Tallinn - V estonských parlamentních volbách jasně zvítězila Reformní strana současné premiérky Kaji Kallasové, získala 31,2 procenta hlasů. Druhá skončila pravicově-populistická Konzervativní lidová strana Estonska (EKRE) se 16,1 procenta hlasovacích lístků. V novém parlamentu zasedne celkem šest politických uskupení, Kallasová by měla pokračovat v čele vlády, uvedla veřejnoprávní stanice ERR.
Reformní strana bude mít ve 101členném zákonodárném sboru 37 křesel, a tedy o tři více než po volbách před čtyřmi lety. EKRE získá 17 mandátů, což je o dva méně než dosud. Do parlamentu se dostala také levicová Estonská strana středu (16 křesel), uskupení Estonsko 200 (14 křesel), Sociálnědemokratická strana (devět) a pravicová Vlast (osm). Vyplývá to z výsledků nedělního hlasování.
"Výsledek nám dává silný mandát k sestavení dobré vlády," reagovala podle agentury AP Kallasová. "Myslím, že s tak silným mandátem se (pomoc Ukrajině) nezmění, protože ostatní strany, kromě EKRE a možná kromě Středu (Estonské strany středu), zvolily stejnou linii," prohlásila premiérka s odkazem na výraznou pomoc, kterou tato pobaltská země poskytuje Ukrajině bránící se už rok ruské vojenské agresi.
Tallinn poskytuje Kyjevu kromě zbraní také humanitární podporu a země přijala desítky tisíc ukrajinských uprchlíků. Nacionalistická EKRE, která je z velké části protiunijní a protiimigrační, vyzvala k omezení počtu uprchlíků z Ukrajiny s tím, že Estonsko nemůže zvládnout tolik lidí, podotkla AP. Šéf strany Martin Helme rovněž obvinil Kallasovou z oslabení obranyschopnosti vlastní země tím, že darovala zbraně Ukrajině. Ministerská předsedkyně tvrdí, že je v zájmu Estonska Kyjevu pomoci.
Podle některých politických pozorovatelů byl útok EKRE na proukrajinskou politiku Reformní strany pravděpodobně hlavním důvodem, proč se část voličů od populistické EKRE odvrátila, upozornila AP.
Předběžné výsledky znamenají, že Reformní strana má mimořádně silnou pozici pro sestavování příští estonské vlády. Bude však potřebovat partnery, aby vytvořila koalici s pohodlnou většinou pro vládnutí, připomíná AP. Pětačtyřicetiletá Kallasová, která estonskou vládu vedla poslední dva roky, má nyní několik možností, s kým sestavit tu příští.
Podle agentury Reuters výsledek zřejmě zajistí, že estonská vláda zůstane jednou z nejvíce proukrajinských v Evropě a země si uchová své proevropské směřování. Současná premiérka již před volbami avizovala, že s EKRE se nikdy nespojí.
Skutečnost, že EKRE skončila druhá, ale také svědčí o rostoucích obavách části voličů z vysokých cen energií a zvyšování životních nákladů, píše Reuters. EKRE slibovala omezit dopad ukrajinské krize na Estonsko a obviňuje současnou vládu z vysoké inflace.
Ve volbách podle stanice ERR hlasovalo přes 615.000 z přibližně 900.000 oprávněných voličů. Více než polovina hlasujících - 313.514 - tak učinila online.
