Paříž - Konečně existuje šance dosáhnout skutečného pokroku směrem k trvalému míru mezi Ukrajinou a Ruskem, uvedl dnes při zahájení videokonference takzvané koalice ochotných francouzský prezident Emmanuel Macron. K setkání zemí podporujících Ukrajinu bránící se ruské vojenské agresi se připojil také americký ministr zahraničí Marco Rubio, informovala agentura AFP. Britský premiér Keir Starmer na úvod jednání uvedl, že jeho země v příštích dnech poskytne Ukrajině další střely.
"Absolutní podmínkou pro trvalý mír je řada robustních bezpečnostních záruk, a to nejen na papíře," prohlásil francouzský prezident na začátku jednání. Napadená země podle něj už zažila řadu nesplněných slibů při opakovaných ruských agresích, a proto jsou pevné záruky nezbytné. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podle agentury Reuters při jednání naléhal na lídry, aby vypracovali rámec nasazení zahraničních sil na Ukrajině.
Šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová po setkání koalice na X napsala, že při rozhovorech se šéfem americké diplomacie Rubiem trvali podporovatelé Ukrajiny na pokračujícím tlaku na Rusko. "Potřebujeme silnou transatlantickou spolupráci, protože funguje," doplnila.
Starmer uvedl, že Londýn je připraven asistovat EU ve snahách poskytnout podporu Ukrajině prostřednictvím zmrazeného ruského majetku. "Je to nejlepší způsob, jak ukázat (ruskému prezidentovi Vladimiru) Putinovi, že by měl vyjednávat, a zároveň nejlepší způsob, jak být připraveni podporovat Ukrajinu ve válce i v míru," doplnil britský premiér.
Macron po skončení videokonference řekl, že Francie v nejbližších dnech spolu s dalšími zeměmi EU a zástupci unie připraví řešení, které umožní využít zmrazený ruský majetek pro finanční pomoc napadené zemi. Zmrazená aktiva označil Macron za extrémně důležitá. Umožňují vyvinout další tlak na Rusko, z jehož strany není vidět žádné úsilí o uzavření příměří, dodal francouzský prezident.
Elysejský palác po schůzce uvedl, že se státníci shodli na vytvoření speciální pracovní skupiny věnující se otázce bezpečnostních záruk pro Ukrajinu. Měla by spojovat USA a země z koalice ochotných.
Lídři Francie, Británie a Německa pak pozdě večer ve společném prohlášení zopakovali svou podporu snahám amerického prezidenta Donalda Trumpa ukončit válku na Ukrajině a zdůraznili, že jakékoliv řešení musí plně zahrnovat Ukrajinu. Za jeden ze základních principů pro udržení stability a míru v Evropě označili princip, že se hranice nesmí měnit silou.
"Evropa podporuje mírová jednání. Základem dohody musí být silné bezpečnostní záruky pro Ukrajinu, aby si Rusko už nikdy netrouflo zaútočit," uvedl na síti X ministr zahraničí v demisi Jan Lipavský, který se jednání koalice ochotných zúčastnil za Česko. Podle něj je nyní na Rusku, aby prokázalo skutečnou vůli jednat.
Dnešní jednání koalice ochotných reagovalo na nejnovější vývoj ohledně amerického 28bodového plánu, který měl vést ke konci války na Ukrajině. Strategie, kterou USA připravily po konzultacích s ruskými činiteli, počítala mimo jiné s tím, že Ukrajina přijde o značnou část území, včetně oblastí, které Moskva nedokázala vojensky obsadit. Dále navrhovala, že Ukrajina početně omezí svou armádu maximálně na 600.000 vojáků a zaváže se, že nevstoupí do NATO. Mnozí upozorňovali, že tyto návrhy jednoznačně vycházely vstříc Rusku a že jejich přijetí by znamenalo pro Ukrajinu kapitulaci.
V pondělí Bílý dům oznámil, že delegace Spojených států a Ukrajiny při nedělním jednání v Ženevě zpřesnily návrhy ohledně možného ukončení rusko-ukrajinské války. Závěry tohoto jednání, při kterém podle ukrajinských představitelů vypracovaly obě strany značně revidovaný mírový plán, státníkům na setkání koalice ochotných představil Zelenskyj. Rusko dříve uvedlo, že evropské protinávrhy vůči původnímu americkému plánu jsou pro něj nepřijatelné.
