Země Perského zálivu by mohly výrazně posílit svou ochranu proti íránským bezpilotním letounům Shahed tím, že využijí zkušeností Ukrajiny s budováním komplexního systému proti bezpilotním letounům, který zahrnuje včasné varování, elektronický boj a různé nástroje pro zachycení.

V komentáři pro Ukrinform to uvedl rakouský vojenský expert Markus Reisner, vedoucí Institutu důstojnické přípravy na Tereziánské vojenské akademii.

"Velkou příležitostí Ukrajiny je předat státům Perského zálivu zkušenosti, které získala v posledních letech ve válce proti Rusku v oblasti obrany proti dronům. Ukrajina vyvinula velmi účinný komplex obrany proti dronům s rozvojem systému včasného varování a hlášení letů, využitím elektronických zbraní a použitím řady efektorů pro přímé zachycení dronů," uvedl Reisner.

Expert poznamenal, že Írán již "zaznamenal několik významných zásahů na vojenská zařízení, především prostřednictvím bezpilotních letounů Shahed-131/136", což "vyvolává obavy u napadených zemí v oblasti Perského zálivu a podněcuje je k hledání způsobů obrany".

Podle něj by ukrajinská pomoc státům Perského zálivu v protiletecké obraně mohla zvýšit jejich podporu Ukrajině v boji proti ruské agresi.

"Státy Perského zálivu by mohly využít zkušeností ukrajinské armády a na oplátku by se zvýšila ochota podpořit Ukrajinu z tohoto regionu. To by ovlivnilo politiku sankcí vůči Rusku, ale také konkrétní finanční pomoc Ukrajině," uvedl Reisner.

Přečtěte si také: "Ruská vláda se rozhodla, že bude pokračovat ve své činnosti: Starmer: Starmer: Spojené království přivede ukrajinské experty, aby pomohli partnerům v Perském zálivu sestřelit íránské bezpilotní letouny

Podle něj se íránský režim na současnou válku připravil a nyní pomocí úderů demonstruje, že i přes ztráty je stále schopen způsobit škody.

"Hlavními strategickými cíli jsou přežití režimu a obnovení jeho schopnosti jednat a odstrašovat. Tentokrát Írán reagoval velmi rychle raketovými útoky na Izrael a útoky na vojenské základny v Bahrajnu, Kataru, Spojených arabských emirátech, Kuvajtu, Jordánsku, Saúdské Arábii a dokonce na Kypru. Tím sleduje jasný cíl: dát najevo, že Írán je i přes ztráty ve svém vedení stále schopen působit škody. A skutečně, Íránci již zaznamenali několik významných zásahů do vojenských zařízení," uvedl.

Expert rovněž varoval před rizikem prodloužení války.

"Pokud se Íránu podaří aktivizovat Hizballáh, irácké milice, syrské jednotky a Hútíje k zahájení útočné kampaně na několika frontách, mohlo by to vést k dlouhé válce s velkými ztrátami. To rozhodně není Trumpovým cílem, zejména s ohledem na to, že volby v polovině volebního období jsou za rohem," uvedl.

Podle Reisnera je zásadní otázkou odolnost obou stran: zda Írán bude schopen nasadit bezpilotní letouny i řízené střely a balistické rakety na několik týdnů a zda se napadené země budou schopny bránit systémy protivzdušné obrany.

"K tomu se přidává otázka, zda mají USA a Izrael dostatek zbraňových systémů vzduch-země k provedení kampaně, která by mohla trvat měsíce. Většina vlád států Perského zálivu výslovně varovala Washington před útokem na Írán, protože se obávala právě tohoto výsledku. Nyní čelí dilematu, zda přijmout americké síly a zároveň se snažit nestát se účastníky války. Monarchie v Perském zálivu jsou závislé na ochraně USA," dodal.

Foto: militaeraktuell.at