Praha/Vídeň - Ve věku 85 let zemřel v sobotu ve Vídni někdejší kandidát na prezidenta Karel Schwarzenberg, bývalý ministr zahraničí a čestný předseda TOP 09. Čeští politici na něj dnes vzpomínali jako na vlastence s úctou k demokracii, který měl nezastupitelnou roli ve formování české politické scény. Prezident Petr Pavel, který Schwarzenbergovi minulý měsíc udělil nejvyšší české státní vyznamenání, napsal, že služba české zemi byla pro Schwarzenberga nejen kontinuitou rodu, ale naprosto přirozeným posláním.
Se zdravotními problémy, mezi něž patřily obtíže se srdcem a ledvinami, se Schwarzenberg potýkal delší dobu. Byl kvůli nim opakovaně hospitalizován a letos ho připravily o možnost převzít si 28. října osobně Řád bílého lva. Před několika dny nechali lékaři Schwarzenberga letecky převézt do vídeňské nemocnice. Sám to komentoval tak, že bude moci vidět své děti a vnoučata. Server Echo24 dnes s odvoláním na zdroj ze Schwarzenbergovy rodiny napsal, že politik byl poslední dva dny v kritickém stavu a v umělém spánku a že zemřel obklopený rodinou.
Schwarzenberg byl od roku 2004 senátorem a od roku 2010 poslancem. Do voleb v roce 2021, před nimiž oznámil odchod z politiky, byl nejstarším členem Sněmovny. Dolní komora Parlamentu uctí jeho památku minutou ticha při zahájení úterní schůze. Připraví také pietní místo s kondolenční knihou. Veřejnost bude moci kondolovat také v Černínském paláci, sídle ministerstva zahraničních věcí. Schwarzenberg úřad vedl mezi roky 2007 až 2009 a znovu v letech 2010 až 2013. Pietní místo pro členy horní komory přichystá také Senát.
Po oznámení politikova úmrtí zaplavily sociální sítě reakce politiků i veřejnosti. Na "knížete", jak mu mnozí přátelsky říkali, vzpomínají nejen jako na státníka a odvážného člověka, ale také politika charismatického, důstojného, inteligentního a vtipného. Prezident Pavel zmínil jeho noblesu, moudrost a laskavý humor. Premiér Petr Fiala (ODS) uvedl, že mu bylo ctí zasedat spolu se Schwarzenbergem ve vládě. Napsal, že si váží toho, jak v době totality pomáhal českému disentu, i toho, že se po roce 1989 rozhodl nezištně sloužit Česku v řadě funkcí.
Senátoři připomněli, že ostatním ochotně pomáhal a že se těšil velké autoritě v zahraničí. Politici jeho domovské vládní strany TOP 09 vnímají Schwarzenberga jako symbol návratu svobody, demokracie a tradičních evropských hodnot do Česka, morální vzor a inspirativního člověka. Podle ministerstva zahraničí inspiroval generace diplomatů a jasně ukazoval, co znamená být součástí Západu.
Bývalý prezident Miloš Zeman, který Schwarzenberga v roce 2013 se ziskem 54,80 procenta hlasů porazil ve druhém kole první přímé volby prezidenta, vzkázal, že si svého soupeře vážil a rád s ním diskutoval. Další někdejší prezident Václav Klaus Schwarzenberga vnímá jako jednu z nejviditelnějších a nejvýraznějších postav české politiky posledních desetiletí. Za výraznou osobnost české polistopadové politiky a politika ze staré školy dnes Schwarzenberga označili i představitelé opozičních hnutí ANO a SPD.
Soustrast nad úmrtím vyjádřila také slovenská prezidentka Zuzana Čaputová, podle níž odešel vzácný člověk, demokrat a bojovník za svobodu. Rakouský kancléř Karl Nehammer vidí v bývalém šéfovi české diplomacie přesvědčeného Evropana a politika, který se bral za lidská práva a hodnoty EU. Podle něj zanechal výraznou stopu i v rakouské politice.
Schwarzenbergův skon zaznamenala i řada médií v Rakousku a dalších zemích. Rakouský deník Der Standard napsal, že byl mimořádným Evropanem i člověkem, jehož duchovní vliv přetrvá. Agentura APA připomněla, že byl známý svými ostrými výroky a že vždy byl pro to, aby Česká republika patřila k "tvrdému jádru" EU. Za silného podporovatele užší evropské integrace označila exministra také agentura Reuters. List Die Presse uvedl, že odešel velký Evropan staré školy. Na památku Schwarzenberga změnily dnešní večerní program jak Česká televize, tak i rakouská ORF.
Schwarzenberg pocházel z orlické větve šlechtického rodu Schwarzenbergů, studoval práva ve Vídni a Štýrském Hradci a lesnictví v Mnichově, studia nedokončil. Do roku 1989 žil v zahraničí, po listopadové revoluci se stal kancléřem prezidenta Václava Havla.
