Bratislava - Slovenské ministerstvo financí navrhlo nový konsolidační balíček na ozdravení státních financí. Na prosazení 22 opatření v něm počítá s částkou 2,7 miliardy eur (téměř 66 miliard Kč). Skoro polovinu z toho budou tvořit úspory ve výdajích státu. Předloha počítá i s vyšším zdaněním lidí s vysokými příjmy, zvýšením sazby daně z přidané hodnoty (DPH) na některé potraviny, zvýšením povinných odvodů na zdravotní pojištění a s vyšším zdaněním provozovatelů hazardních her. Novinářům to dnes řekl ministr financí Ladislav Kamenický. Předlohu, kterou opozice kritizuje, by vláda měla projednat ve středu.
Ministerstvo financí očekává, že se v příštím roce nebudou zvyšovat mzdy pracovníků ve veřejném sektoru, výjimku budou mít učitelé, lékaři a zdravotní sestry. Kromě toho by ministerstva měla snížit celkové mzdové náklady, například prostřednictvím propouštění. Samospráva by pak měla ušetřit 130 milionů eur (3,1 miliardy Kč).
Živnostníci i zaměstnanci zaplatí více na povinném zdravotním pojištění, stát má z toho získat 358 milionů eur (8,7 miliardy Kč). Vláda už dříve zvýšila sazbu zdravotních odvodů zaměstnavatelům. Vyšší zdanění vysokých příjmů lidí a politiků by mělo zvýšit příjmy státu o 206 milionů eur (pět miliard Kč). Součástí návrhu ministerstva financí je, aby některé potraviny s obsahem soli a cukry byly nově zatíženy 23procentní sazbou DPH místo současných 19 procent. Počítá se i s tím, že od čtvrtého měsíce evidence na úřadu práce by se měla nezaměstnaným snižovat výše podpory.
Ministerstvo také předpokládá zmrazení 13. důchodu v příštích třech letech. Nový poplatek pak budou hradit firmy, které v zemi těží štěrk, písek či kámen. Podnikatelé si nově budou moci odpočítat jen polovinu DPH při nákupu vozidla, pokud osobní automobil využívají i k soukromým jízdám. Zaměstnavatelé budou po delší dobu než teď platit zaměstnancům náhradu mzdy v případě nemoci. Nejnižší odvody živnostníků na sociální pojištění stoupnou o pětinu. Nově by zaměstnanci trvale neměli mít volno 17. listopadu, kdy si země připomíná výročí takzvané sametové revoluce. Pouze v příštím roce by obvyklými pracovními dny měly být další dva svátky.
Kamenický, který je místopředsedou nejsilnější vládní strany Směr-sociální demokracie (Směr-SD), opět řekl, že kabinet musí ozdravovat státní finance kvůli špatnému hospodaření předchozích vlád z let 2020 až 2023. Tehdy nebyl Směr-SD nynějšího čtyřnásobného premiéra Roberta Fica u moci. Nezávislá rozpočtová rada ovšem upozornila, že předchozí konsolidační balíčky současného Ficova kabinetu kondici státních financí výrazněji nezlepšily, a to z důvodu například nových výdajů. Šlo třeba o zavedení plnohodnotného 13. důchodu pro příjemce penzí.
"Toto je frontální útok na pracující lidi, na aktivní lidi v našem státě. Na ně dopadají ta nejtvrdší opatření. Výsledkem bude, že se sníží ekonomická aktivita. Je zde hrozba, že Kamenický a tato parta nás zatáhnou do hospodářské recese," řekl novinářům předseda nejsilnějšího opozičního hnutí Progresivní Slovensko Michal Šimečka.
Expremiér a šéf opozičního Hnutí Slovensko Igor Matovič tvrdil, že vláda z lidí sedře kůži. Místopředseda strany Svoboda a Solidarita Marián Viskupič návrh konsolidačního balíčku označil za další ožebračování Slováků.
Důsledkem ohlášeného balíčku budou podle analytika bankovního domu Slovenská sporiteľňa Mateje Horňáka nižší čisté příjmy obyvatelstva a méně volných dnů. "Představená opatření v takovéto formě utlumí spotřebu vlády a veřejné investice, zatímco mnoho dalších bude přímo či nepřímo omezovat spotřebu domácností či investice ve firmách. Růst HDP tak bude nepochybně pomalejší, než by byl v případě, že by se konsolidace nekonala," napsal v komentáři Horňák. Přesné dopady na ekonomiku bude podle potřeba ještě vyhodnotit. Na příští rok banka předpokládala růst slovenského hospodářství o 1,3 procenta; tento odhad už zahrnoval jistou míru konsolidace státních financí.
Nezávislá rozpočtová rada upozornila, že většina opatření se opět týká příjmů státu a že značná část chystaných kroků má pouze jednorázový nebo dočasný charakter. To podle ní nepřispívá k dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí.
Současná vláda po předloňském nástupu do úřadu posadila dva konsolidační balíčky v celkové hodnotě 4,7 miliardy eur (114 miliard Kč). Zahrnovaly zejména zvýšení daní, povinných odvodů a poplatků, stejně jako zavedení daní nových.
Loni schodek veřejných financí Slovenska v poměru k výkonu ekonomiky vzrostl na 5,27 procenta z předloňských 5,19 procenta. Slovensko tak loni druhým rokem v řadě neplnilo pravidlo EU, podle kterého by veřejný schodek neměl překročit tři procenta hrubého domácího produktu (HDP). Evropská unie kvůli tomu už dříve zařadila Slovensko mezi státy, se kterými vede řízení kvůli nadměrným rozpočtovým deficitům.
