Ukrajinská města včetně Lvova zasáhly ruské rakety, poprvé i Zakarpatsko

foto Kouř stoupající nad místem ruského raketového útoku v ukrajinském městě Lvov, 3. května 2022.

Kyjev - Ve Lvově, v Dnipru, u Kyjeva a Kirovohradské oblasti zahřměly dnes večer silné výbuchy. Podle ukrajinských médií šlo o další ostřelování ukrajinských měst ruskými raketami a střelami s plochou dráhou letu.

Zasažen byl i blíže neupřesněný objekt v horách Zakarpatské oblasti, uvedl gubernátor Viktor Mykyta. Podle ukrajinských médií šlo o první ruský úder v této oblasti od začátku války. V tamních horách se mohou skrývat ukrajinské vojenské objekty a sklady, poznamenala stanice BBC na svém ruskojazyčném webu.

"Ve Lvově jsou slyšet výbuchy. Všichni zůstaňte v krytech," uvedl starosta západoukrajinského města Andrij Sadovyj. Později uvedl, že zasaženy byly tři elektrické stanice, což vedlo k výpadkům dodávek elektrického proudu. To se týká i některých zdravotnických zařízení. Údery podle něho způsobily významné škody na městské infrastruktuře, zničeno bylo mnoho oken a někde byly přerušeny dodávky vody. Dva lidé utrpěli zranění.

Šéf ukrajinských železnic Oleksandr Kamyšin uvedl, že ruské rakety zasáhly šest nádraží na střední a západní Ukrajině, informuje britská BBC. Nikomu ze železničářů ani cestujících se podle něho nic nestalo, infrastruktura je ovšem vážně poškozena. Dodal, že kvůli ostřelování nabralo zpoždění 14 vlaků, ale první z nich už se znovu daly do pohybu.

Ukrajinská železnice je terčem útoků ze strany Ruska, které se snaží Kyjev odříznout od zbraní i pohonných hmot dodávaných Ukrajině západními spojenci.

Očití svědci hlásili přinejmenším tři výbuchy také v Dnipru. Exploze byly slyšet i v pravobřežní části Kyjeva. Přelet střel byl zaznamenán nad Ternopilskou oblastí. "Přílet nepřátelské rakety" potvrdili také v Kirovohradské oblasti. Poradce ministra vnitra Anon Heraščenko navíc informoval o sestřelení dvou střel, přelétajících město Vinnycja, dodal Unian.

OSN: Z oceláren Azovstal se povedlo evakuovat přes 100 lidí

Z mariupolských železáren a oceláren Azovstal, které jsou dál v obklíčení ruských sil, se povedlo evakuovat 101 lidí. Většina z nich je nyní v Záporoží, které je pod kontrolou ukrajinských sil. Evakuovaným lidem se dostává humanitární pomoci včetně psychologické péče. Oznámila to dnes OSN, která se podílela na záchranné operaci s cílem evakuovat civilisty uvázlé v rozlehlém hutním komplexu, jenž zůstává poslední baštou ukrajinského odporu v Mariupolu.

"Díky operaci mohlo 101 žen, mužů, dětí a starších lidí konečně opustit bunkry pod ocelárnami Azovstal a po dvou měsících spatřit denní světlo," uvedla v prohlášení koordinátorka OSN pro Ukrajinu Osnat Lubraniová.

Mezinárodní výbor Červeného kříže (MVČK), jenž se na evakuaci rovněž podílel, vydal souběžně vyjádření, podle něhož se dnes do Záporoží dostalo přes 100 lidí z Mariupolu. Bylo mezi nimi i několik zraněných, poznamenal výbor. Na twitteru Červený kříž sdělil, že do Záporoží dorazil konvoj, jenž z Mariupolu vyrazil o víkendu.

Ke konvoji autobusů a sanitek, který doprovázely týmy MVČK a OSN, se po cestě připojili rovněž lidé v soukromých autech, uvedl Mezinárodní výbor Červeného kříže. Podle OSN se v obci Manhuš, jež se nachází na kraji Mariupolu, ke konvoji přidalo dalších 58 lidí.

"Do Záporoží, které se nachází asi 230 kilometrů severozápadně od Mariupolu, jsme dnes doprovodili 127 lidí. Dostává se jim tam prvotní humanitární pomoci, včetně zdravotní a psychologické péče," dodala Lubraniová, podle níž se někteří evakuovaní rozhodli do Záporoží nejet. Později na virtuální tiskové konferenci podle agentury AP upřesnila, že tři desítky lidí evakuovaných z Azovstalu se rozhodly Mariupol neopustit a nejprve chtěli zjistit, zda jsou jejich blízcí stále naživu.

