Toto prohlášení bylo učiněno ve zprávě komise v poslední zprávě Radě OSN pro lidská práva, uvádí agentura Ukrinform.
Ruské ozbrojené síly se zaměřily na civilisty a celou řadu civilních objektů pomocí bezpilotních letounů krátkého doletu v lokalitách táhnoucích se v délce více než 300 kilometrů podél pravého břehu řeky Dněpr.
V květnu letošního roku dospěla Komise k závěru, že tyto útoky dronů v Chersonské oblasti byly rozsáhlé a systematické a představovaly zločiny proti lidskosti spočívající ve vraždě. Důkazy nyní ukazují, že podobné útoky dronů jsou zaměřeny také na civilisty a civilní objekty v Dněpropetrovské a Mykolajivské oblasti. Ve všech třech regionech okolnosti útoků ukazují na "záměr pachatelů zabíjet, poškozovat a ničit".
Zdůrazňuje se, že ruské ozbrojené síly provádějí útoky z pozic na levém břehu Dněpru pomocí bezpilotních letounů, které umožňují pozorování a sledování cílů v reálném čase.
"Pronásledovaly oběti, někdy na velké vzdálenosti, a shazovaly na ně výbušniny, což způsobovalo smrt a zranění. Drony také zasáhly sanitky a další záchranné složky, čímž jim zabránily dostat se k obětem," uvádí se ve zprávě.
Zpráva zdůrazňuje, že tyto útoky mají ničivý dopad na civilní obyvatelstvo žijící v postižených oblastech. Způsobily rozsáhlé škody a destrukci, takže celé lokality se staly neobyvatelnými. Základní služby a obchody nemohly fungovat. Teror vyvolaný v obyvatelstvu a následné nátlakové prostředí donutily tisíce lidí k útěku.
Ruské telegramové kanály provozované samotnými pachateli nebo osobami blízkými zapojeným ruským jednotkám bezpilotních letounů rozšířily stovky videí zabitých nebo zraněných civilistů, což se rovná válečnému zločinu urážky důstojnosti. Rovněž zveřejnili výhružné texty oznamující další útoky a vyzývající obyvatelstvo k odchodu, uvádí se v tiskové zprávě.
Podle názoru Komise může jednání ruských ozbrojených sil představovat zločin proti lidskosti spočívající v násilném přesunu obyvatelstva. Komise uvedla, že se k této otázce vrátí ve své říjnové zprávě pro Valné shromáždění.
"Tři a půl roku trvající ozbrojený konflikt na Ukrajině má i nadále zničující dopad na civilní obyvatelstvo. Porušování a odpovídající zdokumentované zločiny způsobily postiženému obyvatelstvu nevýslovné utrpení a strádání," uvedl předseda komise Erik Møse.
Komise zároveň nemohla dokončit vyšetřování obvinění ruských orgánů z útoků ukrajinských ozbrojených sil pomocí dronů, a to z důvodu nedostatečného přístupu na území, obav týkajících se bezpečnosti svědků a vzhledem k tomu, že Komise neodpověděla na otázky adresované Ruské federaci.
Kromě toho je další otázkou, kterou Komise vyšetřuje, způsob deportací a transferů dospělých civilistů z oblastí Záporožské oblasti, které jsou pod ruskou kontrolou.
"Vyšetřování útoků bezpilotních letounů krátkého dosahu, jakož i deportací a transferů odhaluje koordinované a organizované úsilí ruských orgánů o další zabírání území a o upevnění své moci nad oblastmi, které již na Ukrajině kontrolují, a zároveň o donucení místního obyvatelstva k odchodu," uvádí se ve zprávě.
Zdůrazňuje se, že opakované útoky postupně zničily celé lokality. Mnoho obětí trpí ztrátou svých blízkých nebo domů a zdrojů obživy a má pocit, že "přišli o všechno". Blíže k frontové linii jsou postiženi zejména starší lidé, protože mnozí z nich nejsou schopni útěku, což je činí zranitelnými vůči riziku útoků.
Jak již dříve informovala agentura Ukrinform, Rada OSN pro lidská práva prodloužila mandát Nezávislé mezinárodní vyšetřovací komise pro Ukrajinu o další rok.
Komise byla zřízena Radou pro lidská práva v roce 2022 za účelem vyšetřování všech údajných porušení a zneužití lidských práv, porušení mezinárodního humanitárního práva a souvisejících zločinů v souvislosti s agresí Ruské federace proti Ukrajině. Komisi tvoří Erik Møse (předseda), Pablo de Greiff a Vrinda Grover.
