Washington/Teherán - Americký prezident Donald Trump na sociální síti Truth Social vzkázal Íráncům, aby pokračovali v protivládních protestech a zmocnili se institucí v zemi. Pomoc je podle šéfa Bílého domu na cestě. Trump v posledních dnech íránskému režimu opakovaně pohrozil americkou intervencí na ochranu demonstrantů a v noci na dnešek uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem.
Fotogalerie
"Íránští patrioti, pokračujte v protestování - převezměte své instituce!!! Schovejte si jména zabijáků a násilníků. Zaplatí za to vysokou cenu. Zrušil jsem všechna setkání s íránskými představiteli, dokud neskončí nesmyslné zabíjení demonstrantů. Pomoc je na cestě," napsal Trump v příspěvku, aniž by uvedl podrobnosti o zmíněné pomoci.
Americký prezident příspěvek zakončil slovem "MIGA", což je zřejmý akronym pro slogan "Učiňme Írán opět skvělým" a obdoba Trumpovy fráze "Učiňme Ameriku opět skvělou" (MAGA).
Trump už v sobotu o íránských protestech řekl, že Spojené státy jsou "připravené pomoci". Americká média tentýž den s odvoláním na anonymní představitele uvedla, že Trump dostal návrhy ohledně vojenských možností útoku na Írán, ale že se ještě nerozhodl.
Současné protivládní protesty v Íránu jsou největší od demonstrací z přelomu let 2022 a 2023, které následovaly po smrti mladé Íránky Mahsy Amíníové v policejní cele. Roznětkou nynějších nepokojů se staly protesty obchodníků v Teheránu rozhořčených poklesem hodnoty íránské měny rijál. Postupně se k nim přidaly další skupiny obyvatel včetně vysokoškolských studentů, nepokoje tak přerostly v rozsáhlé protivládní demonstrace po celé zemi.
Nevládní organizace Iran Human Rights (IHR) sídlící v Oslu v pondělí uvedla, že od 28. prosince bylo při íránských protestech zabito nejméně 648 lidí a tisíce dalších utrpěly zranění, dnes agentury citovaly zdroje hovořící o asi 2000 obětech. Podle neověřených informací je však obětí mnohem více, některé odhady zmiňují přes 6000 mrtvých, ale i dvojnásobný údaj. Více než 10.700 lidí bezpečnostní orgány zadržely.
Po obnovení telefonického spojení s Íránem popsali svědci střelbu do davů
Vyhořelé vládní budovy, rozbité bankomaty, posílená přítomnost bezpečnostních složek v centru Teheránu a obavy z budoucnosti. Tak podle agentury AP popisují situaci v zemi Íránci, kteří se po několika dnech přerušení telefonního signálu mohli znovu spojit se zahraničím. Íránské úřady dnes uvedly, že při pokračujících protestech zemřelo přibližně 2000 lidí, neziskové organizace informovaly o více než 10.700 zatčených. Serveru BBC svědci popsali střelbu do davů a první případy odsouzení k trestu smrti.
"Lidé, zejména mladí, ztratili naději. Stále ale mluví o protestech," sdělil AP řidič taxi Rezá, který z bezpečnostních důvodů neuvedl své příjmení. Podle očitých svědků jsou v ulicích jednotky policie se zbraněmi i další strážníci v civilu. Svou přítomnost posílily dobrovolnické jednotky Íránských revolučních gard, podle svědectví jsou také ozbrojené.
Obyvatelé Íránu se podle AP obávají budoucnosti včetně možné americké intervence, kterou v posledních dnech opakovaně pohrozil prezident Donald Trump. "Moji zákazníci mluví o Trumpových reakcích a uvažují, zda plánuje útok na islamistickou republiku," uvedl majitel obchodu Mahmúd. "Nečekám, že by se Trump nebo jakákoliv jiná země starali o zájmy Íránců," doplnil.
Podle BBC se po obnovení telefonního spojení množí také informace o smrtících zásazích íránského režimu proti demonstrantům. Server uvedl, že svědci popsali střelbu přímo do davu protestujících, podle lékařů byly nemocnice zavaleny velkým počtem mrtvých a zraněných.