Koordinátorka OSN rovněž popsala, že evakuovaní lidé jí během cesty popisovali strach pod neustálým ostřelováním nebo extrémní nedostatek vody, jídla a hygienických zařízení. "Mnozí byli odděleni od členů rodiny, jejichž osud stále neznají," uvedla.

"Viděla jsem šestiměsíčního chlapce, který si hrál se stéblem trávy. Jeho nadšená matka mi řekla, že je to poprvé v životě, co tohle mohl dělat. Viděla jsem slzy radosti, když se členové rodiny, kteří byli dva měsíce uvězněni v různých částech závodu, znovu setkali," popsala Lubraniová, která zároveň podotkla, že OSN je připravena se společně s MVČK do Azovstalu vrátit a evakuovat další civilisty.

Jedna ze zachráněných žen popsala, že každou noc usínala se strachem, že už se neprobudí. "Neumíte si představit, jak je děsivé, když sedíte v krytu, v mokrém a vlhkém sklepě, který nadskakuje a otřásá se," popsala AP Olena Cybulčenková po příjezdu do Záporoží. Stanici CNN řekla, že se v bunkru skrývala s rodinou od začátku března a spolu s ostatními civilisty tam přežívala na polévce, konzervách a čaji.

"Ti, kteří uvázli v závodu Azovstal, prožili nepředstavitelnou hrůzu," uvedl Červený kříž na twitteru. "Nezapomněli jsme ani na ty, kteří tam zůstávají. Budeme pokračovat v práci na umožnění bezpečného průchodu pro (tyto) lidi," dodal. Lubraniová uvedla, že v Azovstalu zůstávají další civilisté, ale OSN nemá informace o jejich počtu. "Někteří se možná báli vyjít, někteří to pravděpodobně nezvládli," dodala koordinátorka OSN, podle níž někteří starší lidé mohli jen stěží chodit a s odvozem evakuovaných pomáhal rozbitý autobus s prázdnými pneumatikami.

Záchranná operace začala v pátek 29. dubna a souhlasily s ní strany konfliktu. Podle Lubraniové ji bylo možné provést v návaznosti na nedávná jednání generálního tajemníka OSN Antónia Guterrese v Moskvě a Kyjevě.

Ruské síly mezitím obnovily na Azovstal útok. Informuje o něm ukrajinská i ruská strana. Děje se tak zhruba dva týdny poté, co ruský prezident Vladimir Putin nařídil své armádě, aby neútočila, ale zbývající ukrajinské obránce v metalurgickém závodě zablokovala. O víkendu v oblasti panovalo dočasné příměří, během kterého se povedlo řadu civilistů z hutního komplexu evakuovat.

V bunkrech pod závodem Azovstal však podle ukrajinských úřadů stále zůstávají civilisté, kteří se tam schovali před ruskými invazními jednotkami, a také zbývající obránci přístavního města. Podle starosty Mariupolu Vadyma Bojčenka je nadále v ocelárnách přes 200 civilistů, v celém městě, které je po několikatýdenním bombardování a bojích zdevastované, přežívá odhadem na 100.000 obyvatel.

Příjezd autobusů a sanitek do Záporoží byl vzácným zábleskem dobrých zpráv v tomto téměř desetitýdenním konfliktu, který si vyžádal tisíce mrtvých, donutil miliony lidí k útěku ze země, zpustošil města a změnil rovnováhu sil ve východní Evropě, poznamenala agentura AP.

V Podněstří se podle Kyjeva chystá evakuace rodin ruských důstojníků

V moldavském separatistickém regionu Podněstří se připravuje evakuace rodin ruských důstojníků, uvedl ukrajinský generální štáb ve večerním hlášení o situaci na bojišti. Stanice BBC poznamenala, že ve válečných podmínkách nelze toto tvrzení ověřit.

"Situace v Podněstří zůstává složitá. Jednotky ruských vojsk jsou nadále v plné bojové pohotovosti. Koná se příprava k evakuaci rodin důstojníků skupiny ruských vojsk," uvedlo ukrajinské velení bez dalších podobností.

