Šestnáct zemí EU žádá zachování peněz na kohezní politiku

foto Účastníci summitu skupiny Přátel koheze, zástupci 16 členských států EU, se společně fotografovali 5. listopadu 2019 na Pražském hradě.

Praha - Zástupci 16 z 28 zemí Evropské unie na summitu v Praze vyzvali, aby ve víceletém finančním rámci na roky 2021 až 2027 neklesl objem peněz určených na kohezní politiku pod úroveň současného rámce. Evropská komise navrhla pokles o deset procent. Chorvatsko oznámilo, že se pokusí zajistit schválení finančního rámce za svého předsednictví v EU v první polovině příštího roku. Českého premiéra Andreje Babiše (ANO) za uspořádání summitu kritizovali Piráti, podle nich je při jednání o rozpočtu EU ve střetu zájmu, protože z evropských peněz může těžit holding Agrofert.

Fotogalerie

Skupina Přátel koheze sdružuje 16 zemí převážně z východní a jižní části unie, které jsou čistými příjemci z rozpočtu EU. Ve společné deklaraci označila politiku soudržnosti za klíčový investiční nástroj EU. Politika podle nich výrazně přispěla ke sbližování životní úrovně v členských státech i k fungování vnitřního trhu. Skupina vyjádřila přesvědčení, že kohezní politiku lze využít i k řešení nových výzev, jako jsou změna klimatu nebo transformace průmyslu.

Deklarace zdůrazňuje také to, že by státy a regiony měly mít větší možnost rozhodovat o tom, na co peníze z kohezních fondů použijí. Dokument upozorňuje, že investiční potřeby a priority států i regionů se liší. Členské státy by podle Přátel koheze měly mít větší volnost i při převádění peněz mezi různými fondy politiky soudržnosti.

Videostream označený značkou PROTEXT VIDEO není součástí zpravodajského servisu ČTK, jde o komerční prezentaci zadavatele.

Státy v deklaraci rovněž vyzvaly ke zrušení systému rabatů, které mohou některé členské státy, zejména ze západní části unie, vůči rozpočtu uplatňovat. Podle skupiny je s ohledem na očekávaný odchod Británie z EU jedinečná příležitost tyto rabaty odstranit. Británie mohla uplatňovat největší vratky vůči evropskému rozpočtu.

Babiš označil rabaty za nespravedlivé, jejich zrušení by podle něj mohlo být jedním ze způsobů, jak získat peníze na kohezní politiku. Zmínil se také o možném omezení peněz na další oblasti, jako například Evropský obranný fond (EDF), peníze pro pobřežní a pohraniční agenturu Frontex nebo náklady na chod evropských institucí.

Před summitem se setkali na samostatném jednání zástupci zemí visegradské čtyřky, kteří dosavadní návrh rozpočtového rámce označili za nepřijatelný. Podle nich nelze krátit peníze na kohezní politiku, když ekonomické rozdíly mezi regiony EU přetrvávají. Odmítli také tvrzení, že chudší země jen žádají peníze, Babiš v té souvislosti mluvil o dividendách vyplácených do západních zemí EU.

Videostream označený značkou PROTEXT VIDEO není součástí zpravodajského servisu ČTK, jde o komerční prezentaci zadavatele.

Za pořádání summitu Babiše kritizovali Piráti, podle nich je premiér ve střetu zájmů. Připomněli v té souvislosti zprávu amerického listu The New York Times (NYT), podle kterého si ve většině zemí střední a východní Evropy zemědělské dotace v neprůhledném prostředí rozděluje hrstka mocných. Babiš by se podle nich neměl účastnit jednání o finančním rámci EU, protože se tak podílí na vytváření politiky, ze které díky dotacím těží Agrofert. Babiš vložil holding v roce 2017 do svěřenského fondu, podle předběžné auditní zprávy EK ale na něj stále má vliv.

Reklama
Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2019 ČTK

Reklama

11°C

Dnes je neděle 15. prosince 2019

Očekáváme v 13:00 11°C

Celá předpověď