Rusko obvinilo Ukrajinu z ostřelování další vsi, na místě jeden zraněný

foto Ilustrační foto - Příslušník milic Doněcké lidové republiky v zákopu na pozici nedaleko frontové linie u vesnice Vasylivka na východě Ukrajiny, 16. května 2022.

Moskva/Kyjev - Ruské úřady obvinily ukrajinskou stranu z ostřelování vsi v ruské Belgorodské oblasti, při kterém jeden člověk utrpěl zranění, uvedla dnes tisková agentura TASS. Rusko, které před 83 dny napadlo Ukrajinu, si na podobné incidenty stěžovalo již dříve.

"Právě mi náčelník Grajvoronského obvodu Gennadij Bondarev ohlásil ostřelování obce Bezymeno z Ukrajiny. Je tam jeden lehce zraněný," uvedl gubernátor Vjačeslav Gladkov.

Gubernátor Kurské oblasti, která také sousedí s Ukrajinou, dnes večer podle agentury Interfax oznámil, že Ukrajinci ostřelovali cukrovar v pohraniční obci. "Pod minometnou palbu se dostal areál cukrovaru na okraji městečka Ťotkino. Palbu nepřítele umlčela odvetná opatření našich pohraničníků a vojáků," uvedl Roman Starovojt. Ostřelování si nevyžádalo žádné oběti či zraněné.

Minulý týden Gladkov oznámil, že jeden člověk zemřel a tři další lidé utrpěli zranění při ukrajinském ostřelování vesnice Solochi, ležící asi 11 kilometrů od hranic s Ukrajinou.

Zprávy o údajných útocích ukrajinských sil na cíle v Rusku se objevují již řadu dní. Od začátku ruské invaze na Ukrajinu z Ruska také opakovaně přicházely zprávy o požárech či explozích v oblastech poblíž ukrajinských hranic. Rusko z nich viní Ukrajinu, Kyjev se však k incidentům nepřihlásil, přestože na mezinárodní scéně již zaznělo, že provádění útoků na strategické cíle v Rusku ze strany Ukrajiny by bylo legitimní.

Macron slíbil Zelenskému více zbraní i humanitární pomoci

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj oznámil, že měl "dlouhý a obsažný" telefonický rozhovor se svým francouzským protějškem Emmanuelem Macronem. Oba státníci spolu mluvili o vývoji války na Ukrajině, o možnosti záchrany ukrajinských vojáků z oceláren Azovstal v Mariupolu, o perspektivách rozhovorů s Ruskem a o dodávkách pohonných hmot, jejichž nedostatkem Ukrajina trpí i kvůli ruským náletům na sklady paliv a rafinérie. Francie v nadcházejících dnech a týdnech posílí dodávky zbraní, slíbil Macron podle Elysejského paláce.

"Hovořili jsme také o obranné podpoře od Francie, o přípravě šestého balíčku sankcí (Evropské unie proti Rusku) či o možných cestách vývozu ukrajinské zemědělské produkce," uvedl Zelenskyj na twitteru. Dodal, že s francouzským prezidentem věcně jednal také o ukrajinské žádosti o postavení kandidáta členství v Evropské unii.

Zelenskyj minulý týden v italské televizi kritizoval Macrona za to, že podle něj selhal v roli prostředníka v jednáních o ukončení ruské invaze na Ukrajinu. Tvrdil, že Macron ve snaze najít způsob, jak by si ruský prezident Vladimir Putin mohl zachovat při vycouvání z konfliktu důstojnost, se pokusil přimět Ukrajinu k ústupkům ohledně její územní celistvosti. "Nejsme připraveni někomu něco zachovávat a přicházet kvůli tomu o území. Je to ztráta času," prohlásil Zelenskyj.

