Praha - Nově zvolená Poslanecká sněmovna se na své ustavující schůzi sejde v pondělí 3. listopadu ve 14:00. Na tento termín ji v souladu s jednacím řádem dnes svolala někdejší místopředsedkyně Sněmovny Věra Kovářová (STAN). Prezident Petr Pavel již dříve na tento den svolal zasedání Sněmovny. Schůzi bude Kovářová řídit do zvolení nového předsedy Sněmovny. Vyplývá to z informací na webu Sněmovny.
Podle pořadu schůze složí slib nejprve řídící schůze a po něm ostatní poslanci. Návrh na volbu nového předsedy Sněmovny je devátý bod programu. Podle dohod vznikající vládní koalice ANO, SPD a Motoristů by se jím patrně mohl stát předseda SPD Tomio Okamura. Poslanci musí předtím mimo jiné ustavit volební komisi, která bude volby ve Sněmovně organizovat, a mandátový a imunitní výbor.
Zasedání nové Sněmovny svolává prezident tak, aby začalo nejpozději 30. den po dni voleb. Ustavující schůzi svolává podle jednacího řádu bývalý předseda Sněmovny, pokud je opět zvolen poslancem. Dosavadní předsedkyně Sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) svůj poslanecký mandát neobhajovala. Podle jednacího řádu tak ustavující schůzi svolal nejstarší ze zvolených místopředsedů, tedy poslankyně Kovářová. Jednací řád počítá i se situací, že by se žádný z bývalých místopředsedů do Sněmovny nedostal. V takovém případě by schůzi svolal nejstarší zvolený poslanec.
"Je to pro mě čest, že můžu svolat ustavující schůzi Poslanecké sněmovny, a těším se, až se noví poslanci sejdou a Sněmovna začne fungovat a pracovat," řekla Kovářová ČTK.
Ustavující schůze Sněmovny začne o tři dny dříve, než uplyne dvacetidenní lhůta, kterou má Nejvyšší správní soud na vypořádání stížností na říjnové sněmovní volby. Před schůzí se dopoledne zřejmě ještě sejdou některé poslanecké kluby; zasednout by měl třeba klub ANO. Z informací na sněmovním webu vyplývá, že poslanci schůzi přeruší a sejdou se opět ve středu 5. listopadu.
Ustavující schůze může trvat i několik dní. Po minulých volbách to bylo 8. a 10. listopadu 2021, přičemž vedení Sněmovny vybírali poslanci v závěrečný den. Podobně v roce 2017 se konala ve dnech 20. až 24. listopadu.
Na programu ustavující schůze je 17 bodů včetně návrhu termínu a pořadu druhé řádné schůze. Po volbě předsedy budou poslanci volit také místopředsedy Sněmovny a ověřovatele schůzí.
Před čtyřmi lety na funkci předsedkyně Sněmovny úspěšně kandidovala pouze Pekarová Adamová, neboť poslanci před zahájením tajné volby z ní vyřadili kandidáta ANO Karla Havlíčka kvůli neslučitelnosti jeho tehdejších vládních funkcí s parlamentním postem. Havlíček se později stal místopředsedou Sněmovny místo původního kandidáta, někdejšího předsedy dolní parlamentní komory Radka Vondráčka.
ANO má mít předsedu pěti sněmovních výborů, SPD tří a Motoristé dvou
Zástupci stran vznikající koalice by měli vést deset sněmovních výborů. Hnutí ANO má mít předsedu pěti výborů, hnutí SPD tří a Motoristé dvou výborů. Vyplývá to z informací, které na dotaz ČTK sdělila předsedkyně klubu ANO Taťána Malá. Opozičním stranám má připadnout řízení osmi výborů, konkrétně volební koalici Spolu (ODS, KDU-ČSL a TOP 09) a hnutí STAN. Piráti vyjdou podle představ pravděpodobné budoucí koalice naprázdno.
Nejsilnější ANO má mít předsedy zahraničního, zdravotnického a zemědělského výboru, a také výboru pro životní prostřední a mandátového a imunitního výboru, který by mohla znovu vést Helena Válková. Ke konci minulého volebního období stál v čele zahraničního výboru Richard Brabec (ANO). Brabec sice poslanecký mandát obhájil, ale vzdá se ho v souvislosti s tím, že je hejtmanem Ústeckého kraje. Zdravotnický výbor vedla Zdenka Němečková Crkvenjaš (ODS), zemědělský Michal Kučera (TOP 09) a výbor pro životní prostředí Jana Krutáková (STAN).
Hnutí SPD má obsadit předsednickou pozici hospodářského, petičního a organizačního výboru. V čele organizačního výboru vždy stojí předseda Sněmovny, kterým by se mohl stát lídr SPD Tomio Okamura. Okamura vedl v minulém volebním období petiční výbor, hospodářský výbor řídil Ivan Adamec (ODS).
Motoristům by měla připadnout předsednická funkce v rozpočtovém a v ústavně-právním výboru. Rozpočtový výbor řídil v uplynulých čtyřech letech Josef Bernard (STAN), který už do Sněmovny nekandidoval. Předsedou ústavně-právního výboru byl Radek Vondráček (ANO).
