Brusel - Každý, kdo podporuje ruského prezidenta Vladimira Putina, musí chápat, že si volí válku, řekl dnes europoslancům ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Ukrajina podle něj válku nezačala, nevyprovokovala a dělá maximum pro to, aby ji ukončila. Zelenskyj k europoslancům promluvil prostřednictvím videokonference u příležitosti mimořádného plenárního zasedání Evropského parlamentu v Bruselu ke čtvrtému výročí zahájení ruské invaze na Ukrajinu.
Fotogalerie
Na úvod svého projevu Zelenskyj poděkoval za pozornost a podporu, kterou EU Ukrajině věnuje. Putina označil za diktátora, který nedokáže akceptovat, že v Evropě záleží na každém životě a že národy mohou být chráněny bez ohledu na jejich velikost. "Putin nedokáže přijmout, že lidé mohou žít odlišně, než žije on, ustavičně se snaží někoho zlomit, po celou dobu u moci, on je válka sama," prohlásil ukrajinský prezident.
Ukrajina se podle Zelenského nebrání podobné ruské agresi poprvé, nicméně poprvé vznikla široká koalice zemí, které Kyjev podporují. "Musíme být stejně odhodlaní a silní, jako jsme byli na začátku invaze, hrozba se nijak nezmenšila," řekl Zelenskyj a zdůraznil společnou podporu ze strany Evropy i Spojených států.
Za velmi významnou označil navrhovanou půjčku EU pro Ukrajinu ve výši 90 miliard. Jde podle něj o reálnou záruku ukrajinské bezpečnosti a odolnosti. Schválení půjčky ale nyní blokuje maďarský premiér Viktor Orbán, který požaduje obnovení tranzitu ruské ropy přes Ukrajinu do Maďarska.
V následné debatě množství europoslanců právě předsedu maďarské vlády ostře kritizovalo a někteří ho označili i za zrádce. Německý europoslanec Michael Gahler z největší frakce Evropské lidové strany (EPP) uvedl, že ve válce na Ukrajině nejde jen o Putina, ale právě i o "všechny jeho fanoušky, kteří mají z této války prospěch". Konkrétně zmínil Orbána a slovenského premiéra Roberta Fica.
Podle předsedkyně frakce socialistů a demokratů (S&D) Iratxe Garcíaové Pérezové si Putin myslel, že Kyjev padne za pár dní, o čtyři roky později ale nedosáhl žádného ze svých strategických cílů. "Kdo dnes blokuje sankce a podporu Ukrajině, oslabuje Evropu a posiluje agresora. Viktor Orbán neztělesňuje mír, ztělesňuje beztrestnost," uvedla.
Lídr třetí největší frakce Patrioti pro Evropu Jordan Bardella rovněž zmínil, že útok na Ukrajinu byl ze strany ruského prezidenta nejen překročením hranic, ale i porušením základního evropského řádu. "Ano, Ukrajina musí vyjednávat z pozice síly, musíme ji podporovat, ale zároveň neoslabovat svoje národy," uvedl francouzský europoslanec.
"Nevím, jak válka skončí a kdy, ale vím, že historie poklekne před ukrajinskými vlastenci, zatímco bude s opovržením hledět na ty, kteří se dnes obracejí zády k Ukrajině, ke svobodě a ke cti," uvedl během debaty v EP spolupředseda čtvrtého nejpočetnějšího klubu Evropských konzervativců a reformistů (ECR), italský europoslanec Nicola Procaccini.
Předsedkyně liberální frakce Obnova Evropy (Renew Europe) Valérie Hayerová ve své řeči zmínila, že podpora Ukrajiny Evropu rozdělila. Zkritizovala v této souvislosti zejména německou stranu Alternativa pro Německo (AfD), slovenskou stranu Směr premiéra Fica a frakci Patrioti pro Evropu Jordana Bardelly, které podle ní nechtějí bránit Evropu před hrozbami Vladimira Putina.
I podle Terry Reintkeové, spolupředsedkyně frakce Zelených, se stal Orbán služebníkem Putina, který "zradil Ukrajinu, ale i nás všechny, zradil Evropu". Německý europoslanec Martin Schirdewan, který je spolupředsedou frakce Levice v EP, zdůraznil, že trvalého míru lze dosáhnout pouze tehdy, když se Ukrajina bude účastnit mírových vyjednávání.
Se zcela jiným projevem vystoupil slovenský europoslanec Milan Uhrík (Republika) z krajně pravicové frakce Evropa suverénních národů (ESN). Ukrajina se podle něj poslední dobou chová velmi nevděčně a nemá problém ubližovat zemím, které Ukrajincům od začátku pomáhali. "Loni zastavili Slovákům a Maďarům dodávky plynu a letos nám zastavili dodávky ropy," uvedl Uhrík. "Ne Rusové, Ukrajinci je zastavili a tady v Bruselu se nás nikdo nezastal, všichni se vykašlali na naše obyvatele a namísto toho pokračujete naléváním miliard eur do jednoho z nejzkorumpovanějších režimů," dodal a vysloužil si nesouhlasné bučení a výkřiky od ostatních europoslanců.
V usnesení, které europoslanci následně přijali, EP opětovně vyzval Rusko, aby okamžitě ukončilo své vojenské akce, stáhlo se ze všech mezinárodně uznaných ukrajinských území, propustilo zadržené a deportované civilisty (včetně dětí) a ukončilo porušování nezávislosti, svrchovanosti a územní celistvosti Ukrajiny. Europoslanci se vyslovili rovněž pro rozšíření sankcí proti ruským institucím a úředníkům zapojeným do válečných zločinů a uvítali úsilí o postupné ukončení dodávek ruského plynu a ropy do Evropy.
Pro rezoluci hlasovalo 437 členů EP, proti jich bylo 82 a 70 se zdrželo hlasování. Usnesení podpořilo 15 českých europoslanců: všech pět z frakce EPP, šest europoslanců z hnutí ANO z frakce Patrioti pro Evropu (PfE), dva z frakce ECR, jedna zástupkyně frakce Zelených a jedna nově nezařazená europoslankyně z hnutí Přísaha Nikola Bartůšek. Proti byli tři europoslanci: Ivan David (SPD) z frakce Evropa suverénních národů (ESN) a nezařazení členové EP Ondřej Dostál a Kateřina Konečná (Stačilo!). Europoslanec Antonín Staněk (Přísaha) z frakce PfE se zdržel hlasování. Dva europoslanci nehlasovali.
