Zemřel někdejší prezident Sovětského svazu Michail Gorbačov

foto Ilustrační foto - Michail Sergejevič Gorbačov během rozhovoru v Moskvě v roce 2016.

Moskva - Někdejší prezident Sovětského svazu (SSSR) Michail Gorbačov dnes večer po těžké a dlouhé nemoci zemřel. Bylo mu 91 let. S odkazem na prohlášení moskevské Ústřední klinické nemocnice o tom informovaly ruské agentury TASS a Interfax.

Fotogalerie

Nemocnice ke skonu Gorbačova neuvedla žádné další podrobnosti. Na vlastní přání bude pohřben vedle své ženy Raisy na Novoděvičím hřbitově v Moskvě, napsala agentura TASS s odkazem na příbuzné zesnulého.

Zdroj z politikova okolí v červnu sdělil, že Gorbačov je pod neustálým dohledem lékařů v Ústřední klinické nemocnici. Hospitalizován byl údajně na žádost lékařů také už v roce 2020, "na samém počátku pandemie koronaviru".

"Vladimir Putin vyjadřuje hlubokou soustrast s úmrtím Michaila Gorbačova, ráno pošle rodině a blízkým kondolenční telegram," citoval TASS z vyjádření kremelského mluvčího Dmitrije Peskova.

Gorbačov zahájil po nástupu do čela sovětských komunistů v roce 1985 změny, které měly reformovat komunistický systém a dodat tehdejšímu sovětskému impériu novou sílu. Opak se ale stal pravdou. Sovětský svaz se rozpadl a komunistický systém se zhroutil. Gorbačov, který se narodil 2. března 1931, až později přiznal, že reformovat ani nešel.

Gorbačov se jako šéf komunistické strany a tedy i celého SSSR zasloužil o konec studené války, pád železné opony i rozpad impéria. Byl i prvním a zároveň posledním prezidentem Sovětského svazu. Do nově zřízené funkce byl zvolen 14. března 1990. Jeho prezidentství však trvalo jen krátce, z funkce odstoupil 25. prosince 1991 těsně před zánikem SSSR.

Nositel Nobelovy ceny za mír z roku 1990 se stal oblíbencem Západu i nadějí Východu, doma si respekt nezískal. Pro mnoho lidí více než návrat vytoužené svobody znamenaly jeho reformy ztrátu jistot a mnoho Rusů mu nemůže dodnes zapomenout rozpad SSSR.

Sovětský svaz byl formálně rozpuštěn 26. prosince. Stalo se tak skoro na den 69 let poté, co byl 30. prosince 1922 založen. Moc od Gorbačova tehdy převzal Boris Jelcin, prezident nástupnického Ruska.

Putin: Gorbačov ovlivnil světové dějiny, chápal nezbytnost reforem

Ruský prezident Vladimir Putin označil zesnulého prezidenta Sovětského svazu Michaila Gorbačova za politika, který velice ovlivnil dějiny světa. Putin se tak vyjádřil v soustrastném telegramu, který dnes zveřejnil Kreml na svém webu.

"Michail Gorbačov byl politikem a státníkem, který měl obrovský vliv na chod světových dějin. Stál v čele naší země v období složitých, dramatických změn, ohromných zahraničněpolitických, ekonomických a sociálních výzev. Hluboce si uvědomoval, že reformy jsou nezbytné, a snažil se předložit vlastní řešení naléhavých problémů," uvádí se v textu.

Putin také ocenil humanitární, charitativní a vzdělávací činnost z Gorbačovavých posledních let.

Muž, kterého na Západě obdivovali a v Rusku zatracovali, píše o Gorbačovovi tisk

Někdejší sovětský prezident Michail Gorbačov si ve světě získal hluboký respekt za svou úlohu při pádu takzvané železné opony a stal se snad nejvýznamnější postavou světové politiky poslední čtvrtiny 20. století. V Rusku mu však mnozí vyčítali rozpad Sovětského svazu, ekonomické potíže a úpadek někdejší velikosti země, píší dnes v nekrolozích světová média.

