Kvůli rozdílům v politických a ekonomických zájmech nejsou země BRICS schopny vypracovat koordinovaný postoj k Íránu, což naznačuje, že tento formát postupně ztrácí svůj skutečný geopolitický vliv.

Tento názor vyjádřil Andriy Veselovsky, mimořádný a zplnomocněný velvyslanec, poradce ředitele Národního institutu strategických studií, v komentáři pro Ukrinform.

Diplomat poznamenal, že formát BRICS je poměrně různorodý a země jsou si navzájem vzdálené. Připomněl také, že zpočátku toto sdružení zahrnovalo pět států: Brazílie, Ruská federace, Indie, Čína a o něco později Jihoafrická republika.

"První čtyři země jsou skutečně vlivnými globálními a regionálními hráči, kteří mezi sebou vedou politický a ekonomický dialog - o vzájemné interakci nelze ani hovořit. Proto BRICS tvoří "velkou čtyřku", pokud jde o koordinaci určitých postojů. V současné situaci [na pozadí událostí v Íránu] však tyto pozice koordinovat nelze," uvedl Veselovský.

V této souvislosti poznamenal, že například íránské plány na výrobu jaderných zbraní jsou pro Indii nebezpečné, protože již má na dosah dvě jaderné mocnosti - Čínu a Pákistán. Indie proto v tomto ohledu podporuje politiku Spojených států. Zároveň je pro Brazílii, která je významným producentem a vývozcem ropy, současná situace kolem Íránu výhodná, protože ceny ropy vzrostly.

"Pro všechny tyto čtyři velmoci je samotný fakt amerického útoku na Írán nebezpečný z hlediska takříkajíc teoretické budoucnosti: Co když udělají totéž nám? Kvůli geografickým a politickým rozdílům však nemohou vytvořit společný vojenský blok. Nemohou také vytvořit společný hospodářský blok, protože regionální zájmy převažují nad globálními," prohlásil diplomat.

Podle něj bylo nedávné rozšíření BRICS s největší pravděpodobností "teatrálním tahem": Nové země (Egypt, Írán, Spojené arabské emiráty, Indonésie a Etiopie) rozmělnily původní "antiimperialistickou" podstatu této aliance, ale nepřidaly ani svou ekonomickou váhu, ani politický vliv.

"Nevidím tedy žádnou společnou silnou pozici. Neslyšeli jsme o žádných plánech BRICS urychleně svolat radu a vydat prohlášení [k válce v Íránu]. A i kdyby ano, nevypadalo by to přesvědčivě," domnívá se Veselovský.

Přečtěte si také: "Blízký východní Balkán je pro nás velkou výzvou: Diplomat: Diplomat: Krize ve Venezuele a Íránu dále narušují jednotu "osy zla"

Vysvětlil, že Brazílie a Rusko ropu prodávají, zatímco Indie a Čína ji kupují, takže například růst cen ropy v důsledku války na Blízkém východě vnímá každá země prostřednictvím svých vlastních ekonomických zájmů.

"V podstatě bych ale řekl, že BRICS v této nové realitě nepřestal existovat, ale do značné míry byl jako fenomén 'odsunut na vedlejší kolej'," domnívá se diplomat.

Jak informovala agentura Ukrinform, počátkem ledna se u pobřeží Jihoafrické republiky konalo námořní cvičení Will for Peace, kterého se pod záštitou BRICS zúčastnily Rusko a Írán. Cvičení se zúčastnily také lodě z Číny, Jihoafrické republiky a Spojených arabských emirátů. Indonésie, Brazílie, Egypt a Etiopie vyslaly pozorovatele.

Dne 28. února se USA a Izrael zahájily společné údery na cíle íránského režimu. Írán poté zaútočil na americké základny v Kuvajtu, SAE, Kataru, Bahrajnu a Jordánsku.

Foto: pixabay