Kyjev/Washington/Moskva - Na pozadí krvavé a násilné ruské kampaně vedené proti obléhaným ukrajinským městům se vede skrytá válka. Létající radar jako oko v oblacích sleduje komunikaci mezi ruskými jednotkami, kyberválečníci hledají zranitelná místa a zpravodajské služby předávají svoje zhodnocení situace ukrajinským velitelům, napsal britský list The Times.
Severoatlantická aliance se obává přímé konfrontace s Ruskem, a je proto výjimečně opatrná ohledně jakýchkoliv kroků, které by mohly být vykládány jako zapojení Západu do války. O tom, kde se nachází zásobovací uzly pro dodávky západních zbraní na Ukrajinu, se veřejně nemluví, ačkoliv je jejich umístění jasné komukoliv, kdo dokáže číst v mapě. Nad sousedními zeměmi Ukrajiny létají bezpilotní letouny MQ-9 Reaper stejně jako průzkumná letadla, jako letouny Boeing RC-135 a Boeing Awacs (letecký varovný a kontrolní systém), které odposlouchávají komunikaci. Všechny však mají přísně nakázáno vyhýbat se ukrajinskému vzdušnému prostoru.
Tyto letouny začaly poprvé v oblasti létat v únoru, během shromažďování ruských jednotek kolem ukrajinských hranic. Létají nad Polskem, Rumunskem a Černým mořem. Letadla Awacs, která se často nasazovala v oblastech bojů, jako na Balkáně v 90. letech minulého století, vzlétávají z americké základny v Německu. Drony se původně pronajímaly od soukromých dodavatelů, ale nyní se zdají být již zahrnuté do plnohodnotné mise určené pro sběr zpravodajských informací.
V Polsku těsně za ukrajinsko-polskou hranicí přitom nedávno havaroval ruský průzkumný dron, který byl zřejmě na srovnatelné zpravodajské misi nad územím NATO.
"USA používají různé druhy dronů a letadel k získávání taktických informací na bojišti," řekl serveru The Intercept bývalý činitel Ústřední zpravodajské služby (CIA). Spojené státy údajně surová data před odesláním na Ukrajinu nejprve zpracovávají a nikdy je nedodávají v reálném čase. Jde o preventivní opatření navržené tak, aby bylo možné čelit případným obviněním Ruska z toho, že USA pomáhají ukrajinské armádě se zaměřováním palby.
Jednou z dosavadních záhad "stínové války" je omezené využívání kybernetických útoků. Vojenští analytici předpokládali, že ruskému útoku bude předcházet kybernetická ofenziva. Ruští vládní hackeři pronikli v roce 2015 do ukrajinské elektrické sítě a o dva roky později Moskva využila malware NotPetya k proniknutí do ukrajinského účetního softwaru. Virus se rozšířil po celém světě, od spedičních firem po farmaceutické společnosti a byl považován za zkušební úder před plnohodnotnou kybernetickou válkou vedenou proti Ukrajině.
"Kybernetické útoky jsou psem, který v této válce ještě nezaštěkal," poznamenal nicméně jeden z činitelů britské vlády.
Jedním z důvodů by mohla být houževnatost ukrajinské kyberobrany. Firma Google například pomáhá zabezpečit 150 ukrajinských internetových portálů a skupina Anonymous přišla Ukrajině na pomoc tím, že získala soubor dat z německé pobočky ruského ropného gigantu Rosněfť.
Prozatím došlo jen k poměrně primitivním útokům typu DDoS, které krátce narušily provoz ukrajinských vládních stránek - nic sofistikovanějšího, než co bylo použito v roce 2007 vůči Estonsku. Kyjev také hrdě oznamuje svoje případná vítězství: Ukrajinské noviny rychle zveřejnily uniklá jména 120.000 ruských vojáků bojujících na Ukrajině, k nimž nechyběly registrační čísla a označení jednotek. To posílilo morálku.
Možná pravděpodobnějším vysvětlením pro to, že kybernetické zbraně nadále zůstávají v pouzdrech, je, že Rusko v rámci svých širších špatných odhadů předpokládalo, že vláda v Kyjevě i samotné město rychle padne. Ruský prezident Vladimir Putin chtěl nechat komunikační sítě nedotčené, aby mohl šířit zprávy o svém vítězství.
Kybernetické operace mají ve skrytém vedení války svou roli a ještě mohou získat na významu s tím, jak se Putinova válka posouvá do následující fáze. "Nejsou ale tak užitečné jako bomba a rakety, pokud jde o to způsobit nepříteli nejvyšší možnou míru fyzických a psychologických škod," řekl Thomas Rid, profesor strategických studií na Univerzitě Johnse Hopkinse.
Právě z tohoto důvodu zůstává pro NATO rozsáhlé vyzbrojování ukrajinských sil nejlepší nadějí, jak pomoci Kyjevu k získání převahy nad početnějším útočníkem. Ohledně dodávek zbraní, beden plných protitankových a protiletadlových zbraní, již nepanuje příliš mnoho tajností. Dodávky lze technicky vzato popřít, protože se po příletu do Polska nakládají do civilních kamionů registrovaných na Ukrajině, které v noci vozí dobře placení polští profesionální řidiči přes těch pár hraničních přechodů, které nejsou zneprůchodněné velkým množstvím uprchlíků.
Ve vojenském žargonu se těmto kamionům říká bílé konvoje a jsou zranitelné, jak ukázaly nedávné ruské raketové útoky na výcvikovou základnu na západě Ukrajiny u hranic s Polskem. Nemohou být ale zcela utajovány, protože jejich hlavním smyslem je vštípit ruským útočníkům bohabojnost, napsal list The Times.
