Ve volbě místopředsedy Sněmovny neuspěli Vondráček ani Okamura

foto Předseda SPD Tomio Okamura (vpravo) vystoupil na schůzi Poslanecké sněmovny 23. listopadu 2021 v Praze.

Praha - Křeslo šestého místopředsedy Sněmovny zůstalo i po dnešní tajné volbě neobsazené. Nominant hnutí ANO, bývalý předseda dolní komory Radek Vondráček a lídr SPD Tomio Okamura nezískali dostatečný počet poslaneckých hlasů v žádném ze dvou kol. V budoucnu se tedy bude konat další, v pořadí už třetí dvoukolová volba.

Z výsledků hlasování, jak je oznámil předseda volební komise Martin Kolovratník (ANO), vyplývá, že Vondráček zřejmě dostal hlasy jen od poslanců ANO a někdejší místopředseda Sněmovny Okamura jen od zákonodárců SPD. Poslanci sněmovní většiny reprezentované ODS, KDU-ČSL, TOP 09, Piráty a STAN si sice volební lístky vyzvedli, ale neodevzdali je.

V prvním kole bylo nutné získat ke zvolení nejméně 93 hlasů, volilo 88 poslanců. Vondráček dostal 65 hlasů a Okamura 18 hlasů. Situace se opakovala i v následném kole druhém, v němž zvolení zaručovalo aspoň 92 hlasů. Lístek ale odevzdalo 86 členů dolní komory. Vondráček obdržel 66 hlasů a Okamura 18 hlasů.

Předsedkyně klubu ANO, dosluhující ministryně financí Alena Schillerová po volbě řekla, že sněmovní většina odmítla kvalitního bývalého předsedu Sněmovny, právníka a erudovaného odborníka. "To je demokracie ve vašem pojetí, to je válcování silou," prohlásila na adresu poslanců sněmovní většiny.

Při obhajobě Vondráčkovy nominace Schillerová ještě před volbou uvedla, že byl v minulém volebním období jednoznačně dobrým předsedou a svoji funkci vykonával svědomitě. Místopředseda frakce SPD Radek Rozvoral v projevu na podporu Okamury prohlásil, že je pro toto hnutí nepřijatelné, aby třeba Piráti se čtyřmi poslanci nebo TOP 09 se 14 poslanci měli zastoupení ve vedení Sněmovny, zatímco SPD s 20 poslanci nikoli.

Vondráček a někdejší místopředseda dolní komory Okamura neuspěli v klání o funkci místopředsedy Sněmovny na ustavující schůzi před dvěma týdny. Poslanci tehdy zvolili vedle předsedkyně Markéty Pekarové Adamové (TOP 09) pětici jejích zástupců, a to Věru Kovářovou (STAN), Jana Bartoška (KDU-ČSL), Jana Skopečka (ODS), Olgu Richterovou (Piráti) a Janu Mračkovou Vildumetzovou (ANO).

Volné místo v předsednictvu patří podle plánů sněmovní většiny nyní už prakticky opozičnímu hnutí ANO. K Vondráčkovi ale mají představitelé koalice výhrady, byť Sněmovnu podle nich vedl profesionálně.

Další volby místopředsedy dolní komory se už Vondráček podle kuloárových informací patrně účastnit nebude. Je možné, že povede ústavně-právní výbor. Výbor bude volit předsedu ve středu.

Sněmovna bude mít 18 výborů, budou mít od 16 do 25 členů

Sněmovna bude mít stejně jako v minulém funkčním období 18 výborů, které budou mít od 16 do 25 členů. Dolní komora rozhodla i o jejich částečném naplnění. Kompletní složení bude možné až poté, co vláda Andreje Babiše (ANO) získá svou nástupkyni, složenou ze zástupců ODS, STAN, KDU-ČSL, TOP 09 a Pirátů. Členové vlády totiž ze zákona nemohou být členy výborů. Plénum založilo také stálé sněmovní komise. Všechny, tedy včetně dohledových, budou podle dohod obsazeny podle poměrného zastoupení.

Na počtu výborů se už dříve dohodli předsedové poslaneckých klubů, uvedl dnes na plénu předseda klubu KDU-ČSL Marek Výborný. Jako první vznikl už před dvěma týdny kvůli ustavující schůzi dolní komory její mandátový a imunitní výbor v čele s Helenou Válkovou (ANO).

Ze zákona musela Sněmovna zřídit kromě mandátového a imunitního výboru také výbory petiční, rozpočtový, kontrolní, organizační a volební výbor, který má na starosti mimo jiné výběr uchazečů do mediálních rad. Ustavit musela ze zákona také výbor pro evropské záležitosti. Další pak může zřizovat podle svého uvážení.

Mezi nejpočetnější výbory s 25 členy budou patřit výbor rozpočtový, hospodářský, školský a zdravotnický. Po 20 členech budou mít výbor pro evropské záležitosti, ústavně právní výbor, výbor pro sociální politiku, výbor pro veřejnou správu, pro životní prostředí a zahraniční výbor. Zbylé výbory budou mít po 16 členech. Členy organizačního výboru jsou ze zákona také členové vedení Sněmovny.

Stálých komisí bude mít Sněmovna 13, stejně jako v minulém volebním období. Dohledové komise, tedy pro kontrolu činnosti Generální inspekce bezpečnostních sborů, pro kontrolu používání odposlechů, pro kontrolu poskytnutí údajů z centrální evidence účtů, pro kontrolu činnosti Bezpečnostní informační služby, pro kontrolu činnosti Národního bezpečnostního úřadu, pro kontrolu činnosti Vojenského zpravodajství, pro kontrolu činnosti Finančního analytického úřadu, pro kontrolu činnosti Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost a pro kontrolu činnosti Úřadu pro zahraniční styky a informace, budou devítičlenné.

Stejně jako v minulém volebním období poslanci založili komisi pro práci sněmovní kanceláře, komisi pro rodinu a rovné příležitosti, komisi pro ústavu a komisi pro hybridní hrozby, jež bude devítičlenná. V ostatních z těchto komisí bude působit vždy 16 poslanců.

Závěrem jednacího dne plénum stanovilo počty poslanců ve stálých delegací do meziparlamentních organizací. Druhá schůze Sněmovny bude pokračovat v pátek.

Reklama

Právě zveřejněno

Všechny zprávy

Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2021 ČTK

Reklama

0°C

Dnes je středa 8. prosince 2021

Očekáváme v 3:00 -1°C

Celá předpověď