Londýn/Amsterodam/Berlín - Evropské státy se shodují v tom, že Ukrajině je třeba dál pomáhat humanitárně, vojensky a finančně, řekl dnes na dotaz ČTK premiér Petr Fiala (ODS). Je třeba zachovat jednotný postoj, zdůraznil. Částečná mobilizace, kterou dnes ráno vyhlásil ruský prezident Vladimír Putin, je snahou o další eskalaci Ruskem rozpoutané války na Ukrajině a dalším důkazem toho, že jediným agresorem je právě Rusko, uvedl Fiala v dnešním vyjádření pro ČTK.
"Jako předsednická země (EU) chceme spoluiniciovat zachování jednotného postoje evropských států vůči ruské agresi. Jednota Evropy, která v minulosti nebyla samozřejmá, je naší velkou zbraní, a myslím, že Vladimír Putin byl překvapen tím, jak jednoznačně se evropské státy vyjádřily na podporu Ukrajiny, jak jsme jednomyslně přijímali sankce vůči Rusku. To jsou kroky, ve kterých je potřeba pokračovat. Znamená to další podporu Ukrajiny. I v tom existuje shoda mezi evropskými zeměmi. Myslím (pomáhat) nejen humanitárně, ale také vojensky a finančně," řekl ČTK Fiala při dnešní návštěvě Hluboké nad Vltavou.
Putin dnes v televizním vystoupení uvedl, že vyhlášení částečné mobilizace je na obranu před Západem, který se podle něho snaží oslabit, rozdělit a zničit Rusko. Mobilizace, která se dotkne hlavně ruských občanů v záloze a s vojenskou zkušeností, začne podle prezidenta okamžitě. Podle ruského ministra obrany Sergeje Šojgua armáda povolá v rámci mobilizace 300.000 záložníků.
"Pomoc Ukrajině je potřeba a musíme v ní v našem vlastním zájmu pokračovat," dodal dnes Fiala.
"Vyhlášením částečné mobilizace v Rusku definitivně padá Putinova lež o 'speciální operaci'. Putin zkrátka vede krvavou válku proti Ukrajině," napsal na twitteru vicepremiér a ministr vnitra Vít Rakušan (STAN). Rusko invazi označuje za speciální vojenskou operaci. "Nesmí ji vyhrát. A nevyhraje. Prohraje i v energetické válce, kterou vede proti nám i celé Evropě," dodal Rakušan.
Podpora Ukrajiny neochabne, shodli se po Putinově projevu lídři EU a Británie
Evropská unie zůstane pevná ve své podpoře Ukrajiny, reagoval předseda Evropské rady Charles Michel na eskalaci války, kterou v dnešním projevu oznámil ruský prezident Vladimir Putin. Mluvčí unijní diplomacie pak obvinil Moskvu z nebezpečného jaderného hazardu a vyzval mezinárodní společenství, aby vytvářelo na Putina tlak s cílem zastavit jeho lehkovážné chování. Putinovo rozhodnutí nařídit částečnou mobilizaci dnes za známku slabosti označily předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová a britská premiérka Liz Trussová, které se sešly na okraj Valného shromáždění OSN.
"Kreml oznámil mobilizaci v mezinárodní den míru, zatímco země při UNGA (Valném shromáždění OSN) usilují o spolupráci, bezpečnost a prosperitu," napsal na twitteru Michel. "V této válce je pouze jeden agresor, Rusko, a jedna napadená země, Ukrajina. Podpora Ukrajiny ze strany EU zůstane neochvějná," dodal.
Putin předtím v projevu oznámil mobilizaci armádních záloh, přičemž podle Moskvy má být kvůli válce s Ukrajinou povoláno do zbraně na 300.000 rezervistů. Rusko v posledních týdnech čelí úspěšnému ukrajinskému protiútoku na okupovaném východě napadené země, zatímco válka pokračuje už sedmý měsíc. Putin dnes také avizoval, že bude "všemi dostupnými prostředky" bránit oblasti, které si Rusko nárokuje.
"Ruská invaze selhává," uvedly ve společném prohlášení von der Leyenová a Trussová. Zdůraznily, že EU ani Británie nesleví ze svého společného závazku dále podporovat Kyjev.
Šéf unijní diplomacie Josep Borrell na twitteru uvedl, že hrozba využití jaderných zbraní naznačená Putinem představuje skutečné nebezpečí pro všechny. "V sázce je světový mír," napsal Borrell, podle něhož se musí světové společenství sjednotit, aby naplnění této hrozby předešlo.
Členské státy EU podle něj diskutují o společných krocích v reakci na poslední vývoj války na Ukrajině. "Členské státy EU již měly koordinační setkání, na němž diskutovaly o reakci EU na pokračování válečné agrese vůči Ukrajině," řekl Borrellův mluvčí Peter Stano. "To zahrnuje všechny aspekty agrese, zločiny, které byly spáchány, referenda, odhalení masových pohřebišť," dodal mluvčí. Falešná a ilegální referenda, jak Západ označuje hlasování o připojení okupovaných oblastí k Rusku, podle něj nebudou uznána.
Moskva se chystá zorganizovat hlasování v samozvaných republikách v Doněcké a Luhanské oblasti Ukrajiny již tento víkend. Jejich uznání podle analytiků brání zejména to, že nemají oporu v mezinárodním právu. "Narychlo organizovaná referenda nesplňují mezinárodní standardy a probíhají na vojensky okupovaných územích," sdělil ČTK expert na vztahy EU s Ruskem Zachary Paikin z bruselského think tanku CEPS. Problémem je podle něj i fakt, že Ukrajina nedala s konáním referend na svém mezinárodně uznávaném území souhlas.
Stano dodal, že se v tuto chvíli nechystají oznámení dalších sankcí proti Rusku. Debata o případném novém kole sankcí je podle něj důvěrná.
Čína po Putinově slovech o jaderném vydírání vyzývá k dialogu
Čínské ministerstvo zahraničí dnes vyzvalo všechny strany k dialogu v reakci na slova ruského prezidenta Vladimira Putina o jaderném vydírání Ruska Západem. Všechny strany by se měly pokusit najít řešení na bezpečnostní obavy protistrany, uvedl mluvčí ministerstva Wang Wen-pin podle agentury Reuters na pravidelném setkání s tiskem.
Čínská pozice k dění na Ukrajině je "konsistentní a jasná", uvedl podle Reuters mluvčí ministerstva.
Čína si ohledně více než půl roku trvající ruské invaze na Ukrajinu zachovává neutralitu. Pozornost ale vyvolala nedávná vyjádření po schůzce čínského prezidenta Si Ťin-pchinga s Putinem na summitu zemí Šanghajské organizace pro spolupráci v Samarkandu. Ruský prezident tehdy řekl, že "chápe obavy" Číny kolem konfliktu na Ukrajině a slíbil, že Moskva udělá vše pro to, aby skončil co nejdřív.