Strany volební koalice Spolu by měli obsadit předsednické pozice šesti výborů. ODS má opět vést bezpečnostní výbor, který v minulém období řídil Pavel Žáček, kontrolní výbor a výbor pro evropské záležitosti. Předsedou kontrolního výboru byl Radovan Vích (SPD), který poslanecký mandát neobhájil. Výboru pro evropské záležitosti předsedal lidovec Ondřej Benešík, jenž nekandidoval.
KDU-ČSL by mělo připadnout řízení mediálního a sociálního výboru. V čele mediálního výboru byl v minulém období Patrik Nacher (ANO), pro kterého bude chtít ANO funkci prvního místopředsedy Sněmovny. Sociální výbor vedl Vít Kaňkovský (KDU-ČSL), jenž se o místo v dolní komoře už neucházel. TOP 09 má připadnout předsednictví školského výboru, v jeho čele měl znovu stanout Matěj Ondřej Havel.
Zástupci hnutí STAN by měli vést branný výbor a výbor pro veřejnou správu. Předsedou branného výboru byl v minulém volebním období Lubomír Metnar a správního výboru Ladislav Okleštěk (oba ANO).
Piráti nemají vést žádný výbor vzhledem k tomu, že je zástupci vznikající koalice pokládají za nejmenší stranu budoucí opozice. ODS, KDU-ČSL a TOP 09 totiž počítají dohromady vzhledem k tomu, že tyto strany kandidovaly v koalici. Piráti tento postup pokládají za narušení zvyklostí a zásad poměrného zastoupení.
Předsednická pozice ve sněmovním výboru se váže s vyšším platem. Předseda letos pobírá 154.100 korun měsíčně. Místopředsedové mají 138.400 korun a poslanci bez funkcí 109.500 korun.
Jména svých kandidátů na předsedy výborů sdělí ANO nejprve koaličním partnerům
Poslanecký klub ANO dnes vybral kandidáty na předsedy pětice výborů, které ve Sněmovně povede. Se jmény však napřed seznámí do konce tohoto týdne své budou koaliční partnery, tedy Motoristy a SPD. Novinářům to řekla Malá. Klub jinak podle ní projednával technické záležitosti, jako je třeba rozmístění poslanců po jejich kancelářích. Seznámil se také s aktuální situací ohledně vyjednávání o programu budoucí vlády.
"Schvalovali jsme také nominanty na pozice předsedů výborů, které vám ale jmenovitě v tuto chvíli nepředstavím. S tím nejprve seznámíme budoucí koaliční partnery a nebylo by fér, aby se to dozvěděli z médií," řekla. Změny ve vedení výborů za ANO se podle ní neplánují.
Na dotaz novinářů dnes Malá uvedla, že nemá informace o tom, že by se některý z poslanců ANO chtěl vzdát dodatečně mandátu jako ústecký hejtman Richard Brabec, nebo že by Piráti vedli v rámci budoucí opozice jednání o obsazení některého z osmi výborů, které ANO nabídlo ODS, KDU-ČSL, TOP 09 a Starostům.
Klub ANO se sejde znovu před ustavující schůzí Sněmovny, která má začít v pondělí 3. listopadu. Sejde se zřejmě v dopoledních hodinách. Klub ANO má po nynějších volbách 80 poslanců a je znovu nejpočetnější frakcí ve Sněmovně.
STAN nominoval do čela výborů Fleka a Papajanovského, toho později nahradí Vlček
Poslanecký klub Starostů a nezávislých nominoval do čela sněmovního výboru pro obranu Josefa Fleka. Výbor pro veřejnou správu by měl dočasně vést Jan Papajanovský, po konci ve funkci ministra průmyslu a obchodu ho nahradí Lukáš Vlček. Po jednání poslanců hnutí STAN to dnes novinářům řekla první místopředsedkyně klubu Pavla Pivoňka Vaňková. Připomněla, že na místopředsedu Sněmovny už poslanci STAN nominovali dosavadního ministra vnitra a předsedu hnutí Víta Rakušana.
Hnutí STAN po letošních volbách zamířilo do opozice, získalo 22 mandátů. Ve Sněmovně by podle dohody mělo vést dva výbory, branný a pro veřejnou správu. "Jsme domluveni, že budou (nominace) předloženy formující se koalici a vítězi voleb, hnutí ANO. Uvidíme, jakým dalším směrem se budou ubírat povolební vyjednávání," řekla Pivoňka Vaňková. Flek byl v minulém volebním období místopředsedou sněmovního branného výboru, podle Pivoňky Vaňkové je dlouholetý expert strany na obranu. Papajanovský, starosta České Kamenice, se letos do Sněmovny dostal poprvé.
Poslanci Starostů dnes na klubu zároveň přijali usnesení, ve kterém vyzývají vítěze voleb, aby při ustanovení Poslanecké sněmovny respektoval zákon i parlamentní zvyklosti a dbal na férové a proporční zastoupení všech opozičních klubů v orgánech Sněmovny. Opozičním stranám má připadnout řízení osmi výborů, konkrétně volební koalici Spolu (ODS, KDU-ČSL a TOP 09) a hnutí STAN. Piráti vyjdou podle představ pravděpodobné budoucí koalice naprázdno.
