Praha - Vzhledem k značně chaotické situaci v clech v USA se podle místopředsedy opozičního hnutí STAN a exministra průmyslu a obchodu Lukáše Vlčka musí Česko soustředit na podporu a různorodost exportních aktivit. Řekl to ČTK v reakci na páteční rozhodnutí amerického Nejvyšší soudu a následné oznámení amerického prezidenta Donalda Trumpa o zavedení nových cel. Na nepředvídatelnost vývoje kolem cel doplatí všichni, uvedl místopředseda ODS a europoslanec Alexandr Vondra (ODS).
Podle amerického Nejvyššího soudu překročil Trump pravomoci, když zavedl plošná globální cla na základě zákona o mezinárodních mimořádných hospodářských pravomocích z roku 1977. Loni 2. dubna oznámil Trump plošná desetiprocentní cla a nad to ještě často výrazně vyšší cla na jednotlivé partnery, která nazval recipročními. Část dovozních přirážek Trump po sérii dohod s různými státy později zrušil či snížil. Po ohlášení verdiktu soudu nyní oznámil zavedení nového desetiprocentního cla na základě jiného zákona.
Přímé dopady podle Vlčka nebudou velké, export do USA pro Česko není zásadní. Důležitější jsou nepřímé dopady na exportní partnery, míní exministr. Připomenul nutnost koordinovaného postupu Evropské unie, protože tak je podle něj možné lépe minimalizovat dopady.
Trumpova prohra u Nejvyššího soudu podle Vondry vyvolává otázku, zda americká vláda nebude muset vrátit peníze, které na clech již vybrala. "Proto (Trump - pozn.red.) rychle dělá další rozhodnutí, aby doma nevypadal jako lůzr," míní europoslanec. Výsledkem podle něj bude jen chaos a nepředvídatelnost v obchodních vztazích, na což doplatí všichni včetně Američanů. "Trumpova obchodní politika je zmítaná emocemi a postrádá racionalitu. To není dobře," napsal ČTK.
"Vidíme, že situace v USA je značně chaotická a co platí jeden den, nemusí být zítra. Česká republika se musí soustředit na podporu a diverzifikaci exportních aktivit. Musíme být maximálně aktivní a důvěryhodní v rámci evropských partnerů. Nedělat skrz zástupce české vlády ostudu v zahraničí. Je nutné také aktivně rozvíjet další partnerství ve světě, například s Japonskem, Jižní Koreou," uvedl Vlček.
Zmínil i důležitost partnerství se zeměmi jihoamerického sdružení Mercosur, Indií či Indonésií. Je podle něj v souladu s hospodářskou politikou, kterou v roce 2024 stanovil, i s novou hospodářskou strategií současné vlády navýšit finanční zdroje na podporu exportních aktivit. "To bohužel v návrhu státního rozpočtu není. Sám se o to budu snažit formou pozměňujících návrhů," odkázal na Sněmovnou projednávaný návrh rozpočtu pro letošní rok.
Avizované desetiprocentní clo na dovoz ze všech zemí vstoupí podle Bílého domu v platnost v úterý. Clo bude podle něj platit 150 dní a nebude se vztahovat na některé zboží, například na vybrané zemědělské produkty, léčiva, automobily, elektroniku a suroviny, napsala agentura Reuters. Nové desetiprocentní clo zavedl Trump na základě paragrafu 122 obchodního zákona z roku 1974. Ten mu umožňuje uvalit cla ve výši až 15 procent s maximální délkou platnosti 150 dní. Případné prodloužení musí schválit Kongres.
Na dovoz z EU oznámil Trump loni takzvanou reciproční sazbu 20 procent. Po uzavření obchodní dohody nakonec Trump vydal exekutivní příkaz, podle nějž nemají cla na dovoz z EU překračovat patnáctiprocentní sazbu. To vedlo i ke snížení cla na dovoz aut a jejich dílů z EU na 15 procent od loňského srpna, do té doby platila souhrnná sazba 27,5 procenta. Podle ekonomů z Yaleovy univerzity po započtení všech platných opatření průměrná celní sazba na dovoz do USA pro spotřebitele činila 16,8 procenta, nejvíce od roku 1935.