"Málokterý vůdce ve 20. století, ba v každém století, měl tak zásadní vliv na svou dobu. Během necelých šesti bouřlivých let Gorbačov zvedl železnou oponu a rozhodujícím způsobem změnil politické klima ve světě," píše americký deník The New York Times (NYT).

Gorbačov podle britského listu The Times sehrál rozhodující roli při přeměně vysoce autoritářského a represivního systému v osvícenější režim, v němž se prosazovaly demokratizační tendence. Propustil vězně a rehabilitoval disidenty, zavedl svobodu slova, shromažďování a náboženského vyznání a umožnil rozvoj občanské společnosti.

"Gorbačov dal Rusům šanci vytvořit pro sebe lepší budoucnost. Je velkou tragédií, že se jim to nepodařilo," napsal list The Wall Street Journal (WSJ).

Činy, za které byl obdivován na Západě, vyvolaly ovšem na Východě jinou odezvu, shodují se média. "Pro mnoho lidí v Rusku byl převrat, který Gorbačov způsobil, katastrofou," uvedl NYT. "Až do svého posledního dne žil Michail Gorbačov ve dvojí realitě - milován a oslavován ve Washingtonu, Paříži a Londýně, ale nenáviděn velkým počtem Rusů, kteří mu nikdy neodpustili turbulence, jež jeho reformy rozpoutaly," napsal deník The Guardian.

Podle listu The Daily Telegraph reformy "moderního a charismatického" vůdce Sovětského svazu skončily "prudkým hospodářským poklesem, který vyvolal nacionalismus v celém regionu a umožnil oligarchům získat kontrolu nad státním majetkem".

"Michail Gorbačov, který byl na Západě uctíván, žil v Rusku od svého odchodu z politiky v roce 1991 téměř anonymně. Vrcholný paradox: architekt sbližování Východu a Západu nadchl masy v Evropě, zatímco doma vyvolal lhostejnost," okomentoval jeho odkaz francouzský deník Le Monde.

Španělský list El Mundo Gorbačeva proto označil za "tragického hrdinu", který učinil moudrá rozhodnutí, ale zároveň tak omezil svůj manévrovací prostor.

Gorbačov podle slovenských politiků přispěl k pádu železné opony

Ohlasy ruských politiků na Gorbačovovo úmrtí jsou rozporuplné

Berlín v kondolencích připomíná Gorbačovův odkaz ve sjednoceném Německu

Někdejší sovětský vůdce Michail Gorbačov byl statečným reformátorem, který umožnil znovusjednocení Německa. Dnes to prohlásil německý kancléř Olaf Scholz. Bývalá německá kancléřka Angela Merkelová uvedla, že Gorbačov utvářel dějiny světa a že změnil i její život. Šéfka německé diplomacie Annalena Baerbocková řekla, že Německo je Gorbačovovi vděčné za své znovusjednocení. Poznamenala, že v kritických okamžicích historie vždy volil lidské porozumění. Německý prezident Frank-Walter Steinmeier v kondolenčním dopise Gorbačovově dceři Irině napsal, že Německo zůstává Gorbačovovi vděčné a že on sám se před ním sklání jako před velikým státníkem.

"Byl to statečný reformátor," řekl sociální demokrat Scholz na výjezdním vládním zasedání na zámku Meseberg. "Jeho politika umožnila znovusjednocení Německa a pád železné opony," uvedl. Poznamenal, že i Rusko může být Gorbačovovi za příchod demokracie vděčné. Dodal, že demokracie v Rusku pod vedením prezidenta Vladimira Putina nejen selhala, ale že Kreml v Evropě invazí na Ukrajinu vykopává nové příkopy.

