Vysoká představitelka EU pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku Kaja Kallasová to uvedla na tiskové konferenci po setkání vedoucích představitelů obrany ve formátu E5 (Polsko, Velká Británie, Německo, Francie a Itálie) v Krakově, informuje zpravodaj agentury Ukrinform.
"Jednání v Ženevě opět ukázala, že Rusko neustupuje od svých maximalistických požadavků. Podle většiny měřítek se válka za poslední rok pro Ukrajinu stala ještě brutálnější. Rusko jednání spíše protahuje, než aby směřovalo k míru," řekl Kallas.
Vysvětlila, že reakcí Evropy je větší podpora Ukrajiny a zvýšený tlak na Rusko.
Připomněla podporu EU Ukrajině v podobě půjčky ve výši 90 miliard eur a její příspěvek k rozvoji bezpečnostních záruk a zdůraznila, že je třeba zaměřit pozornost na ty, kteří jsou zodpovědní za rozpoutání války, "takže potřebujeme vidět ústupky i z ruské strany, abychom dosáhli udržitelného míru".
"Příští pondělí chceme přijmout 20. balíček proti Rusku. Sankce fungují. Vážně poškozují ruskou ekonomiku a každé nové opatření dále omezuje jeho schopnost vést válku. Moskva není neporazitelná; její armáda trpí rekordními ztrátami a její ekonomika je pod silným tlakem. Putin však tuto válku neukončí, dokud náklady nebudou vyšší než přínosy, a to je bod, ke kterému musíme dospět," domnívá se Kallas.
Poznamenala také, že bezpečnost Evropy je nyní nejistější než kdykoli v posledních desetiletích, protože Rusko představuje vážnou hrozbu, Blízký východ zůstává nestabilní, Čína zůstává dlouhodobou výzvou a transatlantická vazba je nově definována, protože Spojené státy očekávají, že Evropa převezme větší odpovědnost za svou vlastní obranu.
Kallas se domnívá, že Evropa podniká kroky tímto směrem, ale "nejde o to, aby konkurovala NATO, ale aby Evropa byla silnější v rámci NATO - silnější Evropa činí silnější i Alianci".
Zdůraznila také, že příkladem takové odpovědnosti je rozhodnutí přijaté ve formátu E5 o vývoji cenově dostupných systémů protivzdušné obrany na ochranu evropského nebe.
Kallasová zároveň považuje za nezbytné vypracovat jasnou vizi - evropskou bezpečnostní strategii -, na níž pracuje společně s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou.
Během jednání v Krakově se strany zaměřily také na rostoucí hybridní hrozby ze strany Ruska, zatímco jeho armáda uvízla na Ukrajině.
"Moskva se snaží oslabit Evropu, aniž by překročila práh otevřené války - od kybernetických útoků po sabotáže a vpády dronů."
V reakci na to Evropa uvaluje sankce na odpovědné osoby, zpřísňuje kontroly pohybu ruských diplomatů, zintenzivňuje opatření proti ruské stínové flotile, vysílá hybridní týmy rychlé reakce do ohrožených partnerských zemí a investuje do dronů a kybernetické obrany.
Jak již bylo dříve oznámeno, Evropská komise uvedla, že žádná dohoda o řešení ozbrojené agrese Ruska proti Ukrajině nebude fungovat bez podpory EU.
Foto: Evropská unie












