Vládní pomoc je kvůli rychlosti a zaměření podle ekonomů nedostatečná

foto Peníze, měna, bankovky, česká koruna - ilustrační foto.

Praha - Rozsah schválené vládní pomoci na obnovu ekonomiky postižené šířením koronaviru je z pohledu zaměření a rychlosti nedostatečný. Samotný objem deklarované pomoci tak není příliš významný. Shodli se na tom analytici oslovení dnes ČTK. Přímá podpora by podle nich měla být mnohem vyšší, například v podobě odkladu DPH.

Ministerstvo financí v úterý večer informovalo, že celková opatření na podporu ekonomiky v souvislosti s dopady šíření koronaviru činí 1,19 bilionu korun, tedy 21,5 procenta HDP. Z toho přímá podpora je 216 miliard korun, samotným podnikům pak 56,1 miliardy především v podobě programu Antivirus. Záruky na úvěry činí 951,5 miliardy korun. Částku zpochybnila opozice, která ji označuje za nenaplněné sliby.

Podle vyjádření ekonomů z občanské iniciativy KoroNERV-20 Česká republika doposud investovala do záchrany ekonomiky výrazně nižší částky než jiné členské státy EU. Vyzvali vládu, aby poskytla malým a středním podnikům a osobám samostatně výdělečně činným (OSVČ) větší přímou pomoc v podobě odkladu plateb DPH a sociálního pojištění minimálně do ledna 2021 nebo plošně poskytla garantované úvěry pro zasažené sektory.

"V současné situaci není důležitá jen samotná výše deklarované pomoci, ale také rychlost či správné zacílení, aby se do ekonomiky dostaly finanční prostředky co nejefektivněji. A ačkoli tak samotné vládou zmiňované hodnoty nejsou v porovnání s HDP nízké, problémem je spíše rychlost a administrativní náročnost některých programů. Zejména záruční a uvěrové programy Covid narazily na kapacity Českomoravské záruční a rozvojové banky a prozatím svou funkci nesplnily tak, jak se očekávalo," uvedl hlavní ekonom ING Jakub Seidler. Z tohoto pohledu je tak podle něj do jisté míry irelevantní, s jakou výší záruk vláda nyní počítá, pokud se tyto peníze k firmám nedostanou dostatečně rychle.

"Programy, které skutečně pomáhají, jsou v porovnání se zahraničím absolutně nedostatečné a podhodnocené. Je třeba plošnost a rychlost, nikoli selektivnost a formulářový armagedon," uvedl analytik společnosti Natland Petr Bartoň. Rozumné míře a způsobu podpory se blíží podle něj pouze program Antivirus, který ministerstvo zkopírovalo z Británie.

"Částky uváděné ministerstvem financí s přesností na stovky milionů sice působí dojmem hotové skutečnosti, ve skutečnosti však jde o předběžné odhady. Například skutečné celkové čerpání kompenzačních bonusů je zatím velmi nejisté, protože OSVČ o ně budou moci žádat ještě po řadu následujících týdnů," uvedl analytik České spořitelny Michal Skořepa.

Podle něj je tak otázkou, zda uváděné sumy skutečně na účty postiženým firmám a domácnostem dorazí. "Půjde také o to, s jakým zpožděním se tak stane. Daný žadatel může sice částku skutečně nakonec dostat, ale až poté, co mu dojdou jeho rezervy a on se rozhodne svou ekonomickou aktivitu ukončit," dodal.

I podle hlavního ekonoma Deloitte David Marka je efektivní podpora ekonomiky rozpočtovou politikou relativně nízká a pomalá. Zatímco peníze vynaložené na kurzarbeit, ošetřovné a kompenzace pro OSVČ podle něj do rozpočtové podpory patří, nákupy zdravotnického materiálu v zahraničí domácí ekonomiku přímo nepodpoří. "Zároveň není vhodné míchat přímou podporu se zárukami. Do seznamu opatření na podporu ekonomiky se dá zahrnout kdeco, důležité je, kolik peněz z veřejných rozpočtů se nakonec skutečně dostane k firmám a lidem," uvedl.

