Vztahy Japonska a České republiky stojí na respektu a důvěře Překlenutí rozdílů historického a kulturního prostředí bylo něčím naprosto mimořádným. Zásadní význam přikládám takovým aktivitám, které cestou dialogu a spolupráce na různých úrovních přispívají k prohlubování vzájemnému porozumění, říká japonský velvyslanec v Česku Kaoru Šimazaki.
Pověřovací listiny jste předal prezidentu České republiky 23. května 2017, jste tedy ve funkci tři roky a něco k tomu. Jak byste tyto tři roky práce v Česku popsal?
Rok 2017 byl rokem 60. výročí obnovených diplomatických vztahů mezi Japonskem a Českou republikou, v následujícím roce 2018 probíhaly oslavy 100 let od vzniku Československa, v roce 2019 uplynulo 30 let od tzv. sametové revoluce a v letošním roce 2020 si připomínáme 100 let japonsko-českých vztahů. Každý rok mého zdejšího působení se nesl ve znamení významných milníků, a jako velvyslanec jsem měl příležitost zúčastnit se řady událostí pořádaných u příležitosti těchto výročí. Působivým zážitkem pro mne byla zejména možnost slavit společně s českým národem 100. výročí založení Československa a 30 let od sametové revoluce. Obě události byly současně jedinečnou příležitostí ohlédnout se za českou historií a připomenout si stopy, které zanechali naši předchůdci v česko-japonských vztazích.
Které aktivity Vaší ambasády byste označil za významné nebo dokonce průlomové?
Činnost velvyslanectví Japonska v České republice je široká; jednotlivá oddělení se zabývají oblastmi politiky, ekonomiky, bezpečnosti, kultury, poskytováním informací a konzulárních služeb. Všechny aktivity jsou velice důležité. Zásadní význam přikládám především takovým, které prostřednictvím dialogu a spolupráce na různých úrovních přispívají k vzájemnému porozumění a důvěře mezi Japonskem a Českou republikou a těm, které zajišťují bezpečnost a ochranu japonských občanů na území České republiky.
V současné době se velvyslanectví denně včetně víkendů věnuje podávání hlášení Ministerstvu zahraničních věcí v Tokiu o aktuální situaci v České republice v oblasti šíření nákazy novým typem koronaviru a o jednotlivých opatřeních české vlády, dále také poskytování podrobných informací Japoncům pobývajícím v České republice prostřednictvím e-mailů z konzulárního oddělení a internetových stránek úřadu. Rovněž tuto práci považuji za nesmírně důležitou.
V letošním roce si připomínáme 100 let od navázání diplomatických vztahů mezi Japonskem a Československem, co považujete za milníky v těchto vztazích?
Obě země se od navázání vztahů rozvíjely v naprosto odlišných historických, geografických i kulturních podmínkách. Rozdíly byly obzvláště patrné v období studené války, kdy každá z obou zemí patřila k opačnému bloku. I přesto probíhala různorodá výměna a podařilo se vybudovat oboustranný respekt a důvěru v oblasti kultury i technologií.
Pokud bych měl říci, co je ve vztazích obou zemí klíčové, pak je to právě vzájemný respekt a důvěra. Byť by mezi dvěma zeměmi fungovaly oboustranně výhodné vazby na politické a ekonomické úrovni, bez tradice vzájemného respektu a důvěry zůstávají jejich vztahy velice křehké a zranitelné vůči jakýmkoliv změnám situace. Zároveň bych chtěl zdůraznit, že překlenutí rozdílů historického a kulturního prostředí bylo něčím naprosto mimořádným. O to více si vážím osobností naší minulosti, například Tomáše Garrique Masaryka. Ten v dubnu roku 1918, tedy ještě před tím, než se stal prvním prezidentem nově vzniklého Československa, neoficiálně s britským pasem na falešné jméno přicestoval do Japonska, čímž naší zemi projevil důvěru a očekávání.
Jak hodnotíte současnou úroveň japonsko-českých vztahů? Můžeme začít třeba diplomaticko-politickou úrovní, čili nakolik je pro Japonsko Česká republika politicky důležitá a zajímavá?
Japonsko a Česká republika jsou dnes důležitými partnery, kteří sdílejí základní hodnoty, jako jsou svoboda, demokracie, základní lidská práva, právní stát či férová tržní ekonomika. Na mezinárodních schůzích včetně konferencí OSN zastávají Japonsko a Česká republika převážně shodná stanoviska. Existují také případy, kdy se obě země navzájem podpořily při volbách v rámci mezinárodních organizací nebo při výběru země pro pořadatelství mezinárodních událostí. Je zřejmé, že Japonsko a Česko jsou si cennými partnery, v mnoha aspektech schopnými nastavit vzájemně prospěšné vztahy.
Také v extrémně důležitých otázkách japonské zahraniční politiky je Česká republika jednou ze zemí, které Japonsku vyjadřují největší pochopení, například v otázce severokorejského vývoje jaderných zbraních nebo problematice únosů japonských občanů do Severní Koreje.
V roce 2017 navštívil Českou republiku po 16 letech ministr zahraničních věcí Japonska Kišida Fumio. Můžeme si připomenout další důležité oboustranné návštěvy od té doby?