Z hlášení dále vyplývá, že se situace na frontách na Ukrajině během uplynulého dne zásadně nezměnila: pokračuje ostřelování a bombardování Charkova, ruské jednotky se stále pokoušejí útočit jižně od Izjumu s cílem obklíčit ukrajinská vojska v Donbasu, k Izjumu Rusové také přesunuli jednotky těžkých minometů a raketometů. Hlavní úsilí je ale soustředěno na severní část fronty v Donbasu. Pokračuje ostřelování oceláren Azovstal v Mariupolu. Boje a ostřelování pokračují bez velkých změn na frontě mezi Chersonem a Mykolajivem.

Úřady neuznávaného Podněstří, ovládaného separatisty s vazbami na Rusko, v posledních dnech obviňují Ukrajinu ze série incidentů, které označují za teroristické útoky na vojenskou i civilní infrastrukturu. V Podněstří jsou rozmístěny ruské jednotky a panují obavy, že by mohly posloužit k otevření nové fronty proti Ukrajině.

Kyjev poukazuje na to, že incidenty v Podněstří se odehrály poté, co velení ruské armády zveřejnilo plán ovládnout východ a jih Ukrajiny, a vytvořit tak pozemní most s Podněstřím. V Moldavsku panují obavy, že by se na jeho území mohla přenést válka na Ukrajině. Prezidentka Maia Sanduová dříve uvedla, že za incidenty stojí podněsterské "proválečné frakce" a že útoky jsou pokusem o vyostření napětí. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že hodnocení Sanduové plně sdílí.

Podněstří, převážně ruskojazyčný pás území na levém břehu řeky Dněstr se zhruba půl milionem obyvatel, se odtrhlo od Moldavska v roce 1990 v obavách ze sjednocení Moldavska s etnicky a jazykově spřízněným Rumunskem.

Od mírové dohody z roku 1992, která ukončila boje mezi separatisty podporovanými Moskvou a moldavskými vládními vojsky, tam Rusko udržuje vojenský kontingent zhruba 1500 vojáků.

Dánská premiérka apelovala na šéfa indické vlády, aby ovlivnil Rusko

Dánská premiérka Mette Frederiksenová dnes požádala svého indického protějška Naréndru Módího, aby se pokusil využít svého vlivu na Rusko k ukončení války proti Ukrajině.

"(Ruský prezident Vladimir) Putin musí zastavit tuto válku," řekla Frederiksenová podle agentury AP. "Doufám, že Indie ovlivní Rusko," dodala.

Neutrální postoj Indie k ruské válce proti Ukrajině vyvolal na Západě obavy a sklidil chválu od ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova, který ocenil Indii, že posuzuje situaci "kompletně, a ne jednostranně".

Šéfové indické a dánské vlády vyzvali k ukončení bojů na Ukrajině ve společném prohlášení, které zveřejnila indická diplomacie. Premiéři v něm vyjádřili vážné znepokojení nad pokračující humanitární krizí a jednoznačně odsoudili zabíjení civilistů.

Frederiksenová podle AP později uvedla, že Západ by měl Indii nabídnout alternativu vůči Rusku.

"Ve skutečnosti je zcela zřejmé, že my na Západě máme zcela jednoznačný zájem na tom, aby se nám Indie co nejvíce přiblížila," řekla premiérka novinářům. "(Potřebujeme) posílit naši spolupráci s jinými demokraciemi a nezáleží na tom, kde se tyto demokracie nacházejí. Musíme posílit naši spolupráci, zejména proto, že jsou zjevně někteří velmi velcí hráči, kteří neuznávají demokracii doma ani ve světě," dodala.

Na úvod Módiho dvoudenní návštěvy ve skandinávské zemi uzavřely Dánsko a Indie několik dvoustranných smluv zaměřených na "zelenou" energii a čistotu vod. Indický premiér se má dnes ještě zúčastnit recepce s dánskou panovnicí. Ve středu se Módí zúčastní indicko-severského summitu v Kodani a také povede samostatná bilaterální jednání s vůdci Švédska, Norska, Islandu a Finska.

Jde o první návštěva indického šéfa vlády v Dánsku za 20 let.

Módí přicestoval do Dánska z Berlína, kde Německo a Indie v pondělí podepsaly řadu bilaterálních dohod zaměřených na udržitelný rozvoj, díky nimž jihoasijská země obdrží do roku 2030 pomoc ve výši 10 miliard eur (asi 247 miliard Kč) na podporu využívání čisté energie.

Macron s Putinem po měsíci telefonovali, Putin si stěžoval na sankce

Ohrožení globální potravinové bezpečnosti vyvolaly především západní protiruské sankce, řekl dnes ruský prezident Vladimir Putin svému francouzskému protějšku Emmanuelu Macronovi. V telefonickém rozhovoru Putin podle Kremlu také ujistil, že Moskva zůstává otevřena dialogu, přestože Ukrajina, na kterou Rusko na konci února zaútočilo, není připravena k vážnému jednání, uvedla agentura TASS. Putin podle agentury AFP také zdůraznil, že Západ musí zastavit dodávky zbraní Ukrajině.

