Praha - Programové prohlášení vznikající vlády ANO, SPD a Motoristů obsahuje mnoho nákladných opatření a jen velmi málo zdrojů k jejich pokrytí. Shodli se na tom analytici, které ČTK oslovila. Vznikne tak podle nich tlak na větší deficit státního rozpočtu krátkodobě o vyšší desítky, dlouhodobě o stovky miliard korun ročně. Za své hlavní strategické priority vznikající vláda označuje levnější energie a energetickou bezpečnost, dostupné zdravotnictví, spravedlivé důchody či bezpečnost.
"Ve volebním programu nacházím snad vše, čeho se makroekonom může obávat ze strany vládních příjmů i výdajů. Výdaje masivně narostou, zatímco daně se budou snižovat návratem před poslední fiskální konsolidaci. Schodky rozpočtu ale nemají překročit tři procenta HDP a výhledově mají směřovat k nule. Váhám, zda je výstižnější charakteristikou takového programu příběh barona Prášila nebo 'po nás potopa'," řekl ČTK analytik UniCredit Bank Pavel Sobíšek.
Pro českou ekonomiku bude vládní program, pokud se splní, znamenat návrat zvýšené inflace, míní analytik Natlandu Petr Bartoň. To je podle něj nevyhnutelný zákon ekonomie, vláda totiž plánuje zvýšit výdaje a snížit příjmy. Někde sice plánuje vybrat více, například na EET, ale to nepokryje ani to, kolik snížených daní už nyní naslibovala v jiných částech prohlášení. A k tomu deficitu je potřeba přičíst i ty stamiliardy zvýšených výdajů, které také programové prohlášení slibuje, podotkl.
V dlouhodobém horizontu nejvíce vynikají úpravy parametrů důchodového systému, které v budoucnu prohloubí jeho deficit až o stovky miliard korun ročně, uvedl analytik Investiky Vít Hradil. Krátkodobě bude zřejmě nejdražší snížení daně z příjmu právnických osob, zvyšování platů, dotace bydlení, dotace plateb za energie či převedení plateb za veřejnoprávní média na státní rozpočet. "Výsledkem tak zřejmě bude mnohem uvolněnější fiskální politika a dočasný ekonomicky růstový impulz na dluh. V delším horizontu to bude naopak znamenat dražší obsluhu dluhu a nepříjemnou rozpočtovou kocovinu," doplnil.
Ekonomové se podle analytika Portu Jana Berky v zásadě shodují v tom, že tolik peněz, kolik se očekává z omezení šedé ekonomiky, tedy vyšší desítky miliard, se nevybere. Jediné, na co se může budoucí vláda spolehnout, je silnější růst ekonomiky. "K tomu máme nakročeno; více ukáže například aktualizovaná prognóza ČNB a ministerstva financí, ale stále to stojí na vratkých základech s ohledem na globální nejistoty," poznamenal.
Analytik XTB Pavel Peterka upozornil na upravení rétoriky u deficitu veřejných financí, kde strany vznikající vlády slíbily, že zůstane pod hranicí tří procent HDP. "V současné situaci se pohybujeme lehce nad dvěma procenty. Prostor pro růst tempa zadlužení tak návrh prohlášení nechává. Nedivím se vzhledem k četnosti a finanční náročnosti slibů od zvýšení výdajů důchodového systému, zvyšování platů ve veřejném sektoru, investic, podpoře mladým rodinám a spousty dalších. Roste tím riziko narušení fiskální stability země v delším horizontu," dodal.
