Praha - Premiér Andrej Babiš (ANO) považuje za hlavní úkol vlády vybojovat v Evropské unii změny emisních povolenek. Uvedl to při dnešním představení hospodářské strategie svého kabinetu s názvem Česko: Země pro budoucnost 2.0. Mezi nejdůležitější témata dokumentu, který vláda schválila v pondělí, zařadil také zdravotnictví či výstavbu kvůli zvýšení dostupnosti bydlení.
Fotogalerie
Babiš dnes systém povolenek označil za absolutní katastrofu, na které Česko dosud tratilo téměř 160 miliard korun. Sestavit koalici států, kterou označil za přátele evropské konkurenceschopnosti, je podle něj úkolem, jemuž podřídí všechno. Českou pozici žádající změnu systému emisních povolenek ETS1 podporují Itálie, Německo, Rakousko, Slovensko, Polsko či Maďarsko.
Hospodářská strategie má podle kabinetu vytvořit podmínky pro růst ekonomiky. Obsahuje opatření, kterými chce vláda zlepšit podnikatelské prostředí. Zaměřuje se na energetiku a energetickou soběstačnost, vzdělávání, flexibilitu na pracovním trhu, výzkum a inovace, výstavbu a bydlení, dopravu či omezení byrokracie. Babiš v pondělí uvedl, že strategie navazuje na plán předešlé vlády, který však kabinet Petr Fialy (ODS) bohužel "zazdil".
Dokument obsahuje plány na období čtyř let. Babiš podnikatelům, kteří se dnes přišli na představení strategie podívat do budovy ministerstva financí, řekl, že cítí tlak po co nejrychlejším řešení problémů, které průmysl tíží. Zdůraznil, že všechny body programu mají svůj harmonogram, jehož naplňování bude pečlivě sledovat tým jeho spolupracovníků. Zodpovědní lidé jsou už nyní na každém z příslušných ministerstev. Opravil v té souvislosti zavedenou formulaci o svém stylu práce, když uvedl, že stát není firma, i když on řídí vládu jako firmu.
Babiš za strategii ocenil vicepremiéra Karla Havlíčka (ANO), který její přípravě věnoval dva a půl roku. Všichni ministři podle něj budou vždy po půl roku vyhodnocovat, jak plní programové prohlášení. Za své vlastní téma považuje premiér vedle povolenek hlavně zdravotnictví. "Musí být takové, aby příští generace byly zdravé, lidé se dožili vysokého věku ve zdraví. Tomu věnuji čas od rána do večera," uvedl.
Hlavní prioritou je zlevnit energie, k čemuž mají dopomoci i změny v povolenkách. Premiér připomněl, že podle predikce Evropské komise z roku 2020 měla být v roce 2025 cena emisní povolenky 26,50 eura za tunu oxidu uhličitého (CO2). "Průměr přitom byl 87 eur," uvedl Babiš. Povolenky se staly předmětem spekulací a unie kvůli nim ztrácí konkurenceschopnost vůči jiným regionům. "Jsme urputní, uděláme vše pro to, abychom to změnili," uvedl ke změně systému povolenek.
Systém obchodování s emisními povolenkami (ETS 1) Evropská unie zavedla v roce 2005. Vztahuje se především na energetiku, energeticky náročný průmysl a leteckou dopravu. Stanovuje celkový limit emisí oxidu uhličitého, přičemž podniky musí na každou vypuštěnou tunu oxidu uhličitého odevzdat odpovídající povolenku.
Vláda udělá kroky k plnému ovládnutí energetické skupiny ČEZ, potvrdil Havlíček
Vláda provede kroky k plnému ovládnutí energetické skupiny ČEZ, uvedl Havlíček při prezentaci hospodářské strategie kabinetu. Stát by měl vykoupit akcie od minoritních akcionářů, konkrétní opatření dnes ministr nespecifikoval. Už dříve ale připustil, že přípravné kroky vláda zahájí ještě letos.
Prioritou v energetice jsou teď kapacitní mechanismy pro nové zdroje
Prioritou v rozvoji tuzemské energetiky je podle Havlíčka v současné době nastavení kapacitních mechanismů pro výstavbu nových zdrojů. Systém kapacitních mechanismů by měl formou státní podpory garantovat investorům alespoň částečnou návratnost jejich investic do nových zdrojů. V první fázi by se stát měl zaměřit na plynové zdroje, první elektrárny by se podle Havlíčka měly začít stavět v roce 2028, fungovat by mohly od roku 2031.
Tzv. kapacitní mechanismy se používají pro zajištění celoročního dostatku energie v sítích, a to i v dobách nejvyšší spotřeby. Stát by v těchto mechanismech, například formou aukcí, garantoval investorům podporu za zajištění zdroje elektřiny.
