Kyjev - Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj zvažuje, zda by se v příštím roce měly na Ukrajině vypsat prezidentské volby, uvedl dnes podle agentury Reuters ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba. Ve středu ohlásil svůj záměr kandidovat ve volbách Oleksij Arestovyč, bývalý poradce šéfa kanceláře ukrajinského prezidenta, který letos rezignoval po kritice svého kontroverzního výroku ohledně lednového raketového útoku na dům v ukrajinském Dnipru.
"Ta kapitola není uzavřená. Ukrajinský prezident zvažuje různé výhody a nevýhody," uvedl dnes podle Reuters Kuleba na tiskové konferenci ohledně toho, zda na jaře 2024 zamíří ukrajinští voliči k volebním urnám.
Zda se budou příští rok konat na Ukrajině volby, není jasné kvůli válce, kterou loni v únoru rozpoutalo Rusko. Konání voleb během válečného stavu totiž podle současných ukrajinských zákonů není možné.
Už v srpnu nicméně Zelenskyj ohlásil svůj záměr obhájit mandát ve volbách, pokud by se konaly. Tento týden pak kandidaturu oznámil také Arestovyč.
Tento bývalý představitel ukrajinské prezidentské kanceláře souběžně se svým oznámením zveřejnil na sociálních sítích několik návrhů reforem. Mezi těmito návrhy je mimo jiné bod, aby Ukrajina v případě vstupu do NATO neusilovala o navrácení Ruskem okupovaných území vojenskou cestou. V jednom z rozhovorů pak podle ukrajinského serveru Fokus prohlásil, že Ukrajina by se měla vrátit k diplomatickým jednáním s Ruskem a obě země by se měly usmířit. Portál Meduza podotkl, že Arestovyč zastává pozice, které se mnohým zdají jako proruské.
Ukrajinský server Dzerkalo tyžňa ve stejný den, kdy Arestovyč mluvil o své kandidatuře, napsal, že podle průzkumu provedeného kyjevským Razumkovovým centrem na jeho žádost se většina Ukrajinců domnívá, že by měl až do konce válečného stavu zůstat hlavou státu Zelenskyj.
V lednu Arestovyč po zásahu devítipodlažního bytového domu v Dnipru ruskou raketou přišel s tvrzením, že raketu sestřelila předtím ukrajinská protivzdušná obrana. Na jeho výrok se následně odvolával Kreml, který zodpovědnost za útok odmítal. Útok zabil nejméně 45 lidí a 79 zranil.