Íránská exilová organizace na ochranu lidských práv Hengaw se sídlem v Norsku uvedla, že režim už některé účastníky protestů odsoudil k smrti. Rodinu 26letého Efrána Sultáního podle ní úřady informovaly, že ho ve středu popraví. Muže zatkly bezpečnostní složky minulý čtvrtek a jeho blízcí neobdrželi žádné informace o průběhu procesu. "Zatím jsme nikdy neviděli, že by se o případu rozhodlo tak rychle," uvedla organizace.
Při protestech, které v zemi začaly 28. prosince, shořelo podle svědků v Teheránu několik bank a vládních budov. V ulicích hlavního města je podle AP jen málo lidí, ačkoliv většina obchodů dnes otevřela. Svědci ale agentuře sdělili, že bezpečnostní složky nařídily majitelům obnovit provoz bez ohledu na situaci.
Bezpečnostní složky také podle AP napříč celým Íránem hledají vysílače satelitního internetu Starlink. Internetové připojení vláda už čtvrtým dnem blokuje. Lidé na severu země uvedli, že pokračují prohlídky v domech, které mají na fasádě připevněné satelity.
Současné protivládní protesty jsou největší od demonstrací z přelomu let 2022 a 2023, které následovaly po smrti mladé Íránky Mahsy Amíníové v policejní cele. Roznětkou nynějších nepokojů se staly protesty obchodníků v Teheránu rozhořčených poklesem hodnoty íránské měny rijál. Postupně se k nim přidaly další skupiny obyvatel včetně vysokoškolských studentů, nepokoje tak přerostly v rozsáhlé protivládní demonstrace po celé zemi.
Při protestech v Íránu zahynulo zhruba 2000 lidí, uvedl íránský činitel
Při protestech v Íránu bylo podle íránského činitele zabito zhruba 2000 lidí, včetně civilistů a členů bezpečnostních složek, píše agentura Reuters. Zdroj oběti na životech přičetl "teroristům". Režim již dříve z rozdmýchávání protivládních protestů obvinil USA a Izrael. Vysoký komisař OSN pro lidská práva Volker Türk dnes vyjádřil zděšení nad rostoucím počtem obětí.
"Tento koloběh hrůzného násilí nemůže pokračovat. Hlas íránského lidu a jeho požadavky na spravedlnost, rovnost a férové zacházení musí být vyslyšeny,“ uvedl vysoký komisař OSN pro lidská práva Volker Türk v prohlášení, které přečetl mluvčí Úřadu OSN pro lidská práva Jeremy Laurence.
Na dotaz ohledně rozsahu zabíjení Laurence s odkazem na vlastní zdroje OSN v Íránu odpověděl: "Podle informací, které máme k dispozici, jde o stovky obětí."
Nevládní organizace Iran Human Rights (IHR) sídlící v Oslu v pondělí uvedla, že od 28. prosince bylo při íránských protestech zabito nejméně 648 lidí a tisíce dalších utrpěly zranění. Podle neověřených informací je však obětí mnohem více, některé odhady zmiňují přes 6000 mrtvých, uvedla IHR. Více než 10.700 lidí bezpečnostní orgány zadržely.
Podle zpravodajského serveru Iran International se sídlem v Londýně bylo při protestech zabito přes 12.000 lidí, z toho většina minulý čtvrtek a pátek. Jedná se o nepotvrzený odhad redakce, která se odvolává na zdroje blízké íránské nejvyšší bezpečnostní radě, dva zdroje z prezidentské kanceláře, z revolučních gard a na sdělení svědků, pozůstalých a zdravotníků. Jde podle Iran International o nejrozsáhlejší zabíjení demonstrantů při protivládních protestech v novodobých dějinách Íránu.
Současné protivládní protesty jsou největší od demonstrací z přelomu let 2022 a 2023, které následovaly po smrti mladé Íránky Mahsy Amíníové v policejní cele. Roznětkou nynějších nepokojů se staly 28. prosince protesty obchodníků v Teheránu rozhořčených poklesem hodnoty íránské měny rijál. Postupně se k nim přidaly další skupiny obyvatel včetně vysokoškolských studentů, nepokoje tak přerostly v rozsáhlé protivládní demonstrace po celé zemi.
