20.000 vojáků ISF a vycvičit 12.000 policistů, dodal.
Indonéský prezident Prabowo Subianto dnes v Radě míru řekl, že jeho země poskytne do mezinárodních sil pro Gazu 8000 či více vojáků.
Zřízením dočasných Mezinárodních stabilizačních sil v Gaze pověřila Radu míru rezoluce Rady bezpečnosti OSN. Podle ní budou mít tyto síly za úkol zajistit bezpečnost hranic Pásma Gazy a udržovat mír v oblasti. Podle listu The Guardian nicméně není jasné, zda tyto jednotky zasáhnou v případě útoku ze strany Izraele či Hamásu. Také není zřejmé, zda se budou podílet na demilitarizaci Hamásu, což je jedna z podmínek současné druhé fáze příměří, které platí od loňského října. Trumpova administrativa chce v Gaze vybudovat základnu pro 5000 lidí, která má sloužit právě vojákům nasazeným v rámci ISF, napsal dnes také The Guardian.
Válka v Pásmu Gazy vypukla v říjnu 2023 poté, co ozbrojenci Hamásu a jeho spojenců při útoku na jihu Izraele pozabíjeli na 1200 lidí, většinou civilistů, a dalších 251 osob unesli. Izrael pak zahájil rozsáhlou a ničivou vojenskou operaci, při níž jeho armáda podle údajů ministerstva zdravotnictví v Gaze zabila více než 71.000 Palestinců a značnou část palestinského území proměnila v ruiny.
