V Maskatu pokračují schůzky v rámci jaderných rozhovorů mezi USA a Íránem

foto Na této fotografii zveřejněné íránským ministerstvem zahraničí hovoří íránský ministr zahraničí Abbás Arakčí (vlevo) se svým ománským protějškem Badrem Busajdím během jejich setkání před zahájením jednání mezi Íránem a USA v Maskatu v Ománu v pátek 6. února 2026. 

Maskat - V ománském Maskatu dnes odpoledne pokračuje druhá fáze úvodních schůzek mezi zástupci USA, Íránu a Ománu v rámci nepřímých jaderných rozhovorů, píše agentura AFP s odvoláním na prohlášení íránské vlády. V první fázi dnes íránští vyjednavači předali ománským prostředníkům svá stanoviska a návrhy, které byly posléze předány americké straně.

Fotogalerie

Schůzky se konají v jednom z paláců na okraji Maskatu. Íránskou delegaci vede ministr zahraničí Abbás Arakčí, Spojené státy zastupuje vyslanec prezidenta Donalda Trumpa Steve Witkoff a Jared Kushner a komunikaci mezi nimi zprostředkovává ománský ministr zahraničí Badr Busajdí.

"Obě strany víceméně pochopily, co každá z nich chce," uvedla po prvních schůzkách íránská státní televize.

Ománské ministerstvo zahraničí na síti X uvedlo, že dnešní první schůzky s íránskými a americkými vyjednavači se soustředily na vytvoření vhodných podmínek k faktické obnově diplomatických a technických jednání, přičemž obě strany mají zájem dosáhnout udržitelné stability a bezpečnosti.

Podle záběrů zveřejněných ománskou státní tiskovou agenturou se první americko-ománské schůzky zúčastnil také šéf regionálního velitelství americké armády CENTCOM admirál Brad Cooper. Agentura AP jeho účast označila za nezvyklou.

Nejmenovaný zdroj z íránské diplomacie přitom agentuře Reuters sdělil, že přítomnost zástupce CENTCOM či jiného regionálního vojenského činitele může průběh rozhovorů ohrozit.

Přestože hlavním tématem rozhovorů má být íránský jaderný program, Spojené státy daly tento týden najevo, že hovořit chtějí také o íránském programu balistických střel, násilném potlačení lednových protirežimních protestů a íránské podpoře ozbrojených skupin v regionu. Írán zároveň usiluje, aby případná dohoda o jaderném programu zahrnovala zrušení uvalených sankcí, které dusí jeho ekonomiku.

Írán dlouhodobě tvrdí, že neusiluje o získání jaderných zbraní, nicméně se nechce vzdát obohacování uranu, které je podle něj nutné pro potřeby jeho civilní jaderné energetiky.

USA s Íránem o jeho jaderném programu jednaly již loni při sérii rozhovorů, které se konaly také v Maskatu. Tyto diskuse ale přerušily červnové útoky izraelské armády proti jaderným a dalším cílům v Íránu, do kterých se jednorázově zapojily i Spojené státy.

V současné době mají Spojené státy v oblasti námořní síly v čele s letadlovou lodí Abraham Lincoln. Íránský nejvyšší duchovní vůdce Alí Chameneí v neděli varoval, že americký útok bude znamenat regionální ozbrojený konflikt. Proti americkému vojenskému zásahu se staví i řada zemí v regionu, které se obávají nestability, kterou by takový útok vyvolal.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 6.02.2026 ČTK

Reklama

5°C

Dnes je pátek 6. února 2026

Očekáváme v 17:00 3°C

Celá předpověď