Macron po znovuzvolení prezidentem minulý měsíc slíbil zvýšit vojenskou pomoc Ukrajině. To potvrdil i v telefonickém rozhovoru. "Dodávky zbraní z Francie budou pokračovat a jejich intenzita se v následujících dnech a týdnech bude zvyšovat, stejně jako dodávky humanitárního vybavení," uvedla agentura AFP o Macronově vyjádření s odvoláním na komuniké Elysejského paláce.

Přes 250 obránců Azovstalu se vzdalo, tvrdí proruští separatisté

Přes 250 obránců obléhaných mariupolských oceláren Azovstal se vzdalo, uvedli dnes podle ruské agentury TASS proruští separatisté z mezinárodně neuznávané takzvané Doněcké lidové republiky. Zpráva přišla den po oznámení Kyjeva, že z oceláren bylo na území pod kontrolou separatistů nebo ruských sil evakuováno asi 260 ukrajinských vojáků včetně desítek raněných a že se chystá jejich výměna za ruské zajatce. Výměnu by ale podle agentury Reuters mohlo překazit dnešní vystoupení šéfa dolní komory ruského parlamentu Vjačeslava Volodina, který promluvil o tom, že případné výměny by se neměly vztahovat na "nacistické zločince".

"Dohromady se vzdalo 256 ukrajinských bojovníků. Raněných mezi nimi bylo 51," citovala ruská agentura dnešní prohlášení štábu územní obrany samozvané Doněcké lidové republiky.

V pondělí večer náměstkyně ukrajinského ministra obrany Hanna Maljarová uvedla, že pět desítek raněných ukrajinských vojáků zamířilo do města Novoazovsk na území ovládané proruskými separatisty, kde budou ošetřeni. Dalších 211 evakuovaných bylo převezeno do Olenivky, která se podle stanice CNN nachází pod kontrolou ruských sil. Maljarová doplnila, že se chystá výměna zajatců.

Předseda dolní komory ruského parlamentu Volodin dnes ale podle agentury TASS mluvil o tom, že výměny "nacistických zločinců" by měly být nepřípustné a poslanec Anatolij Vasserman navrhl, aby byl přijat zákon, který by takovou výměnu znemožňoval. Ruské vedení tvrdí, že Ukrajinu ovládli nacisté a za nacistický označuje také ukrajinský pluk Azov, k němuž patří mnozí obránci oceláren Azovstal. Samotný pluk podobnou nálepku odmítá. Mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov nechtěl dnes otázky na evakuaci ukrajinských vojáků z Azovstalu komentovat a řekl, že by je novináři měli pokládat ministerstvu obrany.

Někteří vojáci v areálu oceláren zřejmě dál zůstávají. Podle zpráv ukrajinských médií z tohoto víkendu se v komplexu před evakuací mohlo nacházet v katastrofálních podmínkách asi 600 raněných členů ozbrojených složek. Generální štáb ukrajinské armády doplnil, že operace s cílem zachránit ukrajinské obránce obránců zablokované uvnitř závodu pokračuje.

Mariupol je po ruském obléhání do značné míry zničen a podle ukrajinských úřadů během blokády zemřely desítky tisíc obyvatel tohoto strategicky důležitého přístavu na jihovýchodě země. Azovstal představuje poslední baštu ukrajinského odporu v Mariupolu. Už dříve se z něj podařilo evakuovat ženy, děti a starší lidi. Zbývající ukrajinští bojovníci se nechtěli vzdát a volali po zajištění evakuace do míst mimo kontrolu Rusů.

Ruské síly dál útočí na východě Ukrajiny, rakety ve vesnici zabily osm lidí

Ruský agresor pokračuje v útocích v operační zóně na východě Ukrajiny, zejména v oblasti Doněcku. V okolí Severodoněcku u obce Syrotyne ale utrpěl ztráty a stáhl se. V dnešní ranní svodce bojových událostí o tom informoval generální štáb ukrajinské armády. Úřady Černihivské oblasti podle agentury Unian oznámily, že raketový úder Rusů na vesnici Desna si ráno vyžádal osm mrtvých.

