Praha - Vláda dnes nepodpořila, ale ani neodmítla návrh Zlínského kraje na změnu rozpočtového určení daní. Kabinet vnímá problémy současného rozdělení peněz mezi jednotlivé kraje, ale chce, aby se na podobě řešení shodly všechny regiony, řekl vicepremiér a ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL). Podle něj vláda patrně zaujme podobný postoj i k návrhům, které do legislativního procesu vložily další kraje.
"Jsme si vědomi, že současný systém nastavení rozpočtového určení daní pro kraje není optimální, vytváří určité nespravedlnosti," řekl Jurečka. "Byli bychom rádi, aby na změnách parametrů byla shoda celé Asociace krajů. To se zatím nepodařilo, je proto třeba o tom dál jednat, hledat řešení," dodal.
Zlínský kraj navrhl zvýšit podíl krajů na sdílených daních na 10,81 procenta ze současných 9,78 procenta. Zvýšení podílu mělo podle návrhu obsahovat pravidelnou platbu čtyř miliard korun na silnice druhých a třetích tříd. Zbývající část měly tvořit dodatečné finance pro kraje, aby bylo možné vyrovnat rozdíly mezi nimi a zároveň si žádný z krajů nepohoršil proti současným příjmům.
Za návrh Zlínského kraje se postavili i hejtmani Středočeského, Libereckého, Karlovarského, Pardubického a Jihomoravského kraje. Všichni společně dnes oznámili, že plánují podat obdobné návrhy zákona a věří v jejich společné projednávání ve Sněmovně. Liberecký hejtman Martin Půta (Starostové pro Liberecký kraj) uvedl, že šestice krajů je připravena ve Sněmovně jednat o úpravách, například odložené účinnosti nebo postupné změně pravidel.
Pardubický hejtman Martin Netolický (SOCDEM) zdůraznil, že je zásadní, aby se poslanci začali předlohou vůbec zabývat. U předchozích iniciativ krajů se to podle něj nestalo. Připomněl také, že ve vládním programovém prohlášení se mluví o zvýšení celkové alokace rozpočtového určení daní pro kraje.
Hejtmani argumentovali tím, že od roku 2004 se rozdělení peněz mezi kraje nezměnilo, situace v jednotlivých regionech je ale zásadně jiná s ohledem na vnitrostátní migraci. Nová pravidla by podle nich měla umožnit každoroční nové rozdělení peněz mezi kraje podle předem daných kritérií, jako je tomu při rozdělení peněz mezi jednotlivé obce.
Ministerstvo financí vyčíslilo dopad navrhované změny rozpočtového určení daní na státní rozpočet na 12 miliard korun v roce 2024 a 13 miliard korun v roce 2025. Vzhledem k negativnímu dopadu na rozpočet zaujalo k návrhu negativní stanovisko.
Na negativní rozpočtové dopady upozorňovali ministři i před jednáním vlády. Vicepremiér a ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš (Piráti) zdůraznil, že státní rozpočet v současnosti neumožňuje zvýšit objem peněz určený pro kraje. Systém rozdělování peněz v takovém případě vždy bude pro některé regiony výhodnější než pro jiné.
"Můžeme se bavit o nějaké velmi minimalistické částce, která by to nějakým způsobem podpořila ze státního rozpočtu. Ale to, co tam je teď předloženo, že kraje se dohodnou, stát dosype 12 miliard a kraje budou spokojené, tak to je mimo reálné možnosti státního rozpočtu. Nedovedu si představit, že by na tom byla koaliční shoda," řekl ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL).
Ministerstvo vnitra upozornilo na to, že stejné změny, jaké navrhuje Zlínský kraj, předložila i skupina poslanců opozičního hnutí ANO jako pozměňovací návrh k vládnímu konsolidačnímu balíčku. Sněmovní rozpočtový výbor i Sněmovna jako celek návrh odmítly. Hejtmanem Zlínského kraje je Radim Holiš (ANO).
Zákon o rozpočtovém určení daní stanovuje rozdělení peněz vybraných na takzvaných sdílených daních mezi stát, kraje a obce. Další pravidla potom nastavují rozdělení peněz mezi jednotlivé regiony. Mezi sdílené daně patří DPH, daň z příjmu právnických osob nebo daň z příjmu fyzických osob. Na kraje od roku 2021 připadá 9,78 procenta a na obce 25,84 procenta z celostátního hrubého výnosu DPH, daně z příjmů právnických osob a daně z příjmů fyzických osob.