Íránci se po dnech protestů mohou znovu telefonicky spojit se zahraničím
Íránci se podle agentury AP po dnech protestů mohou znovu telefonicky spojit se zahraničím, nadále ale nefungují internet ani textové zprávy. Na pokračující výpadky internetu upozornila své občany také americká diplomacie, podle níž by, pokud to bude bezpečné, měli Američané zvážit odchod z Íránu přes pozemní hranice s Tureckem a s Arménií.
"Je to již 108 hodin, co Írán celostátně zablokoval internet, což izoluje Íránce od zbytku světa a izoluje je navzájem od sebe,“ uvedla platforma pro monitoring internetu NetBlocks.
AP napsala, že několika lidem se z Teheránu podařilo do agentury zavolat a mluvit s jejími novináři. Zároveň se ale novinářům z agenturní pobočky ve Spojených arabských emirátech nepodařilo dovolat těmto číslům zpět.
Íránská vláda, která čelí velkému tlaku nespokojených občanů, internetové a telefonické spojení přerušila ve čtvrtek, když se demonstrace proti teokratickému zintenzivnily.
Merz je přesvědčen, že íránský teokratický režim v řádu dnů či týdnů padne
Friedrich Merz je přesvědčen, že íránský teokratický režim v řádu dnů či týdnů padne. Německý kancléř to dnes podle agentury DPA řekl při návštěvě Indie. V Íránu se od konce prosince konají největší protivládní protesty za poslední léta.
"Když se nějaký režim může držet u moci už jen násilím, pak je fakticky v koncích. Vycházím z toho, že teď vidíme poslední dny a týdny tohoto režimu," je přesvědčen Merz.
EU neprodleně navrhne sankce za potlačování protestů, uvedla šéfka EK
Evropská unie neprodleně navrhne sankce proti íránským činitelům, kteří jsou odpovědní za násilné potlačování opozičních protestů. Uvedla to dnes předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová, která odsoudila použití síly a omezování svobod občanů íránským režimem. Také šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová uvedla, že se v EU debatuje o dodatečných sankcích.
"Rostoucí počet obětí je děsivý... Stojíme za Íránci, kteří odvážně demonstrují za svou svobodu," napsala von der Leyenová na síti X. Dodala, že ve spolupráci se šéfkou unijní diplomatické služby Kallasovou rychle navrhne nové sankce proti lidem odpovědným za potlačování protestů. Připomněla také, že terčem unijních sankcí už jsou celé íránské revoluční gardy, tedy elitní sekce ozbrojených sil zapojená do násilných zásahů proti demonstrantům.
Kallasová dnes při návštěvě Berlína připomněla, že EU už vůči Íránu uplatňuje rozsáhlé sankce. "A debatujeme o uvalení dodatečných," uvedla. Německý kancléř Friedrich Merz dnes řekl, že podle něj íránský teokratický režim v řádu dnů či týdnů padne. Kallasová na dotaz novináře, zda s Merzovým odhadem souhlasí, odpověděla, že "nikdo neví, co přinesou příští dny". Zdůraznila zároveň, že násilí vůči demonstrantům považuje EU za nepřijatelné.
Nový návrh sankcí by podle spekulací mohl zahrnovat označení revolučních gard za teroristickou organizaci. Podobné snahy byly na stole již v minulosti, ale zatím se pro ně nepodařilo mezi státy EU získat dostatečnou podporu. Navržené sankce musí členské státy schválit jednomyslně.
Na dosavadním unijním seznamu íránských subjektů podléhajícím sankcím za porušování lidských práv je nyní přes 230 jednotlivců včetně členů vlád či parlamentu a více než 40 právnických osob. Všichni v sedmadvacítce čelí zmrazení majetku a jednotlivci mají zákaz cestovat do zemí Evropské unie. Také jim nikdo nesmí přímo či nepřímo poskytovat finanční prostředky.
