ÚS vyhlásí 18. února, jak rozhodl o "lex Babiš"

foto Ústavní soud - ilustrační foto.

Brno - Ústavní soud 18. února po třech letech vyhlásí, jak rozhodl o takzvaném lex Babiš. Jde o zákon, který omezuje přístup firem ovládaných členy vlády k některým státním podporám a zakázkám. Návrhy na provedení škrtů v zákonu o střetu zájmů podali začátkem roku 2017 jednak prezident Miloš Zeman, jednak skupina poslanců, zejména z vládního hnutí ANO. Ústavní soud se návrhy zabýval ve spojeném řízení.

Termín vyhlášení nálezu soud zveřejnil v přehledu jednání na svém webu. Znamená to, že při dnešním neveřejném zasedání pléna, tedy sboru všech ústavních soudců, našel soudce zpravodaj Jan Filip většinovou podporu pro svůj návrh. Soudci už o něm v minulosti opakovaně diskutovali za zavřenými dveřmi. Jeho obsah ale zůstává neveřejný až do vyhlášení plánovaného na úterý příštího týdne.

Zákon přezdívaný lex Babiš zakazuje firmám, v nichž mají členové kabinetu nejméně čtvrtinový podíl, aby se ucházely o veřejné zakázky, nenárokové dotace a investiční pobídky. Součástí zákona je i ustanovení, které zakazuje členům vlády a dalším veřejným funkcionářům provozovat rozhlasové a televizní vysílání a vydávat periodický tisk.

Novela postihla zejména podnikání tehdejšího vicepremiéra, dnešního předsedy vlády Andreje Babiše (ANO), který kvůli nové právní úpravě převedl své firmy Agrofert a SynBiol do svěřenských fondů.

Prezidentův návrh podaný k Ústavnímu soudu označoval kritizovaná ustanovení za nepřiměřená, případně rovnou neúčinná. "Pokud jde o princip vhodnosti, je schopnost této právní úpravy dosáhnout zamýšleného cíle, respektive ho neminout, v podstatě nulová (...)," stálo v návrhu. Zeman zdůrazňoval, že lidé mají mít rovný přístup k voleným funkcím, ovšem členové vlády si nyní v podstatě musí vybrat: politika, nebo podnikání.

Podle dalšího podání, které v roce 2017 podepsalo 41 poslanců ANO a tři z hnutí Úsvit, zákon nepřiměřeně zasahuje do vlastnických práv členů vlády a omezuje jejich právo podnikat, a to nepředvídatelně, během výkonu funkce. Slovy poslaneckého návrhu šlo o "legislativní past, která má tyto dotčené jedince zbavit buď veřejné funkce, nebo části jejich majetku".

Poslanci kritizují i fakt, že sporná část zákona byla přijata kvůli konkrétnímu člověku - Babišovi. Postrádá tedy všeobecnost, základní základní rys právního předpisu.

Reklama
Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2020 ČTK

Reklama

9°C

Dnes je sobota 29. února 2020

Očekáváme v 11:00 6°C

Celá předpověď