Podle hlavní ekonomky Heleny Horské jsou čísla představená ministerstvem "hausnumera, předvolební guláš". "Česká vláda exceluje, je premiantem, ve slibech. Programy garance úvěrů jsou zatím fiaskem. Do přímé podpory jsou zahrnuty i částky určené k investicím, které ale v minulosti nebyly často využity, protože nebyly připravené projekty," uvedla. Dodala, že Rakousko, Slovensko či Německo poskytuje přímou, a tedy i rychlou pomoc ve větším rozsahu.

Na přímá rozpočtová opatření podle Horské ČR vydává 4,3 procenta HDP, zatímco Slovensko a Rakousko 4,4 procenta a Německo dokonce 19,6 procenta HDP. Hůře jsou na tom Polsko a Maďarsko.

"Podpora domácích ekonomických subjektů by mohla být výraznější než to, co nově představilo MF. Výraznější ani ne tak ve smyslu objemu, ale struktury," uvedl i analytik společnosti Akcenta Miroslav Novák. Přímá podpora totiž podle něj činí na základě údajů MF pouze zhruba 18 procent. Podpora by tak podle něj měla být vyšší především na příjmové straně v podobě daňových úprav tak, aby firmy měly dostatek likvidity a nedocházelo předčasně k druhotné platební neschopnosti.

Bartoň upozornil, že tabulka ministerstva má dva primární problémy. "Započítává i programy, které nic nestojí, a jejichž užitečnost je nejistá. Státní garance za půjčky jsou lepší než pomoc žádná, ale jejich účinnost je nejistá v obou možných případech, které nastanou," uvedl. K odloženým daním uvedl, že je to lepší než nic, ale neřeší to fundamentální situaci daňového poplatníka. "Odpuštěné daně pak mají o něco lepší vliv na hospodářskou situaci," dodal.

Opatření přijatá v souvislosti s ochranou veřejného zdraví a dopadů na ekonomiku plynoucích z pandemie COVID-19