Po ministru zahraničních věcí uskutečnil v červnu téhož roku oficiální návštěvu Japonska předseda české vlády Bohuslav Sobotka. Ve stejném roce v červenci přijel do České republiky místopředseda horní komory japonského parlamentu Gundži Akira a v srpnu navštívil Česko ministr ekonomiky, obchodu a průmyslu Sekó Hirošige. Na jaře 2018 navštívil Japonsko předseda Poslanecké sněmovny PČR Radek Vondráček, na podzim ministr školství Robert Plaga. V říjnu se v Bruselu uskutečnil summit představitelů zemí Visegrádské čtyřky s účastí japonského předsedy vlády Šinzóa Abeho a českého předsedy vlády Andreje Babiše. Schůzka obou premiérů se konala v dubnu 2019 v rámci summitu V4 + Japonsko v Bratislavě.
Premiér Babiš se pak v říjnu zúčastnil slavnostního ceremoniálu k nástupu nového císaře na trůn. Při té příležitosti se opět konala schůzka na úrovni předsedů obou vlád. Kromě toho v červnu 2019 Japonsko navštívil předseda Senátu Jaroslav Kubera a v září přijel k vám předseda dolní komory japonského parlamentu Óšima Tadamori. V prosinci se v rámci zasedání ministrů zahraničních věcí ASEM v Madridu konala schůzka ministra Motegiho Tošimicua s ministrem Tomášem Petříčkem.
Japonsko si cení svých investic do Česka a považuje je za velice významné. V době vašeho příchodu bylo Japonsko druhé za Německem v celkové výši investic. Jaký je momentální stav?
Na České republice Japonci oceňují její strategickou polohu ve středu Evropy, krásnou přírodu, kulturu, ale i vysokou vědeckou a technologickou úroveň založenou na tradici výrobního průmyslu. Díky této pověsti přikládá japonská vláda i občané zdejším investicím velkou důležitost, na tom se nic nezmění. Záleží na tom, jakým způsobem statistiky vytváříte, ale i v současné době jsou japonské firmy výší kumulovaných investic v Česku na druhém místě za Německem. Vytvářejí zde 51 tisíc pracovních míst.
V České republice působí mnoho japonských společností. Čím to, že je toto číslo tak vysoké? Co japonské firmy do Česka přitahuje?
Počet japonských firem v Česku během mého působení dále stabilně rostl a podle mých informací momentálně přesahuje 270. Mezi důvody, které lákají japonské podniky do republiky, mohu kromě strategické polohy v centrální části Evropy jmenovat dostupnost technicky vysoce kvalifikované pracovní síly a přátelský přístup české vlády i regionálních samospráv a institucí včetně agentury CzechInvest. Velkým faktorem je podle mého názoru zmíněná vzájemná důvěra a náklonnost, které si Češi a Japonci mezi sebou vypěstovali.
V době Vašeho nástupu jste si předsevzal, že byste rád během svého pobytu poznal Českou republiku, rád si ji prošel, a osobně se setkal s mnoha lidmi. Nakolik se Vám daří toto předsevzetí plnit?
Mám to štěstí, že mezi lidmi, se kterými se setkávám, nejsou jen zástupci vlády, ale také bezpočet soukromých osob z ekonomického, kulturního či vědeckého prostředí, od kterých se mi dostává vždy nesmírně vřelého přijetí. Měl jsem mnoho příležitostí navštívit různá místa v České republice, ať už pracovně, nebo soukromě, a užít si rozmanitou českou krajinu i kulturu. Navštívil jsem téměř všechny české památky UNESCO.
Mým koníčkem je hra na příčnou flétnu a díky tomu jsem měl v letech 2018 a 2020 možnost vystoupit na novoročním koncertě pořádaném Česko-japonskou společností po boku známých českých umělců. Obzvláště letošní společné vystoupení s někdejším flétnistou České filharmonie prof. Radomírem Pivodou a s violoncellistou Tomášem Jamníkem bylo zážitkem, na který do konce svého života nezapomenu.
Letošní rok je obtížný pro celou planetu, jaké ponaučení či nové výzvy vidíte do budoucnu z pohledu dopadů pandemie covid-19?
Není snad ani třeba říkat, že koronavirus těžce zasáhl zdravotnictví celého světa a že má obrovský negativní dopad z ekonomického, společenského a kulturního hlediska. Realita je bohužel taková, že návrat do normálu je v nedohlednu. Jde o výzvu, které čelí doslova celé lidstvo a ukazuje se, že vedle veškerých drobných opatření jednotlivých států je zásadní také mezinárodní součinnost. Jedním z ponaučení je, že v budoucí mezinárodní společnosti bude ještě více zapotřebí podporovat spolupráci na úrovni celé planety; spolupráci, která bere v úvahu celospolečenské zájmy a současně respektuje diverzitu jednotlivých zemí a regionů.
Současná situace vedla k rozšíření trendu práce z domova, telekonferencí nebo on-line výuky. Bez internetu a dalších informačních a komunikačních technologií by důsledky pro náš každodenní život byly obrovské. Jasně vyšlo najevo, že digitalizace, přechod na on-line systémy a s tím spojená stabilizace dodávek energie jsou nezbytné nejen pro zlepšení ekonomické efektivity, ale i pro základní infrastrukturu našeho života. Bylo by vynikající, kdybychom také v oblasti IT mohli rozvíjet spolupráci, která by se pro Japonsko i Českou republiku stala impulzem do budoucna.