V ranní zprávě, kterou citoval list Ukrajinska pravda, generální štáb rovněž uvedl, že letectvo nepřítele ve východní operační zóně útočilo na vojenskou, ale také civilní infrastrukturu. Letecké údery rovněž mířily na průmyslové objekty hluboko na ukrajinském území.

Šéf státní správy v Černihivské oblasti Vjačeslav Čaus na sociální síti Telegram ráno informoval o raketovém útoku nepřítele na obec Desna, který si vyžádal lidské životy a mnoho zraněných. Přesné počty ale ještě neměl k dispozici.

Hlavní správa oblastního úřadu pro mimořádné události podle agentury Unian později oznámila, že v důsledku tohoto ostřelování vesnice zahynulo osm lidí. Dalších nejméně 11 osob utrpělo zatím neupřesněná zranění.

Ve Lvově se ozývaly exploze, Rusové podle Kyjeva zasáhli železniční objekt

V západoukrajinském městě Lvov byla v noci na dnešek slyšet série explozí, informovaly agentura Reuters a stanice CNN. Oběti ani zranění z místa hlášeny nejsou, sdělil gubernátor Lvovské oblasti Maksym Kozyckyj. Cílem útoku se podle něj stal objekt železniční infrastruktury v Javorivském okrese nedaleko hranic s Polskem. Ruské ministerstvo obrany později uvedlo, ruské síly pomocí raket Kalibr s plochou dráhou letu zlikvidovaly ve Lvovské oblasti personál ukrajinských záložních útvarů a také zbraně dodané z USA a zemí Evropské unie.

Kozyckyj na sociálních sítích upřesnil, že útok poškodil železniční infrastrukturu Lvovských drah, místní pobočky národního vlakového dopravce. Ve svém dřívějším vyjádření z dnešní noci ale původně uvedl, že ruské údery cílily na ukrajinskou vojenskou základnu. Tři z raket podle něj dokázala sestřelit ukrajinská protivzdušná obrana.

Žádná z raket přímo Lvov nezasáhla, uvedl starosta města Andrij Sadovyj. Podle některých zpráv ale bylo ve Lvově slyšet v rychlém sledu po sobě osm až deset výbuchů, popsala agentura Reuters. Krátce před explozemi se rozezněly varovné sirény a lidé dostali upozornění, že se mají skrýt na bezpečném místě. Podle CNN výbuchy zahřměly asi 45 minut po půlnoci místního času, tedy asi 15 minut před půlnocí SELČ.

"Ani jedna raketa nedopadla ve Lvově. Dobrá práce sil protivzdušné obrany. Z toho důvodu nevíme, zda bylo naše město tentokrát cílem, nebo ne," napsal na sociální síti Telegram starosta. Podotkl, že útok se odehrál asi jen 20 kilometrů od hranic s Polskem a tedy Evropskou unií.

Podle dnešního vyjádření Moskvy se cílem útoku staly ukrajinské jednotky a zbraně dodané ze zahraničí. "Pomocí vysoce přesných zbraní dlouhého doletu Kalibr odpálených z moře byl poblíž železniční stanice Staryči ve Lvovské oblasti zničen personál ukrajinských záložních útvarů a také dodávky zahraničních zbraní a armádní techniky z USA a evropských zemí," sdělil mluvčí ruského ministerstva obrany Igor Konašenkov. Tvrzení ani jedné ze stran o zasažených cílech nelze zatím ověřit z nezávislých zdrojů.

Lvov, klíčový dopravní uzel na západě Ukrajiny, a jeho okolí byly podle CNN od začátku ruské invaze zasaženy několikrát. Při útoku na vojenskou základnu v Javorivu zemřelo v polovině března přes 30 lidí.

