Vídeň - Úmrtí bývalého českého ministra zahraničí Karla Schwarzenberga se všímá řada médií v Rakousku i v dalších zemích. Agentura APA připomněla, že dlouhá léta patřil k nejvýznamnějším postavám české politické scény a byl známý svými ostrými výroky. List Die Presse uvedl, že odešel velký Evropan staré školy a s jeho odchodem opouští pražskou scénu jedna z posledních velkých politických osobností, která jako kancléř na Pražském hradě pomohla po desetiletích komunistického bezpráví obnovit v Česku svobodu a demokracii. Největší rakouská rozhlasová a televizní společnost ORF na památku Schwarzenberga mění program vysílání.
Schwarzenberg byl přesvědčený Evropan a vždy byl pro to, aby Česká republika patřila k "tvrdému jádru" EU, napsala agentura APA. Za silného podporovatele užší evropské integrace označila exministra také agentura Reuters.
Média připomínají, že Schwarzenberg ve své vlasti podporoval odboj proti komunistickému režimu a po odchodu z Československa se zapojil do mezinárodních kampaní na podporu pronásledovaných bojovníků za lidská práva. Toto téma mu zůstalo i po návratu do Prahy - nejprve když stál po boku Václava Havla a později když působil ve funkci ministra zahraničí.
Televizní stanice ORF 2 se rozhodla dnes večer zařadit do svého vysílání dokumentární film Můj otec, kníže. Schwarzenberg v něm vypráví o dětství, výchově, manželské krizi a jak sám říká o nejlepším období svého života po boku Václava Havla. Rozhlasová stanice Ö1 pak příští sobotu zopakuje rozhovor Karla Schwarzenberga s novinářem Johannesem Kaupem, který se uskutečnil letos na jaře v Česku.
Na svém účtu na sociální síti X připomněl Schwarzenberga také rakouský politik a první viceprezident Evropského parlamentu Othmar Karas. Schwarzenberg byl podle něj velký Evropan, kritický myslitel a bojovník za demokracii. "Jeho celoživotní dílo pro evropskou myšlenku a jeho práce ve východní a střední Evropě nebudou zapomenuty," napsal a dodal, že mu budou chybět jejich společné rozhovory.
Der Standard připomněl, že Schwarzenbergovým charakteristickým rysem byl často svérázný a kousavý smysl pro humor a sebeironie. APA napsala, že uměl být také velmi přímý, někdy používal hovorové výrazy nebo dokonce nadávky. Obětí této prostořekosti se stali i rakouští odpůrci jaderné energetiky, pro které měl výraz "magor". Jako ministr zahraničí přirovnal práci diplomatů k práci prostitutek a po ruském útoku na Ukrajinu použil paralely mezi ruským prezidentem Vladimirem Putinem a Adolfem Hitlerem.