Scholzova konzervativní předchůdkyně v kancléřském úřadu Angela Merkelová v prohlášení označila Gorbačova za jedinečného politika, který psal světové dějiny a bez jehož odvahy by nebyl možný pád diktatury ve východním Německu. "Ještě dnes cítím strach, který jsem měla v roce 1989 společně s mnoha lidmi v NDR, zda se jako v roce 1953 nebudou valit tanky, když jsme volali, že jsme národ a později že jsme jeden národ," uvedla Merkelová. "Michail Gorbačov od základů změnil i můj život. Nikdy na to nezapomenu," dodala.

"V osudových okamžicích naší historie se Michail Gorbačov řídil mírem a porozuměním mezi lidmi. Jeho odkazem je konec studené války a německé znovusjednocení. Truchlíme nad ztrátou státníka, kterému budeme navždy vděční," řekla Baerbocková.

"Skláním se před velikým státníkem. Německo je mu zavázáno vděčností za jeho rozhodující přínos k německému znovusjednocení, je mu zavázáno úctou za jeho odvahu otevřít se demokracii a budovat mosty mezi Východem a Západem a je mu zavázáno vzpomínkou za jeho velkou vizi společného a mírumilovného evropského domu," uvedl Steinmeier.

Německý prezident poznamenal, že Gorbačov v posledních letech trpěl tím, že jeho sen o Evropě v míru se stále vzdaloval. "Dnes je tento sen v troskách a zničený brutálním ruským útokem na Ukrajinu," uvedl Steinmeier.

Místopředsedkyně Spolkového sněmu a kolegyně Baerbockové ze strany Zelení Katrin Göringová-Eckardtová na twitteru napsala, že bez Gorbačova by nebyly možné nenásilné revoluce, ve kterých se země Východu včetně východního Německa zbavily diktatur a autoritářských režimů. "Jeho slova nás i mě povzbudila a dodala nám sílu. Skláním se před jeho prací, před jeho životem a myslím na jeho rodinu a přátele," uvedla.

Spolková ministryně školství Bettina Starková-Watzingerová z liberálních svobodných demokratů (FDP) poznamenala, že Německo má Gorbačovovi za mnohé děkovat. "Zahájil konec studené války, umožnil znovusjednocení Německa a dal své zemi demokratický impulz," uvedla s tím, že jeho hlas jako statečného a přesvědčeného člověka bude chybět.

Neúspěšný kandidát Křesťanskodemokratické unie (CDU) a její bavorské sestry Křesťansko-sociální unie (CSU) na kancléře Armin Laschet označil Gorbačova za příklad muže, který dokáže sám změnit svět. "Žádné násilí, žádné tanky, stažení 350.000 sovětských vojáků z Německa. Svoboda pro miliony Středoevropanů a Východoevropanů. Německé sjednocení. Nemyslitelné bez Michaila Gorbačova. Výjimečná osobnost století, která chybí," napsal Laschet.

Německý sociálnědemokratický ministr zdravotnictví Karl Lauterbach uvedl, že naprosto souhlasí s Laschetovými slovy. "Vzpomínám si na prvním portrét, který jsem v roce 1987 o Gorbačovovi četl. Od počátku bylo jasné, že by mohl svět zlepšit. Podařilo se mu to," dodal.

Světoví lídři vyzdvihují zásluhy Gorbačova o konec studené války

DPA: Nad účastí zahraničních hostů na pohřbu Gorbačova se vznáší otazníky

Bývalý sovětský vůdce Michail Gorbačov má být pochován na prominentním hřbitově v Moskvě, přičemž podmínky pohřbu si sám stanovil již dlouho před smrtí. Vzhledem k ruské invazi na Ukrajinu a s ní souvisejícím sankcím se nad účastí zahraničních hostů na smutečním obřadu vznáší otazníky, uvedla dnes agentura DPA. Gorbačov zemřel v noci na dnešek v Moskvě ve věku 91 let.

