Analytici kritizují možné rozšíření daně z mimořádných zisků i na rok 2022

foto České bankovky, koruny, bankovní trezor - ilustrační foto.

Praha - Analytici kritizují možné rozšíření daně z mimořádných zisků i na rok 2022. Kromě problémů s možnou retroaktivitou považují rozšíření daně za nefér vůči postiženým společnostem. Takzvaná windfall tax by se měla vztahovat na některé energetické, petrolejářské či těžební firmy a banky. Podle původního návrhu ministerstva financí by měla platit v letech 2023 až 2025, zástupci vládní koalice ale dnes uvedli, že se dohodli na vztažení daně i na letošní rok. Ekologové naopak uvítali, že by daň z mimořádných zisků mohla platit i pro letošek.

"Je pravda, že společnosti, kterých se windfall tax týká, si letos přišly vlivem současných událostí k mimořádným ziskům. Ale i v případě, že by retroaktivita nebyla problém, tak změnit pravidla těsně před koncem roku je vůči zainteresovaným firmám vyloženě nefér. Společnosti to samozřejmě přežijí. Tento krok je ale bezesporu velmi problematický a tvrdě zasahuje do jejich rozpočtu i plánů na následující období," sdělil ČTK David Homola ze společnosti Digitoo, které se zaměřuje digitalizací účetnictví.

"Kroky vlády jsou krátkozraké a neefektivní. Můžeme v přímém přenosu sledovat, jak vláda posunuje hranice právního státu. Jde si bezhlavě za co nejvyšším daňovým výnosem bez ohledu na omezení," uvedl analytik XTB Jiří Tyleček.

Podle něj se vláda nedrží návrhů ekonomů a ohrožuje důvěru investorů v české investiční prostředí. "Investoři dostávají jasný signál, že Česko není tou správnou destinací. I když budou negativní dopady rozprostřeny v čase, tak podle mého názoru v součtu násobně převýší jakýkoliv zvýšený daňový výběr," uvedl Tyleček. Za čistší řešení než zavedení zmíněné daně pro letošní rok by považoval zvýšení daně z příjmů právnických a fyzických osob.

Vláda chce využít výnosy z daně z neočekávaných zisků k pokrytí nákladů na zastropování cen energií, které začaly růst v důsledku konfliktu na Ukrajině. Podle odhadů ministerstva financí by daň příští rok měla vynést 85 miliard korun, dalších 15 miliard korun mají přinést evropské cenové stropy pro výrobce energií.

Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) už dřív zdůvodnil plánované zdanění vybraných sektorů vysokými zisky způsobenými vnějšími příčinami. Banky podle Stanjury těží z vyšších úrokových sazeb, energetické a petrolejářské firmy z růstu cen energií po ruské invazi na Ukrajinu. Například holding Orlen Unipetrol, který je největší rafinérskou a petrochemickou společností v Česku, zaznamenal v letošním prvním čtvrtletí meziroční nárůst tržeb o 71,1 procenta na 42,6 miliardy korun. Čistý zisk bank a spořitelen podle ČNB v prvním pololetí meziročně stoupl o 23,6 miliardy na 54,61 miliardy korun.

Ekologové uvítali, že by daň z mimořádných zisků mohla platit i pro letošek

Ekologické organizace Greenpeace a Hnutí Duha ocenily úterní dohodu lídrů vládní koalice, podle níž by připravovaná daň z mimořádných zisků měla platit i pro letošní rok. Navrhované zdanění je však nízké, uvedli dnes zástupci organizací v tiskové zprávě. Podle původního návrhu se s daní počítalo pro roky 2023 až 2025. Měly by ji platit energetické, petrolejářské či těžební firmy a banky.

"Je dobře, že se vláda rozhodla zdanit velké energetické korporace, které nyní vydělávají rekordní zisky na úkor lidí trpících kvůli vysokým cenám energií, už za letošní rok," uvedl mluvčí Greenpeace Lukáš Hrábek. "Daň by podle nás sice měla být ještě vyšší než navrhovaných 60 procent, ale největší problém původního návrhu se vládě podařilo odstranit. Nikdo by neměl vydělávat na energetické chudobě a společenské krizi," dodal.

Ministerstvo financí daň navrhlo jako šedesátiprocentní daňovou přirážku na nadměrný zisk. Ten odpovídá podle návrhu rozdílu mezi základem daně a průměrem nákladů základu daně za poslední čtyři roky navýšeného o 20 procent. Hrábek dnes zopakoval, že Greenpeace požadují, aby se všechny zisky nad deset procent danily na úrovni 100 procent.

Dohodu lídrů koaličních stran ocenil také energetický expert Hnutí Duha Jiří Koželouh. "Pokud se však zdanění vztáhne na rok 2022, je potřeba aby i zastropování cen platilo už po zbytek letoška a stejně rychle nastoupila cílená pomoc zranitelným domácnostem," upozornil Koželouh. "Nicméně strategickým řešením, se kterým ministr průmyslu Josef Síkela stále otálí, je umožnit lidem, obcím i firmám vyrábět a sdílet si vlastní čistou a levnou elektřinu, aby se do podobných situací dostávali co nejméně," míní ekolog.

Reklama

Právě zveřejněno

Všechny zprávy

Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2023 ČTK

Reklama

4°C

Dnes je úterý 31. ledna 2023

Očekáváme v 21:00 4°C

Celá předpověď