Uvedl to Engelhard Mazanke, ředitel berlínského imigračního úřadu, nejvýznamnějšího německého imigračního úřadu, ve svém prohlášení v rozhovoru pro Ukrinform.
Připomněl, že rozhodnutí EU o poskytnutí ochrany bylo opět prodlouženo a zůstává v platnosti do března 2027.
Mazanke poznamenal, že nikdo neví, co se do té doby může stát. Dodal, že je jisté, že v roce 2027 se nebude vážně diskutovat o tom, že by se 1,3 milionu lidí mělo v krátkém časovém horizontu a bez výjimek poslat zpět. "K tomu v Německu rozhodně nedojde, ať už se politická situace vyvine jakkoli. A i kdyby někdo něco takového požadoval, což se nyní neděje, praktická realizace by byla nemožná," vysvětlil Mazanke.
Dodal, že Německo ještě nikdy nezažilo situaci, kdy by se během tak krátké doby přistěhovalo tolik lidí z "kulturně blízké země".
Oproti letům 2015-2016, kdy Spolková republika Německo zažila vlnu uprchlíků především ze Sýrie a dalších uprchlických proudů, je rozdíl v tom, že z Ukrajiny přicházely především ženy středního věku s profesními zkušenostmi a dětmi, nikoliv muži.
Mazanke se zdržel předpovědi, jaká část Ukrajinců se může rozhodnout v Německu zůstat a jaká část se může vrátit. Přesto naznačil - na základě zkušeností Německa s uprchlíky z válek na Balkáně - že by toto rozdělení mohlo být přibližně stejné. Podle něj bude hodně záležet ani ne tak na tom, zda budou Ukrajinci zaměstnáni, ale na tom, jak se bude vyvíjet jejich rodinná situace.
"Migrační studie - i v rámci EU - ukázaly, že rozhodujícím faktorem pro trvalý pobyt v nové zemi po přistěhování není zaměstnání, jazyk nebo vzdělání, ale vytvoření nové rodiny. Základem integrace je méně kariéra a více rodina," poznamenal Mazanke.
Vyjádřil také názor, že získání německého občanství, které mohou získat ti, kdo splní podmínky, včetně zaměstnání, placení daní a nepobírání státních dávek, po pěti letech pobytu, nezabrání návratu na Ukrajinu, ale naopak může takové rozhodnutí podpořit.
Jak informovala agentura Ukrinform, nedávný průzkum institutu INSA zjistil, že většina občanů Spolkové republiky Německo je proti peněžním dávkám (Bürgergeld) pro ukrajinské uprchlíky a zároveň podporuje návrat mužů v branném věku na Ukrajinu.










