Brno - Vyhlášení částečné mobilizace je podle Zdeňka Petráše z Univerzity obrany důkazem toho, že invaze na Ukrajinu ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi nevychází podle plánu. Podle odborníka by tento krok mohl oslabit Putinovu pozici. Petráš to dnes řekl ČTK. Rusko vyhlásilo částečnou mobilizaci dnes, chce povolat 300.000 rezervistů, hlavně ruských občanů v záloze a s vojenskou zkušeností. Mobilizace začne okamžitě.
"Tento krok v každém případě znamená, že to Putinovi nevychází podle plánu. Putin to ale musí zaobalit do něčeho jiného, nesmí otevřeně říct ruské veřejnosti, že konflikt na Ukrajině podle plánu nejde," řekl Petráš. Putin se podle něj musí snažit o to, aby mobilizace nevyvolala averzi v ruské společnosti. Proto podle něj ta slova ruského prezidenta o tom, že Západ ohrožuje Rusko a jeho celistvost.
"Těžko ale říct, jestli se mu to podaří, je to příliš čerstvá informace. Každopádně mobilizace by se měla nést v duchu podpory společenského mínění, společenskou odhodlaností chránit vlast, bojovat za vlast. A vyhlásit mobilizaci za účelem posílení aktivit na Ukrajině by mohlo oslabit Putinovu pozici. On ji naopak potřebuje posílit. Bude dělat vše pro to, aby v ruské společnosti zavládl pocit toho, že Rusko je ohroženo. Jestli se mu to podaří, nikdo neřekne," uvedl odborník.
Podstatným bodem podle něj je, že se mobilizace bude týkat i obyvatel ruské národnosti, čemuž se Putin dosud snažil vyhnout. "Používal jednotky, které byly aktivní, v těch vojáci ruské národnosti byli, to ano. Ale k posílení současných jednotek rekrutoval lidi z národnostních menšin, byli to třeba Dagestánci, nešlo o Rusy. Nechtěl vyvolávat averzi proti tomu, co se na Ukrajině děje," uvedl Petráš.
Hovoří se o 300.000 rezervistech, podle Petráše je ale otázkou, kolik skutečně se jich podaří zmobilizovat. Neví se podle něj také, zda rezervisti vytvoří samostatné jednotky nebo budou přiřazeni k současným jednotkám jako posily. Podle Petráše se rezervisté na frontu každopádně nedostanou v nejbližších dnech. "Jde o jejich přípravu, logistiku, musí se vystrojit, uskutečnit se nějaké stmelovací cvičení. Nejde o hodiny, ani o dny, je to věc minimálně několika týdnů," řekl Petráš.
Otázkou ale pak podle něj také je, jak by se nyní měla zachovat Ukrajina, která v posledních týdnech uskutečnila na severu úspěšnou protiofenzívu. "Jestli by měla pokračovat a dál držet operační iniciativu, nebo jestli by bylo výhodnější opevnit dobyté pozice a čekat, co z té mobilizace vzejde," uvedl Petráš.
Analytik Havlíček: Mobilizace ukazuje na selhání původních záměrů Ruska na Ukrajině
Dnešní vyhlášení částečné mobilizace ruským prezidentem Vladimirem Putinem je jasným zdůrazněním fatálního selhání původně ohlášené takzvané speciální operace ruských sil na Ukrajině a pokusů získat kontrolu nad Ukrajinou ozbrojenou cestou. ČTK to sdělil analytik Asociace pro mezinárodní otázky Pavel Havlíček. Jde podle něj o zásadní krok a pokus o transformaci Putinovy války na potenciálně celoruskou válku proti Ukrajině.
Putin dnes v televizním vystoupení uvedl, že vyhlášení částečné mobilizace je na obranu před Západem, který se podle něho snaží oslabit, rozdělit a zničit Rusko. Mobilizace, která se dotkne hlavně ruských občanů v záloze a s vojenskou zkušeností, začne podle prezidenta okamžitě. Podle ruského ministra obrany Sergeje Šojgua armáda povolá při mobilizaci 300.000 rezervistů.
Tento krok podle Havlíčka s sebou nese mnoho rizik a možných turbulencí uvnitř ruské společnosti a režimu v Kremlu. "Pojí se s velmi odlišným charakterem zapojení ruské společnosti do této války, kdy se po dlouhé době represí, strachu a snahy o vynucení loajality a kontroly nad ruskou společností najednou Putinův režim zajímá a usiluje o přímou podporu pro své výboje na Ukrajině," uvedl. Z mimořádně pasivního obyvatelstva sledujícího válku z pohodlí domovů musí tak Kreml učinit svého partnera v boji.
Důsledky Putinova rozhodnutí budou nejen celospolečenské a psychologické, ale též vojenské z hlediska zesílení napětí na Ukrajině a přísunu čerstvých sil na frontu, míní analytik. S tím bude muset ukrajinská armáda při dalším plánování počítat. Rusové podle Havlíčka mohou s novými silami obnovit údery proti ukrajinským cílům a oblastem znovu kontrolovaným ukrajinskou armádou. "Nejdříve však pravděpodobně na samém konci tohoto roku," podotkl.
Nebude se ale podle něj jednat o síly, které by v krátkém horizontu dokázaly kvalitativně nahradit ztráty. Půjde spíše o zvýšení počtu. "Ruská armáda dnes ani nedisponuje dostatečně rozvinutým systémem školicích a výcvikových středisek, která by mohla připravit nové síly na to, čemu dnes budou na Ukrajině čelit," vysvětlil Havlíček.
Putinův krok považuje za důkaz fatálního selhání operace na Ukrajině a pokusů získat nad zemí kontrolu ozbrojenou cestou. Nejen v Charkovské oblasti už Ukrajinci převzali iniciativu, navíc Rusko v nové vlně tažení proti Ukrajině nepodpořily Čína, Kazachstán či Turecko, popsal analytik.
Havlíček ale považuje za nezbytné obrátit pozornost k nárůstu hrozeb jaderného charakteru. "V tuto chvíli se jedná především o rétoriku, ne tedy o praktické kroky, nicméně fakt, že o této hrozbě mluví přímo ruský prezident, je charakteristický k míře ruské odhodlanosti využívat všech taktických prostředků, pokud to bude nezbytné, například v případě útoků proti ruskému území," dodal.
Putinovo ranní prohlášení vyvolalo v Rusku obavy, že někteří muži nebudou moci ze země odjet, napsala agentura Reuters. Data serveru Google Trends ukázala nárůst vyhledávání na Aviasales, což je nejoblíbenější ruská webová stránka pro nákup letenek.
Podle Havlíčka se dá očekávat, že emigrace střední a vyšší třídy z Ruska bude dále pokračovat. "Ne nutně tolik do Evropy, již několik zemí (Litva, Lotyšsko) odmítlo přijmout Rusy na svém území, ale do Střední Asie, na jižní Kavkaz, do Turecka, zemí Perského zálivu i jinam. Tento trend bude dále pokračovat s narůstající agresí ruského režimu doma i v zahraničí," uzavřel odborník.
