Vláda chce windfall tax od roku 2023, spojí ji s daňovým balíčkem

foto Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) na tiskové konferenci po jednání vlády, 19. října 2022, Praha.

Praha - Vláda se kloní k tomu, aby daň z neočekávaných zisků platila od roku 2023, přestože evropské nařízení umožňuje ji uplatnit už od letoška. Po jednání vlády to dnes řekl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Zavedení daně kabinet podle něj spojí s daňovým balíčkem, který čeká druhé čtení v Poslanecké sněmovně. Dnes ráno přitom vicepremiér Marian Jurečka (KDU-ČSL) novinářům řekl, že připravovaná daň z mimořádných zisků by měla platit i pro letošní rok. Podle Jurečky se na tom dohodli v úterý večer lídři koaličních stran.

Podle Stanjury vláda účinnost takzvané windfall tax projednávala i s ústavními právníky a platnost daně i pro letošní rok by podle jejich názoru nebyla protiústavní. Stanjura ale označil za bezpečnější cestu zavést účinnost daně od roku 2023. Příjmy z daně podle něj mají sloužit k pokrytí mimořádných nákladů, které stát bude mít na zastropování cen energií.

Bývalá ministryně financí a předsedkyně poslaneckého klubu ANO Alena Schillerová ČTK řekla, že účinnost daně od příštího roku považuje za jedinou možnou variantu. "Je to to z právního hlediska jediná možná varianta, protože jinak by to bylo z důvodu zřejmé retroaktivity v rozporu s ústavou," uvedla. Vládu kritizovala za komunikační zmatky ohledně platnosti daně, podle ní výroky některých členů koalice vytvořily paniku na pražské burze.

Schillerová také kritizovala Stanjuru za to, že chce windfall tax připojit k daňovému balíčku a neprojednávat jako samostatný zákon. "Na ničem takovém dohodnuti nejsme a považuji to za podraz. Ministr Stanjura zavádí novou a značně kontroverzní daň a je naprosto nepřijatelné, že nechce umožnit opozici, aby mohla předkládat pozměňovací návrhy," uvedla.

Stanjura dnes odmítl výhrady Hospodářské komory, která žádala snížení plánované šedesátiprocentní sazby daně. Je připraven s komorou jednat, podle něj je ale nutné zajistit prostředky na kompenzace vysokých cen energií, které budou čerpat i firmy. Stanjura také upozornil na to, že windfall tax plánují i další evropské země, Česko v tomto směru podle něj není výjimkou.

Ministerstvo financí chce daň z neočekávaných zisků uplatňovat v letech 2023 až 2025. Má se vztahovat na některé energetické, petrolejářské či těžební firmy a banky. Podle odhadů ministerstva financí by daň příští rok měla vynést 85 miliard korun, dalších 15 miliard korun mají přinést evropské cenové stropy pro výrobce energií. Výnosy chce kabinet využít k pokrytí nákladů na zastropování cen energií, které začaly růst v důsledku konfliktu na Ukrajině.

Zdanění zisků za letošek není podle právníků předurčeno ke zrušení u ÚS

Případné zdanění mimořádných zisků v některých odvětvích není "předurčeno ke zrušení" v případě, že se bude v souladu s plány koaličních politiků vztahovat i na letošní rok. ČTK to dnes sdělil ústavní právník Jan Kysela, s jehož závěry se na dotaz ČTK ztotožnil i ústavní právník Jan Wintr. Vicepremiér Marian Jurečka (KDU-ČSL) dnes řekl, že se neobává, že by zavedení daně pro rok 2022 nebylo možné kvůli případné retroaktivitě. Podle Kysely by bylo vhodné, aby kabinet doplnil návrh ještě dalšími, koncepčnějšími kroky, aby odrazil námitku, že všechny problémy přehodil na některé subjekty.

Kysela ČTK napsal, že kvalifikovanou odpověď by musel opřít o přesný obsah vládního návrhu, který je třeba propojit s judikaturou Ústavního soudu. Zmínil však, že zásady právního státu vznikaly jednak v období klidu, jednak v reakci na krize. "Otázkou tudíž je, nakolik všechny či některé zásady a v jaké míře obstojí i ve výjimečných situacích," uvedl.

Současná krize podle něj ohrožuje společenskou smlouvu spočívající v přesvědčení, že demokracie je dobrá, užitečná a efektivní forma správy věcí veřejných, pokud by nechala padnout do bídy významnou část populace, i když tu "zdroje jsou". "Státy mají široké uvážení, co a jak zdaní. Evidentní je, že se objevily extrémní zisky, aniž by se o ně příslušný segment trhu nějak zvláště zasloužil," konstatoval.

Podobné kroky jako česká vláda podle něj činí i další státy. "O zvláštním zdanění se už nějakou dobu mluví, zjevně bude schváleno a vyhlášeno ještě letos, takže v momentu řádného plnění daňové povinnosti za rok 2022 již půjde o účinný zákon z roku předchozího," dodal Kysela. Podotkl, že i po takovém zdanění zůstanou zisky vyšší než v běžném roce.

Před Ústavním soudem může podle něj skončit v zásadě vše. "Ale nezdá se mi, že by byl návrh nutně předurčen ke zrušení. Bylo by však dobré, kdyby vláda dělala i něco dalšího, koncepčnějšího, aby odrazila námitku, že všechny problémy přehodila na několik subjektů, u veřejnosti třeba nepříliš populárních," dodal Kysela.

Reklama

Právě zveřejněno

Všechny zprávy

Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2022 ČTK

Reklama

5°C

Dnes je středa 30. listopadu 2022

Očekáváme v 15:00 3°C

Celá předpověď