Držitel Nobelovy ceny míru Gorbačov bude pohřben na moskevském Novoděvičím hřbitově pro slavné osobnosti, kde má vyhrazený hrob po boku své zesnulé manželky Raisy. Ta zemřela v roce 1999 na leukémii, Gorbačov k jejímu hrobu pravidelně chodil. Ruské úřady dosud termín pohřbu nestanovily.

Rusko v reakci na západní sankce zakázalo vstup do země mnoha vysoce postaveným politikům z Evropské unie, Spojených států a dalších západních zemí. Uzavřelo také ruský vzdušný prostor pro letadla z "nikoliv přátelských zemí".

Mnoho západních politiků se vyhýbá kontaktům s Ruskem kvůli jeho invazi na Ukrajinu, kterou před více než půl rokem nařídil ruský prezident Vladimir Putin. Vzhledem k historickému a mezinárodnímu významu Gorbačova se však se státníkem bude zřejmě chtít rozloučit i řada hostů ze zahraničí.

Michail Gorbačov - nechtěný otec pádu komunismu i rozpadu SSSR

Michail Gorbačov zahájil po nástupu do čela sovětských komunistů v roce 1985 změny, které měly reformovat komunistický systém a dodat sovětskému impériu novou sílu. Opak se ale stal pravdou. Sovětský svaz se rozpadl a komunistický systém se zhroutil, až později Gorbačov, který dnes po těžké nemoci zemřel ve věku 91 let, přiznal, že reformovat ani nešel. Nositel Nobelovy ceny za mír z roku 1990 se stal oblíbencem Západu i nadějí Východu, doma si respekt nezískal. Pro mnoho lidí více než návrat vytoužené svobody znamenaly jeho reformy zdražování i ztrátu jistot a mnoho Rusů mu nemůže dodnes zapomenout rozpad Sovětského svazu.

Gorbačov přitom před osmi lety podpořil anexi Krymu jako nápravu někdejší chyby sovětského vedení, které poloostrov předalo Ukrajině. Současně odsoudil počínání Západu, který v reakci na anexi uvalil na Rusko sankce. "Uvedeným cílem je potrestat Rusko, ale sankce mají pouze jeden účinek: vzájemné odcizení se zvětšuje...Rusku a Rusům bude znovu přidělena role strašáků," varoval před návratem studené války například ve své knize, která vyšla v roce 2019 v Německu a jejíž název je ve volném překladu Co je nyní v sázce.

V ní také ocenil vzestup Ruska za prezidenta Vladimíra Putina, kterému ale poradil, aby přemýšlel o budoucnosti. Putina také Gorbačov v minulosti obvinil z autoritářského vládnutí.

Ruský vpád na Ukrajinu letos v únoru už vzhledem k nemoci veřejně nekomentoval, jeho nadace ale už 26. února, tedy dva dny po začátku invaze, vydala prohlášení, volající po co nejrychlejším ukončení bojů. "Na světě není nic vzácnějšího než lidské životy. Jednání a dialog na základě vzájemného respektu a uznání zájmů jsou jediným způsobem, jak vyřešit nejakutnější rozpory a problémy," napsala Gorbačovem zřízená organizace.

Někdejší šéf stavropolských komunistů Gorbačov se do Moskvy propracoval v roce 1978 a postupně to dotáhl až do politbyra. Volbě Gorbačova generálním tajemníkem ÚV KSSS předcházela tři rychle po sobě jdoucí úmrtí předchozích vládců. V listopadu 1982 zemřel Leonid Brežněv, v únoru 1984 Jurij Andropov a v březnu 1985, den před volbou Gorbačova, Konstantin Černěnko. K vítězství ve volbě pomohlo Gorbačovovi podle historiků několik faktorů. Jedním z nich bylo, že měl podporu u tehdejšího ministra zahraničí Andreje Gromyka a šéfa obávané tajné služby KGB Viktora Čebrikova. Stála za ním údajně také vlivná skupina šéfů oblastních výborů.