Vláda je blízko rozhodnutí o zapojení se do projektu AI Gigafactory
Havlíček dále sdělil, že vláda je před finálním rozhodnutím o zapojení do projektu AI Gigafactory. Podle ministra to vypadá, že kabinet najde s Českými Radiokomunikacemi jako investorem rozumnou cestu a k projektu se přihlásí. AI Gigafactory si vyžádá celkovou investici zhruba 100 miliard korun. Z toho zhruba 70 miliard by investovaly České Radiokomunikace, 15 miliard český stát a 15 miliard Evropská komise.
"S ohledem na to, jak se to v Evropě v tuto chvíli vyvíjí, ve smyslu budování těchto infrastruktur, ve smyslu poptávky, ve smyslu stability prostředí, odolnosti, se blížíme k tomu finálnímu rozhodnutí. A já musím říci, že od toho opatrného přístupu začínám být optimistický a vypadá to, že i s tím privátním investorem najdeme velmi rozumnou cestu, kdy ČR se k tomu přihlásí," uvedl Havlíček.
ČR bude tlačit na změnu taxonomie EU k jádru, je to dlouhodobý zdroj
Česká republika bude prosazovat změnu taxonomie EU pro jaderné zdroje, do budoucna musí být považovány za dlouhodobý zdroj, uvedl Havlíček. V současnosti je jádro v unijní taxonomii zařazeno mezi dočasné zelené zdroje. V souvislosti s jadernou energetikou Havlíček zopakoval, že jádro by v budoucnu mělo být hlavním energetickým zdrojem v ČR. Chce proto pokračovat v přípravě nových bloků v Dukovanech i Temelíně.
Havlíček: Do výzkumu nejde málo peněz, problém je, zda jdou do kvality
Do výzkumu nejde málo peněz, problém je v tom, kam jdou a jestli jdou skutečně do kvality, nebo do provozu, uvedl Havlíček. Pokud to vláda schválí, přesune se podle něj zázemí Rady vlády pro výzkum, vývoj a inovace (RVVI) na ministerstvo průmyslu a obchodu.
Česko ve výdajích na výzkum a vývoj zaostává za průměrem Evropské unie a od roku 2014 se od něj vzdaluje. V unii za deset let vzrostly tyto výdaje o 0,1 procentního bodu na 2,24 procenta k hrubému domácímu produktu (HDP) v roce 2024. V Česku byl ve stejném roce podíl výdajů na vědu a výzkum k HDP 1,82 procenta, zatímco v roce 2014 byl podíl k HDP 1,94 procenta. Koncem ledna o tom informoval Český statistický úřad (ČSÚ).
Podíl výdajů na vědu a výzkum ve vztahu k HDP v Evropě i Spojených státech podle ČSÚ v posledních letech stagnuje, přestože v USA vzrostl z 2,71 procenta v roce 2013 na 3,45 procenta v roce 2023. Celosvětově nejvíce peněz v roce 2023 vynaložil Izrael, a to 6,35 procenta, za ním následovala Jižní Korea s 4,96 procenta. Tempo růstu výdajů v Česku i v dalších unijních zemí se podle statistického úřadu v posledních letech po započtení inflace snižuje, či výdaje stagnují nebo i klesají.
Pokud to vláda schválí, oznámí v pondělí, že se zázemí a organizační schéma RVVI přesune na ministerstvo průmyslu a obchodu, uvedl Havlíček. "Vlastní rada, čili ti, kteří jsou těmi tahouny, ta zůstává na úřadu vlády, ale komplet celé zázemí zde vzniká v nové sekci, do níž ještě integrujeme dále odbor z ministerstva dopravy zaměřený na kosmické aktivity a kosmický výzkum," řekl.
Schillerová: MF se bude podílet na vládní strategii podporou vědy a výzkumu
Podle Aleny Schillerové (ANO) se ministerstvo financí bude podílet na uplatňování hospodářské koncepce Česko: Země pro budoucnost 2.0 podporou vědy, výzkumu a investic s vysokou přidanou hodnotou, podporou start-upové infrastruktury a boje s šedou ekonomikou.
"Vyslyšeli jsme volání po zatraktivnění daňových odpočtů na vědu a výzkum. Chceme, aby se firmy, které působí v Česku, nebály inovovat. Aby měly motivaci své rozvojové projekty realizovat právě v naší zemi," řekla ministryně. Ti, kteří dělají skutečnou vědu a výzkum, se podle ní nebudou muset obávat toho, že jim tyto odpočty Finanční správa po letech neuzná.
