Praha - Výrazné projevy syndromu vyhoření v průzkumu psychiatrů z Všeobecné fakultní nemocnice (VFN) v Praze uvedl letos v květnu každý pátý dotazovaný. Potíže mohou přerůst v deprese. Před epidemií covidu-19 se výskyt těchto potíží snižoval, od roku 2020 opět roste. Informace dnes zazněly na tiskové konferenci Psychiatrické kliniky VFN a 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy.

Výzkumný tým fakulty pod vedením Radka Ptáčka se mapování jejich výskytu v populaci věnuje od roku 2014. "Vyhoření není jen náhodný pocit únavy po dlouhém dni. Je to chronický stav vyčerpání zakořeněný v psychice člověka," popsal. Člověk se podle odborníků cítí prázdný, pesimistický a klesá jeho schopnost řešit problémy. Jeden z hlavních projevů je i cynismus. Typické je podle Ptáčka to, že člověk "nedobije baterky" ani přes víkend nebo o dovolené.

Vědci přes výzkumnou agenturu STEM/MARK oslovili více než 1000 lidí v letech 2014 a 2017, od začátku covidové epidemie pak otázky reprezentativnímu vzorku populace pokládali častěji. Od prosince 2020 příznaky narůstají, jejich současná míra je nejvyšší za devět let.

"Domníváme se, že je to z určité části způsobeno kombinací izolace vyvolané pandemií, obavami z probíhající války, ekonomickou krizí a s tím souvisejícími zdravotními problémy a narušením obvyklých osobnostních a profesních rutin," vysvětlil přednosta kliniky Martin Anders. Podle něj se příznaky neobjeví okamžitě po vypuknutí krize, člověk se nejprve adaptuje. Ke zhoršení tak může dojít i za několik let.

Podle průzkumu deklarovalo v roce 2014 mírnou intenzitu vyhoření 19,7 procenta respondentů, výrazné projevy mělo 23 procent a velmi závažné 4,5 procenta. O tři roky později bylo více lidí s mírnými příznaky (24,3 procenta), méně výraznými (17,1 procenta) a velmi závažnými (3,5 procenta). V prosinci 2020 zůstala míra mírných projevů podobná, ale zvýšil se podíl lidí s vážnějšími potížemi (18,1 procenta a 5,4 procenta), nárůst pokračuje i letos. V květnovém průzkumu uvedla pětina lidí mírné projevy, 18,8 procenta výrazné a téměř 6,6 procenta velmi závažné. Častější jsou deprese u žen než u mužů, podle Anderse to souvisí s hormonálním cyklem i imunitou.

Podobným vývojem prochází i podíl osob s depresivními příznaky. V roce 2014 mírnou depresi deklarovalo 12,3 procenta respondentů, 11,4 procenta střední a 6,7 procenta vážnou, v dalším šetření v roce 2017 byla situace ještě lepší. V průzkumech z dalších let přibývá hlavně těch, kdo mají vážné problémy. V roce 2021 jich bylo přes devět procent, letos v květnu necelých 8,5 procenta. Podle odborníků lidí s potížemi celkově nepřibylo, prohloubila se ale jejich intenzita.

Syndrom vyhoření podle odborníků neovlivňuje pouze profesní život, ale narušuje celkovou kvalitu života. Deprese je hlubší problém vedoucí ke ztrátě radosti z různých činností, ale také fyzickým příznakům, jako jsou poruchy spánku nebo chronická únava. Někteří pacienti nejsou například schopni ráno vstát z postele. Neřešený syndrom vyhoření přitom může do depresivních příznaků přerůst.

Za zásadní odborníci považují prevenci už u syndromu vyhoření, protože je pak možné se vyhnout vážnějších duševním problémům. "Kromě osvojení si zdravého životního stylu, který zahrnuje pravidelné cvičení, vyváženou stravu a dostatek spánku, je zásadní si vytvořit a udržovat svou vlastní zdravou rutinu, stanovit si hranice mezi pracovním a osobním časem a věnovat se volnočasovým aktivitám, které si člověk užívá," popsala lékařka Martina Sebalo Vňuková.

Anders varoval před rychlým nasazováním léků antidepresiv. Více než dvěma třetinám lidí s mírnými příznaky podle něj pomůže jen změna životního stylu bez medikace. Naopak studie podle něj ukazují, že pravidelný pohyb denně nebo obden má u těchto pacientů stejné účinky jako antidepresiva. Příznaky naopak zhoršuje kouření, data o tom, zda i alternativy ke klasickým cigaretám, zatím odborníci nemají.

Průzkum o výskytu syndromu vyhoření a depresivních příznaků:

zdraví deprese