Gorbačov tehdy také působil jako "zjevení" díky svému věku. Bylo mu sice 54 let, mezi tehdejší nomenklaturou však byl "mladíkem". Během prvních deseti měsíců po nástupu Gorbačova odešly z vysokých funkcí desítky ministrů a oblastních tajemníků strany. Začala modernizace hospodářství, disidentu Andreji Sacharovovi byl na Gorbačovův pokyn povolen návrat z vyhnanství do Moskvy a propuštěni byli i další disidenti. Se svým ministrem zahraničí Eduardem Ševardnadzem odstartoval Gorbačov dějinné změny v sovětské diplomacii. V roce 1988 odmítl Brežněvovu doktrínu o omezené svrchovanosti socialistických zemí, což bylo krokem k zániku socialistického bloku, a Moskva přestala podporovat různé režimy či povstalecká hnutí po celém světě. V únoru 1989 byl ukončen odsun sovětských jednotek z Afghánistánu.

Perestrojka (přestavba) a glasnosť začaly pronikat i do tehdejších satelitů SSSR. Již koncem roku 1986 se Gorbačov vyslovil proti stranickému monopolu a o rok později odsoudil výlučnost jakéhokoli státu uvnitř socialistického bloku. V takové atmosféře navštívil v dubnu 1987 Prahu, ale návštěva tehdy ještě nesplnila očekávání. Gorbačov se totiž nevyslovil k událostem roku 1968, jak mnozí očekávali.

Oteplovat se začaly také vztahy s USA: po jeho setkání s Ronaldem Reaganem v říjnu 1986 v Reykjavíku přijel na Západě populární "Gorby" v prosinci 1987 na oficiální návštěvu USA, kde byla podepsána mimo jiné Smlouva o likvidaci raket středního a kratšího doletu (INF). Koncem roku 1989 oznámil na Maltě při schůzce s Georgem Bushem konec studené války.

Změny nastartované Gorbačovem pomohly k návratu demokracie do bývalého komunistického bloku i ke změně politické mapy světa a v roce 1990 svět ocenil jeho zásluhy Nobelovou cenou za mír. Cenu Gorbačov přebíral již jako první sovětský prezident, jeho prezidentství však trvalo jen krátce, do zániku SSSR v prosinci 1991. Pro Gorbačova, jehož režim se snažil SSSR zachovat někdy i za cenu krveprolití, to byl trpký konec a politik nakonec pocítil na vlastní kůži pravdivost přísloví o tom, že doma není nikdo prorokem. V Rusku se z něj stal jeden z nejméně oblíbených politiků. Svou roli v tom sehrál i jeho pokus omezit nadměrné holdování alkoholu.

V polovině roku 1991 se ještě stal smutným hrdinou neúspěšného pokusu konzervativních sil o puč. V té době byl pučisty izolován na Jaltě, hrdinou dne byl naopak tehdejší ruský prezident Boris Jelcin. O pět let později se Gorbačov pokusil o návrat, v prezidentských volbách ale získal jen necelé jedno procento hlasů. Poté ještě založil několik bezvýznamných stran a stanul v čele svého výzkumného fondu; do vysokého věku byl také pravidelným účastníkem mezinárodních konferencí.

Gorbačov se narodil 2. března 1931 ve vesnici Privolnoje ve Stavropolském kraji v rolnické rodině. V Moskvě vystudoval právnickou fakultu a od roku 1952, kdy vstoupil do KSSS, trpělivě stoupal po stranickém žebříčku. Věrným průvodcem vzestupy i pády mu byla od roku 1953 manželka Raisa, která vytvořila nový obraz manželky sovětského státníka. V září 1999 zemřela na leukémii. Spolu měli dceru Irinu.

V roce 1999 dostal z rukou Václava Havla Řád bílého lva.

Reklama

Právě zveřejněno

Všechny zprávy

Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2022 ČTK

Reklama

3°C

Dnes je čtvrtek 1. prosince 2022

Očekáváme v 17:00 2°C

Celá předpověď