Zástupci stran vznikající koalice by měli vést deset sněmovních výborů. Hnutí ANO má mít předsedu pěti výborů, hnutí SPD tří a Motoristé dvou výborů. "Poslanecký klub hnutí Starostové a nezávislí konstatuje, že i když nepodpoří vznik vlády vedené hnutím ANO a nebude se na jejím fungování podílet, je připraven s respektem k výsledku voleb plnit roli důsledné, ale slušné a konstruktivní opozice," stojí také v usnesení klubu STAN.
Poslanci ODS na místopředsedu Sněmovny znovu nominují Skopečka
ODS bude na místopředsedu Sněmovny znovu nominovat ze svých řad Jana Skopečka, který tuto funkci zastával i v minulém funkčním období. Nebude navrhovat kandidáta na funkci předsedy dolní parlamentní komory, kterou patrně podle dohod vznikající vládní koalice v čele s hnutím ANO obsadí Okamura. Novinářům to po dnešním jednání klubu poslanců ODS řekl jeho předseda Marek Benda.
Klub se podle Bendy shodl také na nominacích na předsedy sněmovních výborů, jejichž vedení mu hnutí ANO jako vítěz sněmovních voleb postoupilo. Do čela sněmovního bezpečnostního výboru vyšle ODS končící ministryni obrany Janu Černochovou, evropský výbor má vést do budoucna dosavadní ministryně spravedlnosti Eva Decroix.
Obě členky kabinetu budou moci do sněmovních funkcí nastoupit až po skončení svého vládního angažmá, tedy až po nástupu rodící se vlády ANO, SPD a Motoristů. Do té doby by je podle Bendy zastupovali "převozníci". "Na krátký čas, než se (nynější) vláda vrátí do poslaneckých lavic, bude naším nominantem na předsedu výboru pro evropské záležitosti Petr Sokol a naším nominantem na předsedu výboru pro bezpečnost bude Pavel Žáček," uvedl Benda. ODS připadlo také vedení sněmovního kontrolního výboru, jehož předsedou by se měl stát Jakub Janda.
"Na značnou část pozic byl jenom jeden kandidát," uvedl Benda na dotaz, zda navržení adepti měli protikandidáty. Klub podle něj odmítne výzvu Pirátů k jednání s ostatními budoucími opozičními uskupeními o tom, zda by jim nepřenechaly vedení některého z výborů. "Odpovíme, že se takového jednání nezúčastníme," uvedl Benda. Zdůvodnil to tím, že Piráti se před sněmovní volbami neúčastnili jednání s ODS, KDU-ČSL, TOP 09 a Starosty o možném obnovení spolupráce.
"V tuto chvíli necítím potřebu jednat s Piráty o jejich obsazení v orgánech Poslanecké sněmovny," řekl Benda. ANO nenabídlo Pirátům vedení žádného výboru s tím, že představují nejmenší opoziční frakci, i když mají s 18 členy čtvrtý nejsilnější klub ve Sněmovně. Piráti tento postup pokládají za narušení zvyklostí a zásad poměrného zastoupení.
KDU-ČSL má připadnout řízení mediálního a sociálního výboru, TOP 09 předsednictví školského výboru. Starostové by měli vést branný výbor a výbor pro veřejnou správu. ANO má obsadit křesla předsedů zahraničního, zdravotnického a zemědělského výboru, stejně jako výboru pro životní prostředí a mandátového a imunitního výboru. Hnutí SPD má obsadit předsednickou pozici hospodářského, petičního a organizačního výboru, v jehož čele vždy stojí předseda Sněmovny. Motoristům by měla připadnout předsednická funkce v rozpočtovém a v ústavně-právním výboru.
K volbě předsedy Sněmovny předseda poslanců ODS poznamenal, že šéf SPD Okamura v předchozích letech ve Sněmovně pronesl řadu výroků, které jsou "za hranou". Své stanovisko sdělí, až bude budoucí předseda Sněmovny navržen. "Protikandidáta stavět nebudeme, to jsme se rozhodli," dodal Benda. Obsazení třetí nejvyšší ústavní funkce je podle něho na zodpovědnosti budoucí vládní koalice. "Je jejich odpovědnost, jestli navrhnou pana Okamuru, nebo někoho jiného," dodal Benda.
Benda zatím nechtěl hodnotit jednání budoucí vládní koalice o programu, například shodu na snížení věkové hranice pro odchod do starobní penze znovu na 65 let. Důchodová reforma, kterou prosadila končící koalice, podle Bendy umožňuje do budoucna udržet rozumné schodky důchodových účtů. Pokud ji nová vláda rozbije, Benda pokládá za jasné, že chce vládnout jen do roku 2029 a že po roce 2030 je jí všechno úplně jedno. "My jsem se vždycky snažili chovat mnohem odpovědněji