"Západ by mohl pomoci ukončit tato zvěrstva tím, že uplatní vliv na kyjevský režim a také zastaví dodávky zbraní Ukrajině," citovala AFP komuniké Kremlu.

Putin za zvěrstva podle agentury Reuters označil ukrajinské ostřelování měst a obcí v Donbasu, tedy části ukrajinského území, které už od roku 2014 ovládají proruští separatisté.

Západ uvalil na Rusko sankce v reakci na útok proti Ukrajině, kterým Moskva 24. února na Putinův rozkaz rozpoutala největší pozemní konflikt v Evropě od konce druhé světové války. Boje si podle odhadů vyžádaly již desítky tisíc mrtvých, včetně civilistů. Kyjev a Západ na základě množících se důkazů obviňují ruské vojáky z páchání válečných zločinů.

Rusko zvěrstva popírá a naopak viní Kyjev, kde podle Putina vládnou "nacionalisté" a "neonacisté", z údajné "genocidy" ruskojazyčného obyvatelstva.

Francouzský prezident Emmanuel Macron hovořil s ruským protějškem Vladimirem Putinem telefonicky po více než měsíci. V médiích se ale zprvu objevila jen informace, že hovor, který začal po poledni, trval dvě hodiny a deset minut.

Státníci spolu naposledy mluvili před více než měsícem, 29. března. Osobně se Macron s Putinem setkali 7. února a ještě na začátku války se francouzský prezident velmi intenzivně angažoval v diplomatických snahách o urovnání konfliktu. Linka mezi Elysejským palácem a Kremlem byla od začátku války využita téměř dvacetkrát. Po nálezu hromadných hrobů v ukrajinské Buči po odchodu ruských vojsk z okolí Kyjeva ale telefonáty ustaly, píše AFP.

Dnešní telefonát navazuje na Macronův sobotní hovor s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Macron v něm slíbil další vojenskou a humanitární pomoc Ukrajině.

V pondělí z Mariupolu do Doněcké oblasti evakuovali 393 lidí, tvrdí vedení DNR

V pondělí bylo z obléhaného ukrajinského Mariupolu evakuováno 393 lidí, z toho 59 dětí, uvedlo dnes vedení separatistické Doněcké lidové republiky (DNR). Lidé směřovali do obce Bezimenne, která leží asi 30 kilometrů východně od Mariupolu na území Doněcké oblasti ovládaném proruskými separatisty. Za dva měsíce bylo z města evakuováno do DNR 26.765 lidí, uvedlo vedení separatistické oblasti podle agentury Interfax.

Z Ukrajiny do Ruska bylo v pondělí bez asistence ukrajinských úřadů evakuováno 11.500 lidí, včetně 1843 dětí, uvedlo ruské ministerstvo obrany. Od 24. února bylo z Ukrajiny do Ruska převezeno téměř 200.000 dětí a 1,1 milionu lidí, dodalo. Moskva trvá na tom, že se jednalo o dobrovolné odchody, podle Kyjeva jsou vynucené, poznamenává agentura Reuters.

Válka mimo jiné způsobila největší uprchlickou krizi od druhé světové války. Za hranice Ukrajiny už odešlo před 5,2 milionu lidí, nejvíce jich směřuje do Polska. Od začátku invaze překročilo polsko-ukrajinskou hranici 3,116.000 lidí, uvedla dnes agentura PAP s odkazem na pohraniční stráž. Opačným směrem, z Polska do Ukrajiny, za poslední den odjelo 18.300 lidí.

Aktuální údaje dnes zveřejnilo také německé ministerstvo vnitra. Celkem zaznamenala federální policie příchod 400.632 uprchlíků, v naprosté většině žen, dětí a starých lidí.

Ruská agentura RIA Novosti si všímá také počtu uprchlíků do Moldavska. Od začátku invaze do země přišlo 410.000 Ukrajinců, v zemi je celkem 94.000 cizinců a 7000 lidí požádalo o azyl.

Válka na Ukrajině … SLEDUJEME ON-LINE

Reklama

Právě zveřejněno

Všechny zprávy

Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2022 ČTK

Reklama

27°C

Dnes je neděle 14. srpna 2022

Očekáváme v 21:00 21°C

Celá předpověď