Moskevský soud uložil Rádiu Svoboda další pokutu za informování o válce

Moskevský soud dnes uložil další pokutu, tentokráte ve výši deseti milionů rublů (asi 3,6 milionu Kč), Rádiu Svobodná Evropa/Rádiu Svoboda. Stanice podle soudu odmítla odstranit informace, jejichž šíření zakazují ruské zákony, a to včetně "lživých zpráv o speciální vojenské operaci na Ukrajině". Uvedla to dnes agentura TASS. Celková výše udělených pokut zatím podle ní dosáhla 55,8 milionu rublů (asi 21 milionů Kč).

Rozhlasovou stanici RFE/RL financují Spojené státy.

Ruský cenzurní úřad Roskomnadzor už začátkem března zablokoval přístup na stránky RFE/RL. Stanice podle něj šířila "společensky významné falešné informace o údajném ruském útoku na ukrajinském území".

Stejný krok úřad současně učinil proti dalším médiím - ruskojazyčné službě BBC News, informačnímu portálu Meduza sídlícímu v Rize a stanicím Deutsche Welle a Voice of America. Potrestal je tak za "výzvy k masovým nepokojům, k extremismu a k účasti na nezákonných hromadných akcích".

Moskva dlouhodobě obviňuje západní média, že jejich zpravodajství je zaměřeno proti Rusku. Od začátku invaze na Ukrajinu před 83 dny ruské úřady zakročily proti médiím, která ruskou agresi nazývají jinak než "speciální vojenská operace".

Ruská ekonomika má podle ministerstva hospodářství letos klesnout o 7,8 pct.

Ruská ekonomika by v letošním roce měla klesnout o 7,8 procenta. Na ekonomiku země závislé na komoditách budou mít negativní dopad západní sankce. Vyplývá to z prognózy ruského ministerstva hospodářství, o které informovala agentura Interfax.

Ministerstvo je optimističtější než centrální banka, která očekává letos pokles hrubého domácího produktu o osm až deset procent. V příštím roce ministerstvo předpokládá zmírnění poklesu na 0,7 procenta a v roce 2024 by ruská ekonomika měla vzrůst o 3,2 procenta. Loni HDP stoupl o 4,7 procenta.

Ministerstvo očekává vrchol poklesu ve třetím čtvrtletí letošního roku. V nadcházejícím čtvrtletí by ekonomika měla začít pomalu oživovat.

Ministerstvo dodalo, že v reálném sektoru nebyl zaznamenán kolaps výroby ani prudký růst nezaměstnanosti. Nedostatku zboží se podařilo zabránit, protože vlna náhlé poptávky opadla a ruská ekonomika celkově vykazuje stabilitu. Hlavní potíže, kterými jsou narušení dodavatelských řetězců, nutnost přizpůsobit výrobu a výrazné snížení dovozu, však přetrvávají. V nadcházejících měsících bude podle ministerstva určovat situaci v ekonomice především vývoj zahraničního obchodu. Ministerstvo také upozornilo, že ekonomika poprvé v novodobé historii vstupuje do recese při poměrně vysoké úrovni světových cen komodit.

Vývoz zboží z Ruska se má letos proti loňskému roku snížit o 14 procent, z toho vývoz ropy a plynu o osm procent. Dovoz pak klesne o 27 procent.

Inflace má letos dosáhnout 17,5 procenta, v dalších letech však bude zpomalovat a v roce 2024 by měla činit čtyři procenta. Kurz rublu pak dosáhne vrcholu ve druhém čtvrtletí, do konce roku však má oslabit na 76 rublu za dolar.

Evropská banka pro obnovu a rozvoj tento měsíc odhadla, že ruská ekonomika letos klesne o deset procent. Příští rok ji podle EBRD čeká stagnace.

Válka na Ukrajině … SLEDUJEME ON-LINE

Reklama

Právě zveřejněno

Všechny zprávy

Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2022 ČTK

Reklama

26°C

Dnes je pondělí 4. července 2022

Očekáváme v 9:00 23°C

Celá předpověď