mld. Kč

Příjmová opatření
2020 Poznámka
Daň z příjmů fyzických osob -34,8
Podpora OSVČ částkou (500,- za den) - kompenzační bonus I (12.3.-30.4.2020) -17,5
Prodloužení podpory OSVČ (500,- za den) - kompenzační bonus II (1.5.-8.6.2020) -13,6
Plošné prominutí červnové zálohy na daň z příjmů fyzických osob -3,7
Daň z příjmů právnických osob -39,0
Plošné prominutí červnové zálohy na daň z příjmů právnických osob -39,0
Sociální pojištění -15,1
Prominutí záloh na sociální pojistné pro OSVČ na období březen až srpen 2020 -15,1
Zdravotní pojištění -8,0
Prominutí záloh na zdravotní pojistné pro OSVČ na období březen až srpen 2020 do výše vypočítané z minimálního vyměřovacího základu -8,0
Ostatní -1,5
Nižší dividendy od Letiště Praha -1,5
Celkem -98,4
v % HDP -1,8
Výdajová opatření 2020
Zdravotnictví -40,2
Oddlužení nemocnic -6,5 příprava alokace
Zvýšení platby státu za státního pojištěnce (od 1.6. zvýšení platby za 1 pojištěnce o 500,- Kč měsíčně) -21,1
Navýšení prostředků na platy krajských hygienických stanic a MZd -0,2
Nákup ochranných pomůcek a zdravotnického materiálu -12,0
Program "Czech Rise Up" - financování nových technologických řešení pro boj s nemocí COVID-19 -0,1
Program "Technologie COVID" - podpora firem vyrábějící zdravotnické prostředky -0,3
Sociální transfery -7,6
Prodloužení délky ošetřovného a zvýšení limitu věku dítěte na nedovršených 13 let -5,5 vyčíslení za 2 měsíce
Zvýšení ošetřovného z 60 % na 80 % denního vyměřovacího základu -1,9 vyčíslení za 2 měsíce
Ošetřovné pro OSVČ (424/den, maximálně 13 144 Kč měsíčně) -0,3 dle alokace
Přímá podpora firmám -56,1
Kompenzace mzdových nákladů firmám (kurzarbeit - program Antivirus) -54,5 vyčíslení za 2,5 měsíce
Program Úvěr COVID k provoznímu financování živnostníků a malých a středních podniků -0,6
Program záruk COVID II - hrazení úroků nelze vyčíslit
Posílení prostředků PGRLF pro úvěrovou pomoc podnikatelům v zemědělství -1,0
Ostatní -13,8
Dezinfekce dopravy -0,1
Realizace dopravních projektů z SFDI nad rámec rozpočtu -6,5
Příspěvek příspěvkovým organizacím v gesci ministerstva kultury -0,3
Zvýšení prostředků na kompenzaci dopadů v oblasti kultury -1,1
Navýšení programu Rozvoje venkova ČR na zajištění potravinové soběstačnosti -3,3
Navýšení prostředků na minimalizaci dopadů v lesnictví a zemědělství (proti kůrovci) -1,2
Repatriace českých občanů ze zahraničí -0,1
Dočasné znovuzavedení ochrany vnitřních hranic ČR -0,03
Navýšení prostředků na platy Policie a HZS a Generální ředitelství cel -1,2 připravováno
Celkem -117,7
v % HDP -2,1
Celkový dopad na saldo -216,1
v % HDP -3,9
Pozn.: Dopady na saldo zachyceny jako příjmy mínus výdaje.
Záruční schémata
COVID II - záruční kapacita 20,0
COVID III - záruční kapacita 600,0
EGAP - zvýšení pojistné kapacity na 330 mld. Kč 330,0
COVID Praha - záruční kapacita 1,5 ČMZRB a Hl. m. Praha
Celkem 951,5
v % HDP 17,2
Upravení záloh 2020
Individuální žádosti o úpravu záloh na DPFO - předpoklad -3,9
Individuální žádosti o úpravu záloh na DPPO - předpoklad -18,3
Plošné prominutí pokuty a úroku za pozdě podané daňové přiznání k dani z nabytí nemovitých věcí
Daňoví poplatníci nemusí podávat daňové přiznání k dani z příjmů právnických osob, k dani z příjmů fyzických osob a vyúčtování srážkové daně za období roku 2019 do termínu 1. dubna 2020. Postačí, pokud toto přiznání podají nejpozději do 1. července 2020
Prominutí pokuty za opožděné tvrzení daně a pokuty za nepodání kontrolního hlášení
Plošné prominutí druhé pokuty za nepodání kontrolního hlášení ve výši 1 000 Kč v roce 2020 bez nutnosti prokázat důvody 0,0
Prominutí EET po dobu nouzového stavu + 3 měsíce nelze vyčíslit
Plošné prominutí správního poplatku v původní výši 400 Kč za podání individuální žádosti o posečkání nebo splátkování daně z důvodů souvisejících s koronavirem (do 31. 7.)
Prominutí DPH u zboží či služeb, které jsou dodány bezúplatně poskytovatelům zdravotních služeb, základním složkám IZS, A ČR a zařízením sociálních služeb nemáme vyčísleno
Prominutí správního poplatku spojeného s vydáním potvrzení o bezdlužnosti nebo o stavu osobního daňového účtu
Celkem -22,2
v % HDP -0,4

 

Zdroj: MF

Reklama
Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2020 ČTK

Reklama

14°C

Dnes je pondělí 25. května 2020

Očekáváme v 21:00 11°C

Celá předpověď