Schillerová také chce, aby v Česku vznikalo více patentů. "Aby bylo atraktivním místem pro umístění duševního vlastnictví. Tento kapitál od nás zbytečně odchází. My tento trend chceme zvrátit. Pro příjmy z patentů, které jsou alokované na našem území, zatraktivníme zdanění," dodala. MF podle ní také zrychlí odpisy. "Ale ne všem a plošně. Budeme podporovat odvětví s vysokou přidanou hodnotou," podotkla.
Ve vládní hospodářské strategii je střednědobá konsolidace veřejných financí. "Zodpovědnou rozpočtovou politikou, úsporami, důsledným výběrem daní a podporou hospodářského růstu vytvořit prostředí, které v delším horizontu zajistí vyrovnané hospodaření, podobně jako v letech 2016 až 2019 bezpečně pod hranicí tří procent deficitu požadované Paktem stability a růstu," píše se ve strategii.
Rozpočtová pravidla EU označovaná jako Pakt stability a růstu stanovují, aby se celkové zadlužení drželo pod 60 procenty HDP. Schodek rozpočtu pak nesmí překročit tři procenta HDP. Kvůli dopadům pandemie covidu-19 a potřebě zvýšeného financování byla účinnost těchto pravidel až do loňska přechodně pozastavena.
MF letos zprovozní systém zaměstnaneckých akciových plánů ESOP
Ministerstvo financí zprovozní letos systém zaměstnaneckých akciových plánů (ESOP), uvedla Schillerová. Systém ESOP má umožnit start-upům efektivněji odměňovat a motivovat své týmy.
Právě podpora start-upové infrastruktury společně s rozvojem vědy, výzkumu a investic s vysokou přidanou hodnotou a boj s šedou ekonomikou jsou podle Schillerové hlavními cíle ministerstva financí.
Loni konstatovala nezisková organizace Czech Founders, která má přes 1000 členů, že jednou z věcí, které brání v České republice rozvoji start-upů je to, že neexistuje smysluplná možnost opce na nákup zaměstnaneckých akcií, tedy plán ESOP, který představuje rozdělení určitého podílu zisku společnosti mezi zaměstnance.
Ten byl podle průzkumu Czech Founders klíčovou prioritou pro 88 procent zakladatelů start-upů. Na prosazení změny legislativy ohledně zaměstnaneckých akcií, tedy ESOP, také organizace spolupracovala s Českou startupovou asociací.
Do 5 let by se mělo v ČR ročně stavět o 20.000 víc nových bytů, řekla Mrázová
V Česku by se do pěti let mělo podle hospodářské strategie vlády ANO, SPD a a Motoristů stavět 50.000 nových bytů ročně. To by bylo o zhruba 20.000 bytů více než nyní. Z celkového počtu by zhruba 10.000 nových bytů mělo být obecních, družstevních či v režimu tzv. dostupného bydlení. Na prezentaci vládní hospodářské strategie to řekla ministryně pro místní rozvoj Zuzana Mrázová (ANO). Větší výstavbě bydlení by podle ní mělo přispět zjednodušení a zrychlení výstavby.
Zvýšení výstavby bytů by přineslo podle Mrázové při průměrných stavebních nákladech 4,5 milionu korun na jeden byt zhruba 90 miliard přímých investic ročně. Do české ekonomiky by to pak znamenalo přínos 270 miliard korun, tedy zhruba tři procenta HDP. Výstavbu bytů ale není možné podle Mrázové pouze podporovat dotacemi, je třeba, aby se na ní podílel i soukromý sektor.
Podporovat by se zároveň měl vznik nejenom vlastnického, ale také nájemního či družstevního bydlení. Stavět by se pak mělo podle Mrázové hlavně tam, kde je poptávka a potřeba, tedy například v metropolitních oblastech.
"Naším cílem není jen stavět více. Pokud dokážeme stavět levněji, rychleji a tam, kde je poptávka, tak se k prosperitě skutečně můžeme prostavět. Pokud postavíme o 20.000 bytů ročně navíc, přinese to navýšení HDP až o tři procenta, přes 60 miliard korun příjmu do státního rozpočtu navíc, tisíce pracovních míst, vyšší daňové příjmy a hlavně vyšší konkurenceschopnost České republiky," uvedla Mrázová.
Podle ministryně je hospodářská strategie vlády strukturální reformou, která rozhýbá českou ekonomiku a zvýší dostupnost bydlení. Zrychlit a zefektivnit výstavbu v ČR by měla podle Mrázové i změna stavebního zákona, která se bude ve Sněmovně projednávat ve druhém čtení. Novela stavebního zákona například zavádí centralizovanou stavební správu, obce by pak měly mít na starost územní rozvoj.
