Praha - Experimentální tvorbu Margity Titlové vystavuje Galerie hlavního města Prahy. Po dnešní vernisáži bude výstava nazvaná Purpurová vertikála přístupná návštěvníkům v Domě U Kamenného zvonu na Staroměstském náměstí od středy do neděle 14. května. Pětašedesátiletá umělkyně patří k výrazným osobnostem generace 80. let, věnuje se konceptuálnímu umění a performanci.
Fotogalerie
Hledání nových výrazových prostředků je autorce podle odborníků vlastní už od studií na přelomu 70. a 80. let, kdy hledala cestu k tématům a výrazu, kterým by se mohla osvobodit od stereotypů tehdejší výuky poznamenané ideologickými požadavky režimu. Pro svůj průzkum zvolila konfrontaci vlastního těla s geometrickými a silovými poli v přírodě a později také v interiéru.
V 80. letech prostřednictvím akcí, při kterých definovala svůj stín obrysovou kresbou, dospěla až k monumentálním dílům na papíře, ve kterých využívala rtěnku. Později jejich abstraktní strukturu obohacovala dalšími barvami a přidala znaky, které vycházely z její imaginace. Tyto obří kresby se postupně vymkly klasickému formátu a tvořily nepravidelné útvary, vrstvily se na sebe a mnohdy byly v tvůrčím zápalu destruovány.
Titlová podle kurátorky výstavy a ředitelky galerie Magdaleny Juříkové často a velmi rychle opouští svá "dobytá území" a vrhá se do nových experimentů, v nichž se mění vše – od forem a žánrů přes materiály a obsahy.
Titlová dlouhodobě pracuje s fotografickým zařízením, které je dotykem schopno zachytit bioenergetické vyzařování člověka. Vynález zakresluje dotyky lidského těla na papír, přitom snímá každého člověka jinak, často podle jeho povahy či nálady. Titlová díky této elektromagnetické metodě transformuje objekty svého zájmu. Série těchto děl končí abstraktním záznamem hektického pohybu její ruky.
V 90. letech vstoupilo do centra jejího zájmu stále významněji světlo, které pak figuruje jako důležitý komponent mnoha instalací a nakonec i obrazů, kde spektrum přenášené na plochu odrazem je součástí i předlohou pro další malířské zpracování.
Vedle zcela abstraktních děl se autorka zabývá historickou pamětí. V té osobní různými metodami reinterpretuje fotografie z rodinného archivu nebo tuto paměť rozšiřuje a zaciluje pozornost k ženám, které každá svým osobitým způsobem historii tvořily. Pracuje netradičním způsobem s fotografií, kdy na snímcích zachytává manipulovaný spektrální odraz světla, s termovizí, před níž performuje a vkládá do obrazu vlastní tělesnou energii, nebo za pomoci substancí různých tepelných vlastností kreslí na zeď a zaznamenává díky termovizi kombinaci všeho, co se na scéně před kamerou děje.
V současnosti Titlová podle kurátorky usiluje o syntézu všech poctivě odzkoušených metod a pracuje s nimi s pocitem svobody a uvolněnosti.
