Berlín - Strana Alternativa pro Německo (AfD) bude v příštím roce hlavním protivníkem křesťanských demokratů (CDU) ve volbách v pěti německých spolkových zemích. Na tiskové konferenci to dnes řekl německý kancléř a předseda CDU Friedrich Merz. Zdůraznil, že se jeho strana od AfD liší nejen v detailech, ale v základních hodnotových otázkách, a že s ní nehodlá spolupracovat. Německá civilní kontrarozvědka v květnu označila AfD za prokazatelně pravicově extremistickou stranu.
Německo v příštím roce čeká pětice zemských voleb. V březnu se bude volit v Bádensku-Württembersku a Porýní-Falci a v září v Berlíně, Sasku-Anhaltsku a Meklenbursku-Předním Pomořansku. V posledních dvou zmiňovaných spolkových zemích na východě Německa by nyní podle průzkumů vyhrála AfD, a to se ziskem až 40 procent hlasů. Na celoněmecké úrovni se konzervativní unie CDU/CSU a AfD v posledních měsících v průzkumech pohybují kolem 25 procent. V některých má navrch jedna, v jiných druhá formace.
"Můžeme ve všech těchto volbách zůstat určující politickou silou," řekl dnes na tiskové konferenci kancléř Merz. Vystoupil na ní po dvoudenním jednání předsednictva CDU, které se radilo o postupu vůči AfD. Merz nejsilnější opoziční stranu označil za hlavního protivníka, od kterého CDU neodlišují jen detaily, ale principiální otázky. Spolupráci s AfD kancléř znovu odmítl. AfD opakovaně CDU/CSU vyzývá, aby s ní spolupracovala, a opakuje, že jí podává ruku. "Ve skutečnosti je to ruka, která nás chce zničit," řekl k tomu dnes Merz.
Spolupráci s AfD dnes na tiskové konferenci odmítl také předseda bavorské Křesťansko-sociální unie (CSU) Markus Söder. Stranu označil za pravicově extremistickou, autoritářskou a věrnou Moskvě. Pro CSU je podle něj "systémovým nepřítelem". "Kdo si myslí, že je možné s AfD v nějaké formě spolupracovat, ten se mýlí," dodal bavorský premiér.
Stranu AfD v květnu německý Spolkový úřad pro ochranu ústavy (BfV), který plní funkci civilní kontrarozvědky, označil za prokazatelně pravicově extremistickou stranu. AfD se proti tomu brání žalobou.
Vedení CDU se o přístupu k AfD radilo poté, co několik výrazných členů strany vyzvalo, aby CDU/CSU přestala AfD bojkotovat a stigmatizovat. Byli mezi nimi například bývalý ministr obrany Karl-Theodor zu Guttenberg, který je mimo jiné současným partnerem ministryně hospodářství Katheriny Reicheové, či bývalý generální tajemník strany Peter Tauber. Přidali se k nim i někteří členové CDU na východě Německa.
CDU dlouhodobě udržuje takzvanou protipožární zeď, tedy princip, že s AfD nespolupracuje. Cílem je obrazně řečeno zastavit šíření požáru, který podle ní extremistická AfD představuje. Podle kritiků - a to i vnitrostranických - ale tato politika vede k tomu, že CDU/CSU musí spolupracovat s levicovými stranami a dělat jim ústupky, čímž ztrácí pravicové voliče ve prospěch AfD.
Konzervativci zároveň odmítají pokusy o zákaz AfD. Podle Merze je třeba s ní bojovat "dobrou vládní prací". Zákaz prosazují levicové strany - Zelení, Levice a do značné míry i vládní sociální demokracie (SPD). Žádost o zákaz strany může v Německu podat vláda, Spolkový sněm nebo Spolková rada zastupující zájmy jednotlivých spolkových zemí. O žádosti pak rozhoduje Spolkový ústavní soud, který se zabývá tím, zda strana vystupuje "agresivně bojovným" způsobem proti ústavě.
