Praha - Rozhodnutí o růstu platů školníků či školních kuchařek v příštím roce nechá končící kabinet na tom nastupujícím, návrh rozpočtu kapitoly přitom počítá na každého s nárůstem o 2200 korun měsíčně. Novinářům to při příchodu na jednání vlády řekl ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL). Vláda dnes rozhodne po dřívější dohodě s odbory o zvednutí platových tarifů učitelů a akademických pracovníků, a to o sedm procent. Asistentům pedagogů a některým lektorům by se měly platy zvýšit o 2000 korun.
Z předpisu a pokynů ministerstva školství k odměňování vyplývá, že podle náplně práce a délky praxe by se pedagogům tarif mohl zvednout o 1880 až 3800 korun a akademickým pracovníkům ze státních vysokých škol o 2460 až 4320 korun.
Na růstu platů pedagogických pracovníků se dohodli zástupci vlády již dříve s odbory a zaměstnavateli. Původně předpis obsahoval i varianty navýšení tarifů ostatních profesí ve veřejných a státních službách, dohoda na nich ale nebyla. Ministři uvedli, že kabinet schválí jen dohodnutou úpravu učitelských platů a rozhodnutí o ostatních výdělcích nechá na příští vládu.
Jurečka dnes řekl, že objem peněz je v návrhu rozpočtu zajištěn, takže prostor pro navýšení platů dalších pracovníků ve školství existuje. Koalice formovaná hnutím ANO, které zvítězilo ve volbách na počátku října, chce však návrh rozpočtu upravit. Končící vláda Petra Fialy (ODS) ho poslala do Sněmovny na konci září, znovu by ho měla zřejmě dolní parlamentní komoře zaslat po jejím ustavení v nové povolební sestavě. To by se mělo uskutečnit příští týden. Fialova vláda dosud považovala opětovné předložení návrhu rozpočtu Sněmovně za zbytečné. Připomínala, že strany sestavující nový kabinet návrh rozpočtu před volbami kritizovaly. Fiala nedávno uvedl, že jeho kabinet na začátku listopadu vyhodnotí aktuální situaci a pak rozhodne, jestli má smysl rozpočet do Sněmovny znovu posílat. ANO se podle něj svými výzvami k novému předložení rozpočtu snaží zamlžit fakt, že nemá svůj návrh rozpočtu, jak slibovalo před volbami.
Tarifní tabulka pedagogů se skládá ze 13 platových tříd od čtvrté do šestnácté podle vzdělání, odpovědnosti a náročnosti práce a ze sedmi stupňů podle délky praxe. Podle pokynů ministerstva školství tarif od čtvrté do deváté platové třídy připadá asistentům pedagoga, od osmé třídy učitelům mateřských škol i vychovatelům z družin, klubů a internátů či pedagogům volného času, od desáté třídy učitelům základních a středních škol. V šesté platové třídě začínají tarify lektorů a instruktorů. Plat akademických pracovníků se stanovuje od dvanácté třídy. Dvě nejvyšší třídy - patnáctá a šestnáctá - jsou pro akademiky.
Základ výdělku asistentů od čtvrté do sedmé třídy by se mohl pohybovat podle náplně práce a praxe od 18.630 do 31.760 korun. Letos to bylo od 16.630 do 29.760 korun. Učitelům by měl od ledna tarif od osmé do čtrnácté třídy činit od 28.680 do 57.980 korun, pro letošek to je od 26.800 do 54.180 korun. Akademici státních vysokých škol by měli mít v patnácté a šestnácté třídě od 42.920 do 66.030 korun, letos je to od 40.110 do 61.710 korun. Tarif tvoří asi 80 procent výdělku, upřesnilo ministerstvo práce. Připomnělo, že podle školského zákona má průměrný učitelský plat odpovídat 130 procentům průměrné mzdy. Průměrná mzda v Česku letos ve druhém čtvrtletí činila na 49.402 korun.
V učitelské tabulce je teď 29 tarifů pod zaručeným platem, tedy téměř třetina. Desetina základních částek nedosahuje ani minimální mzdy, je jich devět. Pokud by se tabulka nevalorizovala, příští rok by pod zaručeným platem bylo 41 tarifů a pod minimální mzdou 14. Pod zaručenou částku by tak spadlo 45 procent výdělkových základů, pod minimální mzdu 15 procent. Zaměstnavatelé musí do garantovaných nejnižších částek výdělek doplácet. Využívají na to peníze na odměny.
Na přidání je příští rok podle ministerstva práce potřeba 11,87 miliardy korun. Pokud se odpočítají náklady na doplatky do minimálního a zaručeného platu, je to 10,99 miliardy korun.
