Rusko má důvod k obavám z možné ztráty důležitého spojence v íránské vládě, i když některé aspekty eskalace na Blízkém východě hrají Kremlu do karet.

V komentáři pro Ukrinform to uvedl německý expert Roland Freudenstein, spoluzakladatel bruselského Freedom Hubu.

"Je Rusko nešťastné? Ano, samozřejmě. Ztrácí důležitého spojence," uvedl expert.

Zároveň zdůraznil, že Rusko již v licenci vyrábí zbraně, které kdysi dostalo od Íránu, včetně bezpilotních letounů Šahed, které jsou hojně využívány proti Ukrajině.

Rusko podle něj rovněž těží z prudkého nárůstu cen fosilních paliv způsobeného nestabilitou v regionu, zejména zablokováním Hormuzského průlivu a útoky na ropnou infrastrukturu ve státech Perského zálivu.

Rusko rovněž oceňuje, že mezinárodní pozornost je nyní odváděna od útočné války proti Ukrajině na Blízký východ, uvedl.

"Z dlouhodobého hlediska však samozřejmě bude velkou otázkou: "Co když více spojenců Ruska a Číny v globálním měřítku změní své vlády a stanou se skutečně přátelskými vůči USA a méně přátelskými vůči těmto dvěma autokratickým velmocím?" Freudenstein dodal, že zůstává nejasné, zda v Íránu skutečně dojde ke změně režimu.

Přečtěte si také: Jaký je vývoj v Íránu? Rusku chybí prostředky na rozsáhlou podporu Íránu - Zelenskij

"Nevíme, jak to skončí, a zřejmě to nebylo plánováno americkou administrativou," řekl expert.

Když hovořil o roli a postavení Evropské unie, připustil, že Evropa zůstává stranou, protože jí chybí vliv na Blízkém východě.

"Evropané uvízli mezi dvěma kameny. Nemají na Blízkém východě žádný vliv. Britové a Francouzi teď tak trochu mobilizují, protože Írán zaútočil na základny těchto zemí i v regionu. Ale jinak je Evropská unie sama o sobě zcela odsunuta na vedlejší kolej a může se pouze připravovat na přijímání uprchlíků a samozřejmě na obnovu Íránu, až válka skončí a Írán bude mít lepší vládu," řekl expert.

Nicméně pochválil Evropskou unii za to, že letos projevila připravenost přijmout tvrdší opatření vůči Íránu, včetně prohlášení Sboru islámských revolučních gard za teroristickou organizaci.

Dne 28. února provedly Spojené státy a Izrael společné údery na zařízení íránského režimu. Poté Írán zaútočil na americké základny v Kuvajtu, Spojených arabských emirátech, Kataru, Bahrajnu a Jordánsku.

Později tisková agentura Islámské republiky potvrdila, že 28. února ráno zemřel íránský nejvyšší vůdce Alí Chameneí.

Následně britský premiér Keir Starmer povolil Spojeným státům využít britské letecké základny ke zničení íránského raketového potenciálu, zatímco španělský premiér Pedro Sanchez zakázal americkým silám využívat španělské vojenské základny k úderům na cíle v Íránu.

Mezitím generální tajemník NATO Mark Rutte prohlásil, že síly NATO se nebudou účastnit společné americko-izraelské vojenské operace proti Íránu.

Foto: .